Fénixova šance

Kapitola 17: Problémy

Poznámka autorky: Již jsem zmiňovala, že kapitola Masakr ve školce byla jakýmsi spouštěčem. Teď se dozvíte, jakou bude mít dohru. Zároveň bych chtěla upozornit, že tato kapitola obsahuje téma sexuálního zneužívání.

Ministerstvo kouzel, ústředí bystrozorů, Londýn...

Dny ubíhaly v líném stereotypu. Větrný listopad vystřídal chladný prosinec a Harry byl sám se sebou velmi spokojený. Nemohl si nevšimnout, že si Severus a profesorka Kelleyová báječně rozumějí. Pokaždé, když společně pracovali na vývoji magii-posilujícího lektvaru, cítil mezi nimi postupně se prohlubující jiskření, prozatím umně maskované za pouhé přátelství. Ať už to skrývali jen před ostatními, nebo i sami před sebou, Harryho obelhat nemohli.

Nyní si mladý Nebelvír povzdechl a se zatajeným dechem otevřel dveře velitelovi kanceláře. Byl nervózní. Opravdu netušil, co mu chce tak naléhavého, že si ho kvůli tomu pozval hned ráno na kobereček. Gawain seděl za svým stolem a měřil si Harryho svým přísným pohledem. Jeho tmavé vlasy i vousy byly už lehce prokvetlé stříbrem, přesto se stále dal považovat za kouzelníka v nejlepších letech.

„Dobré ráno pane Pottere," začal přehnaně zdvořilým tónem. „...proč jsem si vás pozval. Jistě se shodneme, že to, co se stalo minulý týden ve školce, se nesmí v žádném případě opakovat."

„Souhlasím pane, ale nevím, jak toho chcete docílit," řekl nejistě Harry. Stál strnule u šéfova stolu a snažil se nevnímat mrazivou předtuchu, která se mu usadila v hlavě. Něco bylo špatně. Proč by si jinak Gawain pozval jen jeho? Zrovna jeho.

„Já jsem přesvědčený, že víte. Proč před svými kolegy zatajujete nové informace? Víte přece, že by vás to mohlo stát místo."

„Nevím, o čem to mluvíte. Jak jste na něco takového přišel?"

„Máte mě za idiota? Není to tak dlouho, co jste byl posedlý touhou vypátrat identitu samozvance. Dokonce jste byl viděn, jak ve svém volném čase zevlujete v blízkosti Tkalcovské ulice! A pak, když se démoni vymkli kontrole to najednou přestalo, a vy jste si přišel s keltskou magií, kterou znáte Merlin ví odkud! Pořád mi chcete tvrdit, že je to všechno jen náhoda? Jestli si chcete udržet místo, měl byste mi říct, od koho všechny ty informace máte."

A Harrymu se sevřel žaludek. Kvůli Severusovi souhlasil, že o jejich plánu nikomu neřekne, jenomže tohle zcela měnilo situaci. Přece se kvůli tomu nenechám vyhodit od bystrozorů. Pomyslel si, jelikož věděl, že se z Gawainovi strany rozhodně nejedná o planou výhružku. On nikdy neříkal nic je tak. Harry měl strach, přesto se rozhodl, že zkusí získat trochu času, aby si mohl promluvit se Severusem.

„Tak dobře, ale dejte mi čas. Potřebuji jeden den, abych se s tím člověkem mohl spojit."

„Máte ho mít, ale jestli pro mě zítra touto dobou nebudete mít odpověď, můžete si hledat jiné zaměstnání," upozornil ho velitel přísně a netrpělivým posunkem naznačil, že má opustit jeho kancelář. Harry poslechl.

Celou směnu potom nedokázal myslet na nic jiného, než na rozhovor, který ho čekal večer. Měl obavu, jak na to bude Severus reagovat. Jeho odhalení bystrozorům bude totiž pravděpodobně znamenat zároveň odhalení samozvance, což by také mohlo skončit Severusovým zatčením. A to Harry opravdu nechtěl. Nedokázal ale odhadnout, co šéf udělá, až se vše dozví, natož vymyslet, jak by případnému zatčení mohl zabránit. Neměl ale na výběr. Velitel mu dal takzvaně nůž na krk a on musel jednat.

*****

Dům Potterových, Grimmauldovo náměstí 12, Londýn...

Že se něco stalo, Severus pochopil, jakmile Harry vešel do dveří. Ten Nebelvír byl se svými výrazy tak průhledný.