Dívka a milionář

Night

Vaness

Když jsme se vraceli k Jacobovi bylo v autě ticho. Ani hudbu nezapnul....prostě velké tíživé ticho. Za to doma bylo veselo. Sirius a Arny se přetahovali o hračku a v obýváku byla rozbitá dóza. 

,,Arny!" řekl hrubým hlasem Jacob a mě přejel mráz po zádech. Sirius na něj pomateně koukal a Arny zakňučel. Zatímco ho Jacob dal na terasu, já jsem vyhodila střepy a o zbytek se postaral vysavač. Arny smutně koukal dovnitř.

,,Proč jsi na něj tak zlý? Jen si hráli." podívala jsem se na Jacoba a ten se na mě podíval takovým výrazem, že jsem se začala bát co mi na to odpoví.

,,Rozbili dózu po mé matce...kdyby Sirius nebyl tak malý a mohl být v tom mrazu, tak by tam skončil taky!" řekl a tím to chtěl ukončit, ale já se nedala. Šla jsem ke dveřím od terasy a otevřela je. Arny se na mě tázavě podíval a já mu hlavou naznačila ať jde dovnitř. Poté co pomalu šel do svého pelechu jsem zavřela a podívala se na Jacobův obličej. 

,,Coje." podívala jsem se na něj nevině.

,,Je to můj pes, takže JÁ rozhoduji, jak bude potrestán."

,,Já dneska byla falešně požádaná o ruku, takže TY mi DOST dlužíš!"

,,JÁ to musel udělat! Otcovi to připadalo divné, že jsem tě ještě nepožádal!

,,Nemusel! A hlavně si mi tím tvým nápadem NEMUSEL kazit život! Já do New Yorku jela za novým začátkem. Chtěla jsem si najít PRAVÉHO přítele, super práci, skvělí život! A né lhát celé své rodině, že se budu vdávat!" odmlčela jsem se a Jacob se na mě nechápavě díval.. ,,Poslyš...TY máš všechno, máš dokonalý život, všechno ti vychází, tvůj otec je fajn a tvá matka bude určitě hrozně milá ženská. Tak SAKRA nechápu proč trestáš psa jen kvůli tomu, že si po nějaké době našel kámoše a užíval si života!" Jacob se na mě zlomeně koukl...nechápu proč..

,,Vypadni." řekl prostě. 

,,Kam jako?!"

,,Jdi se třeba umýt nebo spát mě je to jedno, ale vypadni!!" zařval a já ho nepoznávala...po pravdě jsem se ho začala bát. Rozhodila jsem rukama a se Siriusem v ruce šla do horního pokoje. Vzala jsem si župan a šla do koupelny. Zavolala jsem Siriuse, a když vešel do koupelny, zavřela jsem dveře. Napustila jsem si vanu s bublinkami a naložila jsem se do bublinek. Sirius si lehl vedle vany a opřel si hlavu o tlapky.

,,Bože kdy tohle všechno skončí? A proč to tak zkomplikoval? Siriusi chápeš, že na internetu kolují otázky kdy bude ten slavný den?" Sirius se na mě podíval a nechápavě naklonil hlavičku. ,,Já taky ne." řekla jsem a koukala na strop.

Jacob

Bože ta ženská je tak otravná! Má jediné štěstí, že svou práci dělá dobře, jinak bych ji už dávno vyhodil! Ale musím uznat, že to 'vypadni' si nezasloužila...chápu, že nevěděla proč mě to tak naštvalo... Ahjo...to znamená jen jedno...omluvit se jí. Pomalu jsem šel nahoru a u dveří do koupelny jsem zastavil. Zaslechl jsem z koupelny hlasy...

,,Ale prostě já nechápu proč?" řekla.

,,Tak třeba pro něj ta váza něco znamenala." řekla nejspíš Helen se kterou si Vaness volala.

,,Váza? Může si jich koupit sta tisíce...nebo si může nechat vyrobit novou...jestli má nějakou fotku."

,,No to je nápad!"

,,Cože? To mu mám jako říct, že jdeme někam kde mu tu vázu udělají?" pousmál jsem se nad jejich nápadem.

,,Jo!"

,,Tobě hráblo? Ten chlap je magor! Víš jak mě seřval?! Teda jako já jeho taky ale ne tak tvrdě! S ním nepromluvím ještě tak dva dny a je mi úplně jedno, že u toho bude jeho otec." to jsem to teda pěkně podělal.

,,To bylo tak strašný?" nastražil jsem uši...musím uznat, že toto mě zrovna zajímalo. 

,,Ještě horší." vydechla. Zbytek jsem vědět nepotřeboval. Šel jsem se osprchovat dolů a lehl si do postele...slyšel jsem tlumené zvuky a po chvíli jsem slyšel dveře...Co to dělá?? 

,,Kam jdeš?" zeptal jsem se rozespale a podíval se na ní. 

,,Spát..." řekla a vzala si i polštář.

,,Kam?" zeptal jsem se a chtěl jí říct ať zůstane, ale tak není to má dívka.

,,Na gauč...dobrou." a pomalu odcházela s plnýma  rukama. V jedné měla polštář s peřinou a v druhé měla psa.

,,D..d...ddobrou.." jako vážně Jacobe? D..d...ddobrou?!! Zhasnul jsem lampičky a dál to neřešil.

Vaness

Vaness: Koukal dost udiveně

Helen: A ty se mu divíš?  Vždyť tě dneska požádal o ruku...😂

Vaness: Ha ha ha

Helen: Hele dobrou...jsem unavená. Zítra dej vědět jak to jde.

Vaness: ok, tak zatím dobrou

Bože nejraději bych toho chlapa uzdila! Ale platí mi za mou práci...takže pochopitelně nemůžu. Vlastně jsem zvědavá co mi zítra řeknou kolegové. Už vidím jejich výraz jakože...ehm vy jste se znaly tak dlouho? Já jsem si myslela, že ne... No bude to zajímavé. A hlavně jsem zvědavá na zítřejší noviny...na webu už to mají, tak jsem zvědavá zda to dají i do vytisknutých...

Ahojky, dneska trošičku kratší kapitola.

Děkuji za přečtení a doufám že se vám kapitola líbila a budete číst dál.

Budu ráda za hlasování a komentování

Vaše Helen❤