Say you won't let go

25.

Hezčí probuzení jsem doposud nezažila. Konečně nás nikdo nebudil a mohli jsme si spát jak jsme chtěli. Teda ne doslova, v půl jedenácté byl led, ale i tak.

Mimochodem se to docela hodilo, noc to byla zajímavá co si budeme. A v té zachumlané mikině, kterou si Tomík přinesl, měl,eh, no kondom. Jo ten s tím asi počítal, že se to zvrtne.

,,Dobré ráno." Špitl, když si všiml, že jsem se probudila, jak dlouho byl vzhůru on, to jsem netušila.

,,To je mi pěkné probuzení.. To je mi pěkné ráno." Vzpomněla jsem si u toho na písničku ze Tří bratrů, ano jsem asi ještě moc dětská,nemůžu posoudit.

,,To se mi zdá, to snad pravda není, jak ty si krásná panno." Pokračoval.

,,Ty to znáš?" Divila jsme se.

,,Jojo, tohle je docela známý."

,,Ty mě nepřestaneš udivovat. To je stále nějaké překvapení, nebo něco co bych od tebe nečekala." Zvedla jsem hlavu z jeho hrudníku,abych mu koukala do očí.

,,Například?"

,,Jen během včerejška toho bylo dost. Skvěle chytáš, umíš komunikovat s kýmkoliv, upřednostnil si mě před kluky, pak si dostal ten nápad se sprchou, pak si myslel dost na před, to bych do tebe neřekla, že budeš počítat rovnou s tamtim..."

,,Hele nechtěl jsem riskovat. Myslím že nepotřebujeme mít malý Suchančata." Přerušil mě.

,,To je výraz, malý Suchančata. A copak ty bys nechtěl?" Smála jsem se.

,,Jasně že chtěl, jen ne teď. Ale jinak jména bychom myslím měli hned."

,,Jo? Jaký třeba?" Zajímalo mě.

,,Tomáš junior..."

,,Hele buď originální jo?" Přerušila jsem ho, jako on před chvílí mě.

,,Dobře, co třeba nějaký Elouann?" Navrhl.

,,To jméno existuje? Už vidím jak mu říkáme Elíku."

,,To je jméno mého spoluhráče. Já nevím jaké jméno by jsi chtěla." Postěžoval si.

,,Co třeba Honza, Jonáš? Eliška? Českých hezkých jmen je spousta."

,,Počkej... něco s tím Š, to je pěkný." Zamyslel se.

,,Jo to bude nejlepší. Tak ale uvidíme jestli to bude holka nebo kluk."

,,Ach jo,my jsme vážně úplně blbí." Uchychtl se.

,,Jo, kdyby tohle někdo slyšel, nechci vědět co by si myslel nebo dělal. Máma by mě zabila."

,,Mě by asi nikdo nezabil, jen by to byla jakási menší komplikace, proto jsem byl připraven." Naznal. Chvíli jsme ještě leželi, avšak museli jsme si dojít na snídani. Nikdo tam nebyl, no přeci jenom za půl hodiny měl být sraz v aréně, takže většina šla pravděpodobně dřív.

Co si budem, chápala jsem to. Běhat půl hodiny po jídle není nejlepší, k tomu dlouhá noc.. Snad to Suchyho nepoznamenalo tolik jako mě, ale podle toho co předváděl během tréninku, tak ne.

,,Seš nějaká unavená ne?" Utáhl si ze mě Kosák, když vyšel po tréninku z kabiny a já opřená o zeď zrovna zývala.

,,Trochu."

,,To jste se na tom zápase tak zdrželi nebo co jsi dělala?" Zajimal se.

,,To ani nechtěj vědět." Mávla jsem nad tím rukou.

,,Já to vědět chci, dělej než vyjdou ostatní."

,,Dělali jsme malý Suchančata." Špitla jsem a měla jsem co dělat abych nedostala záchvat smíchu.