Rozchod
Z pohledu Týny :
Doma na mě už čeká Lukáš s velice
vážným výrazem.
L : no konečně.
Co se proboha zase děje.
T : přišla jsem včas, tak proč
jsi tak nepříjemný?
L : co jsi dneska dělala?
T : co myslíš? Obsluhovala jsem
hosty.
L : vážně?
T : a co bych asi jiného dělala?
Podivím se.
L : třeba si povídala se svým
bývalým?!
Vyjede na mě.
T : a to víš jako jak?
L : takže je to pravda, že se za
tebou stavil ten debil?!
T : neříkej mu tak!
Ohradím se.
L : proč se ho zastáváš?
T : já se ho nezastávám jenom
se mi nelíbí to oslovení! Jmenuje
se Janek.
L : víš co, tak si toho svého Janka
a všechny ostatní nech! Rozcházím
se s tebou!?
Zakřičí na celou byt.
T : Lukáši nedělej to.
Prosím při tom, co mu věnuji dlouhý
vášnivý polibek, aby věděl o co právě
přichází. Ale on o něj nestojí, takže
se odtáhne.
L : tímhle si mě nezískáš. Nemáš
se scházet s ostatníma.
Významně oznámí a odejde do ložnice,
kde hází do tašky své oblečení a ostatní
věci.
T : prosím pojď si o tom ještě
promluvit.
To už přímo žadoním, zatímco sleduji
evidentně naštvaného Lukáše.
L : není o čem mluvit. Taháš
se s dalšíma a s takovou holkou
já nemůžu být. Zklamala jsi mě
Týno!
Řekne a zmizí z bytu. Jediné co
po něm zůstane je pouze zvuk
prásknutí dveří.
