Born to make history || Regulus Black fanfiction

11. Roztříštěný

Touka už při probuzení cítila nápadné napětí, jež se jí střádalo v břiše. Krev jako by jí v žilách vřela, nedokázala zklidnit svoje splašené srdce.

O to víc, když sešla na nádvoří a čekal tam na ni Sirius, s rukama v kapsách a rty stočenými do křivého úsměvu.

Byla oblečená v mudlovském oblečení, přes sepranou růžovou mikinu měla přehozenou kabelku. Silně kontrastovala se Siriovou koženou bundou, která vypadala, jako by ji koupil včera.

Natáhl se a políbil jí hřbet ruky. ,,Bonjour, mademoiselle," ušklíbl se, a ona se v duchu proklínala, že jí tak nápadně zrudly tváře.

Byl planetou, kterou chtěla prozkoumat. Tolik nocí ji vábila z oblohy.

O několik desítek minut později už procházeli rušnými ulicemi Prasinek. ,,Povídej mi o sobě, Touko," očima sjížděl celé její tělo, jako by ji viděl poprvě v životě. ,,Řekni mi tvoje tajemství."

,,Není na mě nic zajímavýho," smála se, přičemž si zastrkovala neposedné prameny vlasů za uši.

,,Všechno na tobě je zajímavý. Notak."

Když vcházeli ke Třem Košťatům, podržel jí dveře. Hospůdka byla nacpaná k prasknutí, přesto jim Sirius našel stolek úplně vzadu, kde mohli uniknout zvědavým pohledům spolužáků - to si ovšem mysleli. Šeptalo se, že to mezi těmi dvěmi jiskří, teď to bylo každopádně potvrzeno.

Touka se při tom pomyšlení ušklíbla.

,,Umím japonsky," zvedla obočí. ,,Několikrát jsem napsala v japonštině úkol, když jsem se dostatečně nesoustředila."

Když jsem musela přemýšlet nad tím pitomcem, co má stejné příjmení jako ty, pomyslela si. To už ale nevyslovila.

,,To ti nevěřím."

,,Naze anata wa watashi o shinjinai nodesu ka?" zeptala se a usmála se tolik nevinně, až si všimla, že i Sirius při pohledu do jejích očí zaváhal.

Na druhé straně stolu se špatné svědomí bilo s okouzlením. Sirius Black, sukničkář každým coulem, si prostě nemohl pomoct, zvlášť když viděl očividný zájem, který o něj Touka měla. Bylo to jako dát feťákovi před nos kokain a čekat, že po něm neskočí.

Věděl, že na ni nesmí sahat. Správně by se na ni neměl ani podívat, ale když jeho svrběly prsty a těžko se mu dýchalo. Měl absťák po dívčím těle a ona byla tak dokonalá.

Ale byl ještě jeden důvod, proč ji chtěl mít víc, než kdejakou dívčí sukni, kterou už prošel. Byl to jeho bratr, který ho nutil prohlížet si tu malou tmavovlásku o to zkoumavějším pohledem. Nedokázal totiž přijít na kloub tomu, proč se na ni to arogantní budižkničemu takhle kouká.

Jako by v rukou držela celý jeho osud.

Siriuse to zjednodušeně řečeno dovádělo k nepříčetnosti.

Z pármetrové vzdálenosti ho bedlivě pozorovali dva jeho nejlepší kamarádi. James, schovaný za máslovým ležákem, krčil na tu spoušť obočí a on ani Remus netušili, jak ji napravit.

,,To je v prdeli," zamumlal mladý Potter, který těkal pohledem z dvojice nebelvírských na dvojici zmijozelských nedaleko od nich. Regulus mezi nimi díkybohu nebyl, zato Thalie a Barty byli na značkách. Ti dva zase kontrolovali průběžně i Jamese s Remem.

,,Vsadím galeon na to, že se mu vrhne kolem krku do deseti minut," syknul Barty směrem ke své kamarádce v pozdních večerech i na banketech vznešených rodin.