Dívka a milionář

Sirius

Vaness

Převlékla jsem se do černých tepláků a bílého crop top tílka. Pomalu jsem šla dolů, udělala si kávu, opřela se o kuchyň a koukala na toho nudného muže, který opět pracoval. Jestli si jednou najde ženu, která to sním vydrží až do smrti...tak jí v životě nepochopím. Za tři hodiny má přijet paní Millerová a já nemám koupený ani pelíšek. Ten chlap mě ani neodveze, takže si jdu zavolat taxík nebo já nevím.. Začala jsem do telefonu ťukat číslo...

,,Co to děláš?" zeptal se náhle Jacob a mě překvapilo že si mě vůbec všimnul. 

,,Volám si taxík. Musím koupit věci pro štěně." oznámila jsem a dala si telefon k uchu. 

,,Odvezu tě, tak to polož." řekl a vzal si kabát. Omluvila jsem se pánovi že už nic nepotřebuju a šla se obout.

V autě jsme tentokrát seděli jen půl hodiny. V obchodě pro mazlíčky jsem koupila šedý pelech, žlutou dečku, pár hraček, granule pro štěňata a pamlsky. Jo a samozřejmě vodítko, které mělo tyrkysovou barvu. Obojek už má objednaný, zvolila jsem černo tyrkysovou barvu. Psí známku už mám, vypadá jako kost a je na ní vyryté jméno pejska.

,,Jak se vlastně bude jmenovat?" zeptal se náhle v autě Jacob. 

,,Sirius." odpověděla jsem.

,,Jako Sirius Black?"

,,Ne, jako psí hvězda Sirius." podívala jsem se na něj nevěřícně. ,,Vždyť miluješ hvězdy ne? Tak proč tě zrovna napadl Sirius Black?"

,,Hmm." ani neodpověděl a zbytek cesty bylo ticho. 

Hned jak jsme přijeli, dala jsem pelíšek vedle postele a poskládala do něj pár hraček. Vodítko jsem pověsila v chodbičce, hned vedle vodítka Arnyho, který nejspíše pochopil co dělám. Jacob se šel mezitím vysprchovat. Nechápala jsem co tam tak dlouho dělá, ale hleděla jsem si svého. Je to můj šéf ať si dělá co chce. Pamlsky jsem dala do košíčku do horní kuchyně. Hned jak jsem viděla, jak na mě Arny kouká... neodolala jsem, rozhlédla se a jeden pamlsek mu dala. 

,,Doufám, že jsi mu nedala pamlsek." vyšel najednou z koupelny s ručníkem okolo pasu Jacob. Ty svaly...ehm no.

,,Th...jasně že ne.. možná jen jeden malinký kousek." zazubila jsem se a najednou zazvonil zvonek. ,,Ježiš dělej! Obleč se!" začala jsem sebou škubat a rychle seběhla schody dolů až ke dveřím. Netuším jak to Jacob stihl, ale do minuty šel dolů a to v bílé košili a v černých kalhotech. Otevřela jsem dveře a stála tam paní Millerová a v ruce měla Siriuse. Usmála jsem se od ucha k uchu, přivítala jsem jí a pozvala dál.

,,Vítejte, jaká byla cesta?" podal jí Jacob ruku a ona se nestačila divit. 

,,Eee, klidná pane Williamsi, děkuji za optání." a přátelsky mu podala ruku. Tentokrát jsem se nestačila divit já...oni se znají? Jak nečekané. No ale měla jsem to tušit, když je ten chlap tak slavný. 

,,Tak to jsem rád a hlavně jsem rád, že tady děláte radost mé přítelkyni." náhle mě objal kolem pasu a dal mi pusu na tvář. Falešně jsem se na něj zamilovaně usmála a podívala se na malého Siriuse, který byl stále v náručí paní Millerové. Paní v červeném tričku se na nás nádherně usmála a naznačila mi ať si pejska vezmu do náručí. Nadšeně jsem se na ní usmála, nenápadně Jacoba bouchla do zad a vzala si toho prcka do náruče. Byl nádherný, jeho bílá srst byla strašně jemná, pacičky měl opravdu krásné a o těch očích ani nemluvím. Ty jsou šíleně nádherné. 

,,Jsi nádherný...Siriusi." hned jak jsem to řekla, mě Sirius začal olizovat. Pomalu jsem ho položila na zem, aby prozkoumal byt.. a otočila jsem se na Jacoba. ,,Kde je Arny?" 

,,Nechal jsem ho nahoře." paní Millerová najednou vypadala jako by jsme spadly z nebe.

,,Vy máte také pejska? Tak to je dokonalé, protože Sirius nebo jak jste mu to říkala...má rád společnost ať už psí, lidskou, tak dokonce i kočičí." zatleskala si. ,,Jo a mohu vidět kde bude pejsek bývat?" okamžitě jsem kývla na souhlas a vedla jí do ložnice. ,,hmm... Ne...to je bohužel pro Siriuse nebezpečné... Mohu?" ukázala na pelíšek a když jsem souhlasně kývla, vzala ho a šla dolů po schodech až do obýváku. ,,Aaa tady!" usmála se a položila pelíšek ke skleněnému oknu pod stůl. ,,Tady na něj bude svítit sluníčko a bude si připadat v bezpečí, protože bude pod stolem." vysvětlila a já jí poděkovala. Nabídla jsem jí kávu ale odmítla s tím, že musí rychle domů za pejsky, které ještě musí odvézt do nových domovů. Rozloučila se se Siriusem a odešla.

,,Co je ve smlouvě?" zeptala jsem se Jacoba. Ten se na mě jen nechápavě podíval. ,,Dávali jsme tam pravidlo ŽÁDNÉ DOTÝKANÍ?" 

,,Ne nedali." řekl klidně a sedl si k počítači. Sirius si hned našel cestu k pelíšku, lehl si do něho a hrál si s hračkami. ,,Běž se připravit na tu večeři s otcem." řekl Jacob.

,,Jdu se vykoupat." odešla jsem do koupelny a udělala si vanu plnou bublinek.

Jacob

,,Jdu se vykoupat." řekla a já nemyslel na nic jiného. Co tam tak dlouho dělá? Nedokázal jsem to a musel se jít ujistit že neusnula...přeci by se nekoupala tři hodiny v kuse nebo jo? Zaťukal jsem na dveře koupelny, ale nikdo se neozval. Po pátém pokusu jsem rychle otevřel dveře a vyděl jak hezky spala. Vypadala i přes to všechno hezky... chvíli jsem se na ní koukal, ale najednou se začala ponořovat do vody... Rychle jsem za ní šel..

,,Vanesso! Vstávej!" sáhl jsem do vody a zvedl jí tak aby nebyla pod vodou a třásl s ní aby se vzbudila. Přestal jsem hned jak se jí pootevírali oči. Překvapilo mě, že se na mě usmála a nevlepila mi facku za to, že se jí dotýkám. Najednou vykulila oči.

,,Fuj co tu sakra děláš!" odstrčila mě a rychle sáhla pro ručník. Usmál jsem se.

,,Nemáš zač." a s těmito slovy jsem odešel...

Ahoj, tak tady je další kapitola. Co říkáte na jejich "vztah"? A jaký si asi myslíte, že bude Jacobovo otec? 🤭

Budu ráda za komentáře, hlasování a samozřejmě když budete číst dál..

Vaše Helen❤