Vliv APOKALYPSY

Znám tě?

Popadla jsem zbraň a vyběhla za Darylem ven. Hned ve dveřích jsem ale dostala něčím do hlavy, to mě vyplo.

Probudila mě další rána a tentokrát do břicha. Zakašlala jsem a vyplivla krev, která se mi v puse nashromáždila. Rozhlédla jsem se, klečela jsem s ostatními z Alexandrie u vchodové brány. Hlavu jsem nechala sklopenou a opatrně vytáhla malý nožík z pod pásku u kalhot a začala přeřezávat provaz kolem zápěstí.

„Tááák vy mrtvoly," začal jeden z nich a přecházel před branou jako mlsný pes, „náš šéééf by si s váma rád popovídal, tak buďte hodní, jinak vás bude míň a míň." dodal s oplzlým smíchem.

„Prasátka, prasátka, pusťe, mě, dovnitř." ozvalo se z druhé strany brány spolu s bušením. Slizoun otevřel bránu a v ní se objevil vysoký pohledný muž s prošedivělými vousy, koženou bundou a pálkou obalenou ostnatým drátem na rameni. Měla jsem pocit, že ho znám, ale nezdržela jsem se pohledem na něj déle než vteřinu, měla jsem plné ruce práce s provazem, který byl skoro dole.

„Já jsem Negan, velice vám děkuji za pozvání do vašeho krásného městečka, máte to tu opravdu velebné." začal svůj proslov a pomalu nás začal obcházet. Mlel nějaký sračky a každého z nás si prohlížel.

„Tebe znám, ty si ten zkurvysyn, kterého moji lidé viděli u našeho nabouraného auta!" řekl, když došel k Darylovi a položil mu pálku na rameno. Nedokázala jsem se ovládat, hlavičkou jsem praštila muže držícího mi samopal u hlavy a skočila po chlapovi s pálkou na Darylově rameni. Povalila jsem ho na záda a nůž jsem přitiskla k jeho krku, ale jeho oči, ach bože proč je znám? Ve chvilce nepozornosti mě přetočil a během vteřiny klečel on na mě. Na jedné ruce mi klečel a druhou držel ve své obří ruce.

„Ty malá svině!" vykřikl a vytáhl z opasku svůj lovecký nůž a přitiskl čepel k tepně na krku. Tázavě naklonil hlavu a jemným pohybem mi špičkou čepele odhrnul vlasy z obličeje. V tu chvíli se jeho postoj změnil, jeho tón hlasu přešel z agresivního v křehký.

„Tulip?" dodal a pustil mi zápěstí. „Myslel jsem, že tě mrtví zabili." pokračoval, uklidil nůž, naklonil se ke mně a jemně mě pohladil po tváři. Co to je kurva za chlapa? Nejdřív nás tu seřadí jako prasata na porážku a teď se bude chovat takhle? Proč toho nevyužít?

„Negane?" řekla jsem naoko překvapeně, objala ho a přes rameno mrkla na Daryla. „Měla jsem nehodu, Daryl mě našel a zachránil mi život. Dlužím mu, proto jsem tu zůstala." začala jsem jemně.

„Maličká, to je v pořádku, jsem rád, že jsem tě našel!" pokračoval a postavil se na nohy.

„Takže díky polehčujícím okolnostem, které se právě staly odcházíme a omlouváme se za způsobené škody." dodal a chytil mě za ruku a táhl z Alexandrie. Nemůžu s ním odejít, musíme tu zůstat, no tak Tulip přemýšlej.

„Drahý, co kdybychom tu pár dní zůstali? Jen ty a já? Spolu si užili krásy, co Alexandrie nabízí a pokusili se navázat spojenectví?" co když jsem s ním takhle kdysi nemluvila? Co když to pozná? Díky nejistotě jsem nedokázala už nic víc než se jemně usmát a zamrkat. Přimhouřil oči a naklonil hlavu na stranu. KURVA, KURVA!!

„Říkala jsi Daryl, ten Daryl na, kterého jsi čekala v obchodním centru přes rok?" řekl a zvedl jedno obočí. V tu chvíli jsem si vzpomněla na ten obchod, na ty mrtvé u mříže každý večer, co jsem usínala. On mě opravdu zná, co když jsem s ním byla těch posledních několik let? Tolik otázek, co mi díky jedné větě a vzpomínce vystouply na povrch.

„Pro tebe má milá, udělám cokoliv." dodal po chvíli ticha a rozkázal svým chlapům, aby zmizeli.

Negan mi dal jeho pálku a chytl Ricka za ramena, aby mu ukázal Alexanrii. Když zašli za první barák, neskutečně jsem si oddechla. Z ničeho nic jsem ale měla nůž pod krkem, znovu. Tolik výhružek smrti v jeden den? Tentokrát to byla Darylova čepel.

„Tys ho sem přivedla?! Já ti věřil, kurva Rick měl pravdu!" jeho rozzuřený a zlomený výraz mi drásal srdce.

„Ne Daryle, nikdy bych tě nezradila. Je mi povědomej, ale nevím, kdo to je, nebo co tu chce. Snažila jsem se sobě a vám zachránit prdel!" rozkřikla jsem se a dloubla do Daryla pálkou. Bez sebemenšího citu se otočil a při odchodu dodal „Zjisti, co chce." Zašel do domu a zabouchl za sebou dveře. Rozběhla jsem se za ním, seděl v obývacím pokoji na gauči.

„Vím, že za to nemůžeš. Jen mě pochop, nechci, aby se těmhle lidem něco stalo." dodal a díval se, jak k němu pomalu jdu. Posadila jsem se na stolek u gauče a dívala se mu do očí. Naklonila jsem se k němu a políbila ho, polibek mi opětoval a během chvíle jsme byli na gauči oba. Bože, jeho tělo, každá jeho jizva, to, s jakou vášní mě líbal. Nemohla jsem se toho nabažit. Svlékla jsem mu vestu s tričkem a pokračovala níž. 

„Tohle nejde." řekl a prudce se odtrhl z polibků.

„Co když jsi ty roky byla s ním? Po jeho boku pustošila osady? Šukala ho? Nebo ho snad milovala?" rychle se začal oblékat "To, jak se na tebe díval." zakroutil hlavou, popadl kuši a s těmito slovy odešel z domu.