Tuňáková pizza
Z pohledu Týny :
Na několik chvil se rozhostí trapné
ticho, které se rozhodne prolomit
Janek.
J : chci se zeptat pouze na jednu
otázku. Proč?
L : no asi jsi byl zkrátka špatný
přítel Janku.
Řekne jízlivě Lukáš.
J : no nic já se nebudu rozčilovat
a radši nebudu zaclánět, protože
jinak bych asi někomu musel něco
udělat!?
Zařve ze všech sil a rychlým během se
vzdaluje do nedohledna. Poté panuje
už klid, takže pokračujeme v romantické
procházce parkem. Docela si užívám, že
mám takového přítele jako je Lukáš.
Zajímá se o mě, chrání mě, klape nám
to, takže jsem více než ochotná odpustit
mu jeho občasné výlevy, hádky či
rozepře. Rozhodneme se pro třešničku
na tomto romantickém podvečeru v podobě
výborné večeře v nedaleké italské restauraci. Najdeme ideální stůl u okna, kterým dovnitř pronikají paprsky právě zapadajícího slunce.
Za okamžik se objeví sympatický číšník.
Č : dobrý večer, co si dáte?
L : jednu tuňákovou a jednu quattro
formaggi pizzu a nějaké červené víno.
Č : dobře hned to bude.
Odvětí a zmizí v kuchyni.
T : je příjemné, když já nemusím
nikoho obsluhovat, ale někdo
obskakuje mě.
L : jsem rád, že jsi spokojená.
Pronese láskyplně, nakloní se přes
celý stůl a věnuje mi sladký polibek.
Číšník je vzápětí zpátky i s oběma pizzami
v ruce.
Č : prosím vaše pizzy a víno nechte
si chutnat.
Popřeje nám, položí naše pizzy, láhev a
skleničky na stůl a už nás nechá o samotě.
T : zkusíš dneska konečně tu
tuňákovou?
Zeptám se škádlivým tónem.
L : možná tě to překvapí, ale dnes
jsem odhodlal, že ji vyzkouším.
T : dobře otevři pusu.
Přikážu, uchopím jeden kousek mé
oblíbené pizzy, nakloním se a vložím
mu ho do pusy. Pobaveně sleduji, jak
ho s obrovským sebezapřením polkne.
