Vaness
,,Helen?" zavolala jsem do bytu a měla štěstí, že jsem se nezabila o botník. V kuchyni jsem položila klíče od bytu na menší baroví stoleček a čekala, až se Helen odhodlá za mnou přijít.
,,To jsi přišla až teď? Kde jsi byla?" začala se vyptávat a já jí umlčela svým pohledem. ,,OK, tak nic. Co potřebuješ?"
,,Potřebuju ti něco vysvětlit, je to soukromé a tajné." podívala jsem se na její telefon v ruce a ona hned pochopila, že to asi jako nemůže streamovat. Vypla to a sedly jsme si na gauč.
,,Tak povídej." podívala se na mě se zvědavostí.
,,Tak jo...Odpovím ti na otázku kde jsem byla. Byla jsem s Jacobem u něj doma.." vykulila Helen oči... ,,a teď k věci...." vše jsem jí dopodrobna vysvětlila a hlavně jí vysvětlila proč to dělám a proč to nemůže nikomu říct. Hned se ptala na to, jestli budeme muset lhát i našim rodinám a já kývla na souhlas. Na můj vkus byla až moc klidná, protože normálně by zuřila ohledně mého stěhování od ní. ,,...takže to znamená že spolu nebudeme chvíli bydlet a že se odstěhuju k Jacobovi. Pomůžeš mi zabalit?"
,,Jo jasně." odpověděla jen a dokonce se i smála.
,,Tobě to nevadí? Přece jsme se sem odstěhovaly spolu, protože byl náš sen spolu bydlet." nechápala jsem, že je s tím tak v pohodě.
,,Vaness..." chvilku se odmlčela.. ,,a co si myslíš že by se stalo za pár let? Každá si jednou najde PRAVÉHO přítele a bude s ním chtít žít. Teď si to aspoň vyzkoušíme a navíc...aspoň budu mít klid na to si sem vzít svého skoro přítele." zazubila se a já vykulila oči. ,,Ano, ten číšník mě našel na internetu a kontaktoval mě. Samozřejmě říkám SKORO přítel. Rozhodla jsem se jít do vztahu pomaleji než před tím. Tak pojď pomůžu ti zabalit pár věcí." řekla a celou dobu při balení jsme si povídali o Jacobovi a číšníkovi.
V pět hodin ráno jsme vše dobalily a Helen se semnou rozloučila a šla spát. Taky jsem si šla lehnout, ale jen na půl hodiny. V pět čtyřicet mi zazvonil budík a já se osprchovala a trochu nalíčila, abych nevypadala jako zombie. Dala jsem si kávu a zkontrolovala seznam věcí co mám sebou zabalené (při balení jsem si psala, co jsem dala do kufru a do krabic), poté zazvonil zvonek a já na kameře u zvonku viděla Jacoba.
,,Pojď do pátého patra." řekla jsem do sluchátka a otevřela mu tlačítkem dveře. Asi po minutě se ozvalo klepání na dveře a já mu otevřela. ,,Ahoj."
,,Dobré ráno...nevypadáš ospale.." prohlížel si mě od paty až k mé hlavě. Na sobě jsem měla černé mini šaty s rozparkem.
,,Nevypadám, ale jsem. Spala jsem sotva tak půl hodiny." naznačila jsem mu ať jde dál.
,,To není moc... Vyspíš se u mě. Dej mi kufry...vezmu je." podala jsem mu dvě krabice a já si vzala dva kufry. ,,Tolik? Myslel jsem že nechceš nic měnit v mém bytě." podíval se na mě s úšklebkem a já na něj dětinsky vyplázla jazyk. Zamkla jsem byt a šla za ním do výtahu.
Zase byly kolony takže už půl hodiny sedíme v autě a nadáváme na ostatní.
,,CINK" zazvonil mi najednou telefon a já otevřela zprávu..
210 864: Dobrý den, chci se vás zeptat jestli máte stále zájem o pejska: plemeno-samojed věk-2 měsíce dneska přesně. Pohlaví-pes. Psala jste mi minulý měsíc, že máte zájem. Napište mi ještě dneska, jestli ho stále chcete. Millerová
Nemohla jsem uvěřit svým očím...jak jsem na to mohla zapomenout?! Jacob si všiml mého náhlého úsměvu a tázavě se podíval..
