Kdo z nás dojde na konečnou...

39. prázdniny aneb parta se trhá

Po tom, co si Hermiona přečetla noviny, se rozhodla, že je čas konat. Věděli to všichni, ona, on, všichni a začínali panikařit.

Ranní zvracení, nebo lépe řečeno zvracení za jakékoliv části dne se nezlepšovalo. Draco už pár dní neviděla jinde než na jídle a Ginny s Theem se pohřešovali.

Opravdu pohřešovali. Blaise chodil jako tělo bez duše a Pansy se neustále snažila z něj něco vypáčit.

Neúspěšně, vždycky ji odpověděl, že se nic neděje a že se určitě brzo vrátí.

Draca, když ho potkala mimo velkou síň, tak něco pracně diskutoval s McGonagallovou.

Teď se všichni sešli na obědě. Hermiona zrovna pojídala kuřecí vývar, když se McGonagallová zvednula a zahájila řeč.

„Milý studenti, milé studentky, milý profesoři. Je nezvyklé mít přednes v tuto zvláštní dobu, ale situace to vyžaduje. Všichni víte, co se blíží, někteří to ví, ale nechápou. Jiní to ví, ale snaží se ten fakt ignorovat, další to ví a hodlají bojovat a někteří ví, ale nemají právo na to bojovat. Jsem ředitelka a jako ředitelka, bych tady měla být a pokračovat ve výuce, ale já vím. Já znám Bellatrix Lestrangeovou. Vím, jak je krutá a jak nelítostně všechny tady zabije, jestli zaútočí právě na naši školu. Ministerstvo potřebuje ochranu a my, profesoři a někteří žáci posledních ročníků musíme jít plánovat válku. Války vyhrávají vojáci a vojáky vedou taktici. Musíme vybojovat naši budoucnost a proto, dávám všem až do odvolání prázdniny. Všichni si budeme muset vybrat stranu. Jak řekla jedna neznámá novinářka, kdo není s nimi je proti nim. Tady už se status neutrality neuchová a já doufám, že vy všichni, kteří budete v následující válce bojovat, budete bojovat na té správné straně. Po jídle si prosím dojděte zabalit a zítra v deset ráno se sejdeme na nádraží. Děkuji," pronesla McGonagallová a usadila se utrápeně zpátky na místo.

Hermiona se rozhlédla po síni. Všichni si vyděšeně šeptali, někteří brečeli a jiní je utěšovali. ,,Tak takhle jsem si svůj poslední rok v Bradavicích zdaleka nepředstavoval, " prohlásila Pansy a pak posmutněla. ,,To by určitě pronesl Theo. Nechtěli byste nám konečně říct kam se se Zrzkou poděli?" zavrčela Pansy a Draco s Blaisem si vyměnili pohledy. Draco kývnul a Blaise pokrčil rameny.

,,Vydali se do vyhnanství," pronesli na stejno, že nikdo nepochyboval o tom, že jsou to nejlepší přátelé.

,,Cože, že udělali?" zeptala se Hermiona, která nemohla uvěřit svým uším. Ti dva, že by je opustili a nic by jim neřekli?

,,Zrzka se vydala pro viteál," začal Draco a Blaise pokračoval: A Theo jí šel zastavit, ale nepovedlo se mu to," trochu se mu zasklily oči. ,,A tak Zrzka ukradala viteál" vzal to zase Draco, ale ne na dlouho, neboť to zase dokončil Blaise.  ,,A pak se vypařili."

Hermiona se zatvářila nechápavě. ,,A co je tam za problém? Prostě je najdeme."

Pansy, Draco a Blaise se uhnuli pohledem. ,,Ono, když Theo zmizí, tak to znamená, že zmizí jako, že opravdu zmizí. Theo je mistr schovek, ten když nechce být objevený, tak ho nikdo nenajde. "

Hermiona to stále nechápala. ,,My je do konce války, taky nemusíme vůbec vidět." zavrčel Blaise, který už toho měl plné zuby. ,,Theo, zmizel. A válka začala a on nebyl u nás. Neví komu může a nemůže věřit. Za války jsme měli pravidlo, nevěř nikomu ani nejlepšímu příteli dokud ti nedokáže svoji věrnost. Smrtijedům je jedno jestli se zabijí navzájem. Dolohov by se ani nezastavil, kdyby jeho kletba nezasáhla někoho z řádu, ale třeba Averyho. Bylo by mu to jedno. Válka začala a on, když je teď hledaný za zradu, tak nám nebude důveřovat a mi nemáme ani šanci mu to dokázat naši věrnost.

Válka může trvat tři měsíce, ale taky tři roky a my Thea nemusíme vůbec vidět, my se ani nedozvíme, kdyby se mu něco stalo, protože mu nemůžeme dokázat věrnost. Pokud se nerozhodne porušit naše pravidlo, což neudělá protože ví jak to dobadlo s Carlem nebo se nastane nějaký zázrak, tak se můžeme s Theem i s Ginny rozloučit na dobrých pár let." zaječel, přičemž rozhazoval rukama, brečel a na tváři se mu usadil naprosto zoufalý pohled.

Peudce vstal od stolu, překlopil naštvaně talíř a odešel pryč. Hermiona se za ním vyděšeně dívala.

,,Já nechtěla," kuňkla a rozbrečela se. To jsou ty hormony. ,,Já vím, já vím, " zašeptal Draco, zatímco ji tisknul v obětí a hladil po vlasech.

,,On taky ne, jen je toho na něj moc. Blíží se výročí, jeho matka bojuje zatím uspěšně z rakovinou, ale to se může každou chvíli změnit a navíc teď ztratil Ginny na dobu neučitou. Nediv se mu, " zašeptal ji do vlasů a Pansy to jenom sledovala.

Neměla právo do toho zasahovat. Proto se zvedla a šla na kolej hledat Blaise. Nenašla ho proto se vydala ho hledat po hradě.

Blaise mezitím slezl z Astronomické věže a minul Pansy tak o šest minut a zalezl do ložnice. Zoufalství z něj nevyčišelo a proto si začal balit. Balil a balil. A nepřemýšlel. Prudce popadnul svůj kufr, zmenšil ho na velikost přívěsku na krk a dal ho na řetížek vedle velkého G.

Musí najít Ginny a Thea i kdyby to mělo být hledání na celou válku. Musí najít svého nejlepší kamaráda a svojí přítelkyni.

Prasinky, musel do Prasinek. A tak se z Blaise stal samostatný oddíl a byl už třetím člověkem, který McGonagallové utekl.

Pansy hledala Blaise, když najednou vrazila do Liama. Brunet si ji prohlédnul od hlavy až dolů a následně zamumlal promiň. Pak se vydal pryč.

,,Hej, počkej. Neviděla jsi tu vysokého, stejně starého Zmijozela s tmavou pletí a s kratšími stejně barevnými vlasy?" Zeptala se neboť Blaise nemohla najít a začínala z toho být trošičku vyděšená.

Liam zakroutil hlavou a Pansy posmutněla.
Liam potom něco zamumlal po odešel pár kroků, ale pak se zastavil a kupodivu obou dvou ji nabídl pomoc.

,, Cože mi pomáháš?" Zeptala se překvapeně, když spolu šli do velké síně. Cítila se díky Liamovi trošičku rozpolceně.

Nevěřila mu, ale přesto... Nějaká malá část v její stále nepoškozené duši byla ráda. Byl to fešák, to musela uznat a i když po klucích letěla hlavně podle vzhledu, tak byli ve válce.

Neměla čas a ani důvěru na to, aby si to s ním rozdala.