Vliv APOKALYPSY

Konec se blíží

Miluji ho? Miluji jen vzpomínku na něj? Miluje on mě? Tolik myšlenek co se mi honilo v hlavě, než jsme došli k mě už dost známemu místu. Skrze stromy začínaly být vidět první budovy útočiště.
"Jsem doma." vzdechla jsem nahlas a vyběhla jsem skrze strmý sráz dolu k bráně.

Už  jsem chtěla vyjít z lesa, ale Coun mě chytil za zápěstí, byl celý udýchaný, jak zamnou běžel.
"Počkej kurva! Uf.." oddechoval a snažil se popadnout dech. Snažila jsem se mu vycuknout, ale marně.
"Měl jsem tě hlídat, ne tě sem dovést. Jak si to kurva představuješ?! Vběhneš tam, všichni tě uvítají a dostaneš pusu na přivítanou?!" s každým slovem se jeho stisk utahoval, až jsem na konci necítila ani prsty. 
"Jdu tě vrátit, pokud bude chtít abych tu zůstala, zůstanu. Jen nechci aby mě nechával hlídat nějakým pískletem." usmála jsem se a pouty co jsem měla za pasem jsem mu chytla obě ruce.
"Co to kurva děláš?!!" zařval a snažil se je strhnout. Miluju, když se mi povede vyjebat s někým, kdo chtěl vyjebat semnou. Vytáhla jsem mu pistoli i nůž z opasku a zamířila mu mezi oči.
"Jdeme! Dneska to tady skončí." zvedla jsem koutek, nasadila kapucu a když se otočil, přiložila jsem mu pistoli mezi lopatky.

"Coune?" zakřičel jeden ze strážných z věže.
"Myslel jsem, že máš venku nějakou práci na dýl." zařechtal se tak moc až se mi zvedal žaludek.
"Jo, to jsem měl, jen se věci trochu zvrtly." odpověděl Couna a zvedl spoutané ruce. Ani jeden z mužů na věžích nezaváhal a hned na nás začali mířit.
"Klid hoši, jen si tady můj host chce promluvit s Neganem. Dojděte pro něj. Prosím." dodal Coun.

Uběhlo pár minut, nikdo z nás neřekl ani slovo, když v tom se konečně na hradbě objevil ON.

"Coune, Coune, Coune. Ach. Myslel jsem, že se nenecháš chytit byndyty a k tomu je ještě dovedést zamnou." zazubil se a Lucile si přehodil přes rameno. "Zab je prostě oba!" křikl na Dwighta.

"Bandyta? Nenech se vysmát, jen jsem ti přišla vrátit tvou hračku. Pohrála jsem si s ní, byla to zábava, ale už mě omrzela." pronesla jsem s úsměvem a nakopla Counovo koleno zezadu, aby poklekl. Stáhla jsem si kapuci a podívala se na věž. Z Neganova pohledu se dalo vyčíst, že tohle opravdu nečekal.
"Tulip?" řekl až skoro se slzami v očích.
"Miluju tě Negane." rozesmála jsem se a přiložila si pistoli ke spánku.

________________________________________________________________________________

Tenhle příběh pomalu ztrácí cílu, pojďme ho společně ukončit.