Born to make history || Regulus Black fanfiction

6. Vytržená stránka z knihy

Touka nevěřila, že se s Jamesem Potterem sblíží natolik, aby ji pozval na jeden z proslulých pobertovských večírků, přestože nebyla plnoletá. Každopádně po několika prvních zkouškách famfrpálového týmu, kde vždy dokázala střelit nejvíce obručí za poloviční čas než ostatní, ji bral snad jako bohyni.

Proto v pátek dopoledne držela v ruce osobní pozvánku na jejich večírek.

Dorcas si promnula bradu. ,,James obvykle nikoho kromě Lily nezve osobně. Jsi speciální, ten dopis si zarámuj," zdálo se, že spíše přemýšlí nahlas, než aby mluvila přímo k Touce. Ta seděla na posteli, přejížděla tři řádky škrabopisu očima a přitom houpala nohama ve vzduchu.

,,Musím jít," ušklíbla se, popadla svou brašnu a vyšla z pokoje, dřív než ji Dorka stihla zastavit. Co pět vteřin kontrolovala čas. Její kroky vedly přímo k učebně Přeměňování, instinktivně, zatímco si ve vyčarovaném zrcátku neustále přerovnávala vlasy.

Onehdy v noci se vloupala do pokoje Pobertů a nejenže si okopírovala Lupinovy eseje, aby se mohla příští rok věnovat více famfrpálu, neboť kdyby se dopracovala na pozici kapitána během jediného roku - někdo to po Potterovi převzít musí -, byly by to pro jejího otce druhé Vánoce.

A při té příležitosti štípla rozvrh hodin Siriuse Blacka a naučila se ho nazpaměť.

Jakmile jeho hodina skončila, ze třídy se vyřítil dav studentů, debatujících o nějakém přehnaně dlouhém úkolu. Dokonce i James s Poberty vyšel bez povšimnutí, jen Sirius stále nikde.

Objevil se po několika minutách, stále zahloubaný v rozhovoru, jehož vedl před pár chvílemi s Minervou. Touka se v tu ránu rozešla a ti dva do sebe narazili.

,,Promiň," omluvil se okamžitě a sehnul se, aby ze země sebral její učebnice, jež jí náhodou vypadly.

Touka se široce usmála. ,,Ne, to spíš já se omlouvám. Nekoukala jsem na cestu."

Jen co se Sirius opět vytáhl na nohy, jejich pohledy se střetly. Starší syn z rodu Blacků sledoval, jak zamrkala a natočila hlavu jemně na stranu, jako by přesně věděla, co si o ní myslí. V hrudi se mu totiž rozléval pocit, jehož skoro neznal. Cítil se, jako by mu podala nápoj lásky. A zatraceně silný.

,,Děkuju," protáhla šeptem, což ho probudilo z domnělého transu a přivedlo zpátky do reality. Její složky svíral příliš křečovitě už nějakou tu chvíli, kdy si je od něj měla převzít. Leknutím je pustil, až Touce skoro znovu spadly.

,,Tak jo, tak se uvidíme později," dostal ze sebe rozpačitě, protože na něj za rohem čekali kluci, celí žhaví vrhnout se do příprav večírku.

Usmála se. ,,To si piš!" prohlásila energicky a rychlým krokem se téměř rozběhla chodbou pryč. Co se vzdálila, ten zvláštní pocit v Siriově hrudi ustával, a tak nad ní jen pokroutil hlavou. Rozešel se k Pobertům a v hlavě měl už jen plány, jak by mohla být tahle party výjimečná.

,,Touka se navrhla, že nám s tím pomůže, až přijde z dějin," oznámil James s úsměvem.

,,Proč?" Sirius zvedl obočí.

,,Protože chtěla, já nevím, protože je fakt hrozně hodná, nepřijde ti?"

Večírek začínal v devět, až všechny mladší koleje byly zachumlané ve svých postýlkách a nehrozili žádní opilí druháci. Touka zrovna balancovala s tácem plným máslových ležáků, jehož měla postavit na provizorní bar nedaleko krbu.

,,Jo, přesně tam," navigoval ji Peter Pettigrew a ona položila tácek. ,,Díky, Touko."

,,Za málo," zeširoka se usmála.