Slaboch

20 4 0
                                    

Neganův pohled

Ty její tváře zalévající se znovu krví byly neskutečně vzrušující, když v tom jsem si všiml, jak se začíná vybarvovat modřina, kterou jsem jí způsobil. "Ublížil jsem jí, mohl jsem jí i zabít, a to jen kvůli zkurvenýmu debilovi co jí zničil!" vykřikl jsem a praštil rukou do stolu.

"Dwighte!!!" vykřiknul jsem a otevřel dveře, viděl jsem, jak běží po schodech. Jeho výraz, když viděl její bezvládné tělo ležet u stěny mluvil za vše. Jsem monstrum, co nedokáže ochránit nejbližší osobu ani od sebe, natož od ostatních. Možná jí bude v Alexandrii lépe, lépe s Darylem, lépe beze mě.

Vzal jsem její tělo do náruče "Dwighte, chci abys zajistil auto a sehnal klíče k jeho cele." řekl jsem se vztyčenou hlavou a prošel kolem něj skrze dveře. Její pohupující se ruce a až mrtvolně zakloněná hlava mi vyvolávaly pocit beznaděje. Chci, aby byla v bezpečí, to ale není v mé blízkosti. Naposledy jsem ji políbil na čelo před dveřmi Darylovi cely "Miluju tě a vždycky budeš moje!" zašeptal jsem jí a vztyčil hlavu, když Dwight odemkl dveře. Přísahám bohu, že i on si myslel, že jsem ji zabil a nesu mu ji ukázat jako trofej. Při pohled na ní se mu oči zalily slzami.

Opatrně jsem ji položil mezi dveře cely, vytrhl Dwightovi klíče z ruky a hodil je po tom idiotovi. Otočil jsem se zády ke dveřím "Vypadněte odsud, jestli se ale dozvím, žes jí ublížil i když jsem ji vyhnal, tak tě stáhnu za živa z kůže!" procedil jsem mezi zuby a odkráčel pryč.

Už to bude pár dní, co jsem ji poslal do Alexandrie, vím, že se nevrátí, že je v bezpečí, že bude šťastná, ale i tak bych si přál, aby se objevila ve dveřích a já z ní mohl vyšukat duši. Chtěl jsem poslat Dwighta na výzvědy, ale znovu stejnou chybu neudělám!

Tulip pohled

"Chci, aby s tebou dnes šel Carl." řekl Rick a postavil se mi do dveří zbrojnice. Nesnáším ten jeho pohled, od doby, co Daryl odešel před pár dny, mi přijde, že si ze mě chce udělat druhou pravou ruku.

Protočila jsem oči a odstrčila ho "Bojíš se snad, že bych se nevrátila? Ulevilo by se ti, pletu se snad?" sykla jsem a pousmála se. Vzala jsem si pár nábojů, ale když jsem si chtěla vzít nůž, chytl mě za zápěstí. Nebyl zrovna pevný, spíše jen abych ho vnímala.

"Chci, aby s tebou šel, protože vím, že ho dovedeš zpátky a zároveň s tebou nevyjde ze cviku. V tomhle ti věřím." řekl a povolil stisk. "To, co se stalo mezi váma třema mě nezajímá, zásoby nosíš, problémy neděláš a osadě pomáháš." dodal a uhl mi z cesty. Popadla jsem nůž a vydala se k bráně.

"Tvůj otec je fakt osina v zadku, víš to?" křikla jsem na Carla, který stál s batohem v otevřené bráně. Bylo mi jasný, že Rickova žádost nebyla žádost ale rozkaz. Čapla jsem Carla za krkem a vedla ho do lesa, pak už bylo jen slyšet, jak se těžká brána zavřela

"Ať se stane cokoliv, nikdy na mě neber ohled jasný?! Vždycky utečeš a poběžíš, aby ses za každou cenu dostal v pořádku domu za Judith a tátou!" spustila jsem hned co jsme byli dost daleko na to, aby nás lidé z Alexandrie slyšeli. Vysmekl se z mého sevření, přeměřil si mě od hlavy až k patě, otočil se ke mně, zády a vydal se dál směrem pryč.

"Rozuměl jsi co-"

"Proč si byla s Neganem?" přerušil mě.

Vliv APOKALYPSYKde žijí příběhy. Začni objevovat