Domluva na zítra
Z pohledu Týny :
Potom co dorazíme domů se rozhodneme,
že si uděláme hezký večer a pustíme si
film. Samozřejmě romantický. Úplně si
toho představuji mě a Lukáše, ale to co
dneska řekl Jankovi ve mně zanechalo
pár pochybností.
T : můžu se tě na něco zeptat?
L : vypadáš vážně, takže jsem
jedno velké ucho.
T : proč si řekl Jankovi takové
hnusné věci?
L : to je přece jasný, aby nám dal
pokoj.
T : ale mohl jsi to říct normálně
v klidu.
L : to by nezabralo a vůbec proč
se tak staráš? Snad jsem tvůj
přítel já ne?
T : samozřejmě, že jsi a jsem za to
moc šťastná.
Řeknu a věnuji mu dlouhou vášnivou
pusu.
L : to jsem rád
No stejně jeho chování neschvaluji.
Nahmatám telefon, odemknu ho a
rychle naťukám zprávu :
Ahoj Janku, chtěla bych se ti omluvit
za dnešní chování Lukáše. Nebylo to
od něj vůbec hezké a nesouhlasím s
tím. Co si potřeboval řešit?
Během chvíle mi přijde odpověď.
Ahoj Týno, jsem dost překvapen, že
píšeš. Vůbec se neomlouvej ty za
to nemůžeš. Rád bych to probral
osobně. Máš čas zítra se mnou zajít
na oběd a probrat to?
Vzrušeně mu odepíšu.
Ano, ale jen proto, že mě zajímá o
čem chceš mluvit. Tak zítra v 12:30?
Vzápětí mi cinkne esemeska.
Dobře, budu se těšit.