,,Kdo píše?" zeptal se.
,,Minulý měsíc jsem psala jedné paní o pejska a teď mi napsala jestli mám stále zájem.. nevadilo by ti, kdyby v tvém bytě žil i malý samojed?" podívala jsem se na něj prosebně. Kývl hlavou že by to nevadila a já paní odepsala.
Vaness: Dobrý den, ano stále mám zájem. Jak vím, tak jste na internetu psala že je dovezete k budoucímu majiteli sama. Chci se vás zeptat kdy by to tak bylo?
Millerová: Jsem ráda že máte stále zájem. Přivezla bych ho zítra, kdyby to nevadilo.? Jen mi musíte napsat adresu a přijela bych okolo 11 hodiny. Samozřejmě to obsahuje, že se podívám kde bude pejsek bydlet.
Vaness: Samozřejmě s tím počítám. Adresu vám pošlu za chvilku. Jelikož se právě stěhuju k příteli, tak jí neznám z paměti.
Millerová: Dobrá, budu se zítra těšit. Pošlu vám fotku štěněte.
Vaness: Dobře děkuji
Millerová:
Vaness: ❤❤
Zeptala jsem se Jacoba na adresu a poslala jí paní Millerové. Do patnácti minut jsme dorazili k bytovce a šli do bytu. Kufry jsme vzali do ložnice a krabice jsme nechali v chodbičce.
,,Vyspi se a já jdu do práce. Můžeš si tu dělat co chceš. Jídla je tu dost, kdyby něco zavolej. Zatím ahoj." zamávala jsem mu a šla do ložnice. Plácla jsem sebou na postel a hned usnula.
Ve dvě hodiny odpoledne jsem se vzbudila díky Arnymu, protože na mě skočil. Otevřela jsem si kufr a koukla do skříně. Bylo tam celkem dost místa na mé oblečení takže jsem si vybalila. Hygienu jsem si dala do koupelny, noční košilku jsem položila na postel, a jeden kouzelný hrneček, který mění barvy podle nálady (červená=zamilovaná, modrá=šťastná, atd.)... dala jsem ho na kuchyňskou linku. V šest hodin jsem si vzala mé nové bílo černé plavky s ramínkama a sexy střihem. Řekněme bikiny. Vzala jsem si ručník, položila ho na křeslo na verandě a vlezla do vířivky.
Jacob
Odemkl jsem si a přišlo mi divné, že za mnou neběží pes. Zul jsem se a šel na terasu. Zády ke mě byla Vaness. Povídala si s Arnym a koupala se ve vířivce.
,,Nevím jestli to je správné Arny, ale dělám to jen kvůli němu. Tvůj pán je můj šéf, kdybych nesouhlasila mohl mě klidně vyhodit. Víš co? Mám nápad, jak přijde tak se ho na to zeptám.."
,,Nevyhodil bych tě." řekl jsem najednou a ona se rychle otočila.
,,Fuj! Jsem se lekla." sáhla si na místo kde tušila srce. ,,Co posloucháš cizí rozhovory?"
,,Stejně by mi to Arny řekl." Arny si mě konečně všimnul a šel mě láskyplně přivítat.
,,Proč si každý myslí že se nesměješ?" zeptala se náhle.
,,Protože nesměju, teda nesmál." odpověděl jsem.
,,Aha." zvedla se z vířivky a šla si pro ručník, který měla položený na křesle. Najednou mi z ničeho nic pípaly hodinky, že mám moc rychlý tep. Nechápu proč, to jsou rozbité?! Vaness se škodolibě usmála a odešla dovnitř. Bože ty její plavky... CO TO MELEŠ JACOBE! A šel jsem také dovnitř...
Ahoj, tak co myslíte? Že by Jacobovi přišla Vaness atraktivní?😏
Budu ráda/děkuji za přečtení, hlasování a komentování
Vaše Helen❤
ČTEŠ
Dívka a milionář
RomanceVanesse padlo 21 let a se svou nejlepší kamarádkou Helen se odstěhovala do New Yorku. Tam si našla práci jako sekretářka a začíná jí nový život. Jenže její nový šéf jí nedovolí se smát věčně. Donutí ředitele aby mu narostl úsměv na tváři nebo se vzd...