Say you won't let go

21.

Celý odpolední trénink jsem byla úplně mimo. V hlavě se mi motaly tři věci. To jak si pohrát s Kosákem. To kdy budu konečně zase s Tomikem a jestli k mému jménu jde příjmení Suchánková.

Bára Suchánková... To znělo lépe než Kosová, takže jo bylo to hezký.

,,Seš nějaká vysmátá a zamyšlená, copak se děje?" Promluvil na mě Háša, když jsme odcházeli z rozcvičky k ledu.

,,Ehm, co? Jo? Ne?" Nevnímala jsem ho.

,,Co se děje se ptám." Zopakoval.

,,Jo takhle. Já nevím jestli to můžu říct."

,,Dělej vyklop to, už si vyřešila ty problémy se Suchym a Kosákem?" Zeptal se.

,,Částečně. Jediný problém je Kosák, zjistila jsem že se zas vsadili." Prozradila jsem mu.

,,A to ses psychicky nezhroutilas?" Divil se. Už mě znal.

,,Ne, protože mám nového kluka..."

,,Jak to teď myslíš?" Pousmál se.

,,Doslova tak jak jsem to řekla."

,,Je to Suchy že?" Drkl do mě.

,,Of course..." Špitla jsem.

,,Nemusíš to říkat anglicky, doufám ale že on se s nikým nevsadil, i když podle toho vystoupení na Vánoce soudím, že tě má doopravdy rád."

,,Jo, už po sobě koukáme od začátku a nějak se to po tom týdnu tady dalo dohromady, jsem za něj neskutečně ráda, drží mě tu." Vyšli jsme na střídačku.

,,Proto jsem se tě ptal, proč si tak veselá. Bylo to na tobě dost znát."

,,Jo, už tady tolik netrpím a je mi vlastně jedno co dělá Kosák,Svozka a Brába." Přiznala jsem.

,,To je dobře. Nejraději bych si se Suchym nějak promluvil, ale nechci vám do toho vašeho vztahu kecat."

,,Co by jsi mu tak říkal?" Zajímala jsem se.

,,Ať tě hlavně netahá za nos, poslední rok a půl tvého chování mamce myslím stačil. A možná bych mu poradil i jiné věci." Uchychtl se.

,,Jiné věci? Hele to asi zvládneme sami."

,,Dobře, dobře. Ale kdyby cokoliv jsem tady." Řekl a následně jsme sledovali co kluci předvádí na ledě. Po tréninku kluky čekal hned meeting a večeře, takže mi bylo jasné, že po večeři bude u mě na pokoji nával. Nemýlila jsem se. Dva fyzioterapeuti s nápomocnými maséry kustody byli podle všeho málo.

,,Dneska to tady vypadá jak na Staromáku v celou,když hraje orloj." Přišel vysmátý Suchy, když jsem masírovala Jiříčka.

,,Jo, lépe bych to neřekla. Je to ale moje práce a aspoň se nenudím." Naznala jsem.

,,Ještě aby když tu obstaráváš tři pozice." Uchychtl se David.

,,A čas si uděláš i na některé soukromě." Sedl si Suchy na zem.

,,To bylo myšleno jak?" Tikal mezi mnou a Tomem David očima.

,,Nijak, prostě že mám čas i tak." Zamluvila jsem to.

,,A ve svém volném čase jsi s kým, když Suchy říkal na některé?"

,,To je pouze má osobní věc." Odpověděla jsem mu.

,,Ale,ale, to je to tak tajné?" Přemlouval mě.

,,Ano je, jakmile to řeknu jednomu, bude to za hodinu vědět celý tým."

,,Jo to je pravda." Dělal Suchy, že neví o kom mluvím.

,,Sakra, asi tě začnu stalkovat."

,,Můžeš, jestli si myslíš že to pomůže." Pokrčila jsem rameny.

,,Ale masérka seš dobrá co si budem, díky." Zazubil se a odešel.

,,Nás brzo prozradíš." Začala jsem směrem k Suchymu.

,,Ani by mi to nevadilo, stejnak až Kosák projede tu sázku, tak se budou zajímat všichni proč a přijdou na to."

,,Jo,ale to jsou furt tři dlouhé dny, během kterých my si z toho můžeme dělat tu nejtajnější věc na světě a má to takový svůj adrenalin." Mrkla jsem po něm.

,,Adrenalin? To se mi líbí." Uznal a ruce položil kolem mého pasu.

,,Mě taky, ale ne tolik jako ty." Dala jsem mu rychlou pusu a čekala jak zareaguje on. Nenechal nic v náhodě a naše rty okamžitě spojil znova.

,,Báro je tady někdo?" Vešel do pokoje Kosák, já strčila do Suchyho aby spadl na postel, rychle jsem vzala mast, kterou jsem používala předtím na Jiříčka a dělala že masíruji Tomovi lýtko.

,,Nazdar Suchoš. Já přišel na magnety nebo pro ty kalhoty, jestli můžu." Usmíval se na nás. Nejspíš žádné podezření neměl, ale oba dva s Tomem jsme museli mít teď tep minimálně 200.

,,Tyvole to teda bylo." Ulevil si Tom, když jsem se zvedla a vytáhla z krabice ty magnety.

,,Co mělo co být?" Nechápal Kuba.

,,Kanada přejela Německo 11:2, před chvílí dohráli." Zamluvil to Tom.

,,Naštěstí my proti Kanadě už hráli, jinak bych ti řekl, že nás přejedou podobně."

,,Vy jste spíš přejeli je,než oni vás." Vložila jsem se jim do toho.

,,Skoro." Uchychtl se Kosák.

,,Vyhráli jste, vyhráli, nic důležitějšího není." Zabrblala jsem a dělala, že jsem Toma domasírovala a následně se vrhla na Kubu. Pro mé překvapení neměl žádné své uštěpačné poznámky ani otázky, zacož jsem byla ráda.

Další den čekal kluky zápas proti Švédsku. Ráno se začalo lehkým tréninkem a odpoledne jsme už skoro celé strávili v aréně.

Tenhle zápas měl být možná i těžší než ten proti Kanadě, podle toho co říkali trenéři a kluci. Ale to nic nezměnilo na tom faktu, že naši na ně vlítli a měli herní i střeleckou převahu.

Tenhle tým byl neskutečně silný.