Kdo z nás dojde na konečnou...

47. Stále se nic neděje aneb ticho před bouří

,,No, vezmi si mě" zopakoval nejistě a začal si hrát s rodinným prstenem na ruce.

Hermiona se na něj podívala. Vůbec netušil, co mu odpoví. Jestli mu nedá facku nebo jestli ho neprokleje. A tak čekal.

Hermiona to nechápala. Proč se teď najednou ptá, jestli si ho vezme? Teď uprostřed války? Kdy všichni budou bojovat?

,,Proč se ptáš teď" zeptala se nechápavě a Draco se nechápavě podíval.

,,A kdy jindy bych se měl ptát?" zeptal se nechápavě. Rukou si frustrovaně prohrábnul vlasy.

,,Až nebudeme ve válce, po ní. Ne teď, když nás Kingsley oddá můžeme se každou chvíli stát vdovci." pronesla Hermiona zoufale.

,,Jestli se někdo v blízké době ovdoví, tak to budeš ty, protože já tě s tím dítětem do války nepustím." zavrčel a v tu chvíli mu něco došlo.

,,Takhle konverzace bude pokračovat, ale naše bezpečí je důležitější než tahle hádka..." zavrčel a zvednul hůlku. Zhluboka se nadechnul a začal něco říkat.

,,Co to děláš Draco, " zašeptala Hermiona a Pansy s Daphne vtrhnuly do pokoje. Rychle pochopily, co Draco dělá.

,,Kouzlím, " odpověděl prostě a Hermionu jeho odpověď píchla do srdce.

,,To vidím, ale proč používáš temnou magii?" zeptala se a cítila, jak se Draca dotýkají její paprsky.

,,Znamení Zla je z temné magie a před stopovacím zařízením v něm, tě ochrání jenom černá magie." oznámila Daphne a vytáhla si rukáv.

Hermiona se vyděsila. Pansy si povzdechnula a vytáhla i svůj. Obě ruce na něm měli znamení. Živé, ale takové nějaké sivé.

,,Vy dvě taky?" zeptala se vyděšeně Hermiona, ale ty dvě zakroutily hlavou a sledovaly Draca, jak zápolí s černou magií, která ho chtěla pozřít.

,,Ne, když už znamení jednou máš, zbavíš se ho, až když umře jeho stvořitel." prohlásil Draco, který se snažil dokončit kouzlo.

,,Voldemort umřel," zašeptala Hermiona a všechny si je měřila pohledem přestávám vám věřit.

,,To jo, ale v druhé válce pomáhala s vytvářením znamení i Bella. Pán totiž začínal slábnout, tak aby neztratilo sílu. Proto ho máme i my dvě. Svoji minulost nezapřeme." řekla Daphne a sedla si k Hermioně na postel.

,,My ho navíc nemám znova probuzené. Je živé, ale ne probuzené. To má jenom Draco a Blaise." zašeptala Pansy a smutně sledovala, jak Draco unaveně doříkává kletbu.

Potom se pokusil usmát a s nějakým mumláním vyšel z pokoje.

,,Měla bys si ho vzít. Chce abyste byli svoji před tím, než přijde na boj. A na možnost, že byste o sebe přišli. " zašeptala Daphne a zvednula se, aby mohla dojít zkontrolovat Draca. Ve dveřích se na ně ještě usmála ale pak už se vydala pryč.

,,Já jsem mu neřekla ne!" vyjekla Hermiona a Pansy se usmála.

,,Já vím Hermiono, ale poslouchej, ty si myslíš, jak všichni bojujeme za řád, ale já, Daphne, Draco, Theo ani Blaise... Možná to tak vypadá, ale není. Nás nikdy nepřijmou. Jsme zmijozelé a máme na rukou znamení a krev. Ani na jedné straně nás nechtějí a chtít nebudou. My bojujeme trochu jinou válku než ty s Ginny. Ty bojuješ za sebe a ty kteří budou mít budoucnost. My bojujeme za ty, co nám tu budoucnost vezmou." mluvila Pansy a Hermiona ji smutně pozorovala.

,,Draco chce pouze jistotu, že ať se stane cokoliv tak že jsi byla jeho. Že ať zemře on, nebo ty, nebo skončí v Azkabanu, že jsi byla jeho. Že jsi ho milovala. Naše budoucnost je nejistá, ty budeš vždycky hrdinkou. Ať vyhrají smrtijedi nebo řád. Tebe budou provolávat. Nás na obou stranách čeká trest. A jaký už je jen na tom, která strana vyhraje. " zašeptala a nejistě si utáhla culík.

,,Tak, ale to asi abych šla," snažila se vyhnout trapnému tichu, které po tom nastalo. Rukama plácla do postele a zlezla.

,,Budeme dole," řekla, než nechala v pokoji Hermionu samotnou s jejími myšlenkami.

***

Lisa utíkala před Kate a všemi těmi zrůdami mezi kterými se ocitla. Kde je Liam, když ho potřebuju?

Málem brečela. Chtěla zpátky do doby, kdy Kate nebyla taková zlá. Kdy Liam prohlašoval, že si vezme tu spisovatelku a ona si z něj utahovala, že na ní bude moc mladý.

Kdy se hádala a pak nemluvila se Simonem, rvala nebo četla s Kristofem a smála s Alanem.

Proč oni dostali rodiny a ona jediné, co dostala je ztráta Liama a barák zabijáků?

,,Liso, ty potvoro, koukej se vrátit." uslyšela Katin hlas. Vyděšeně vyjekla a rozběhla se za roh ještě rychleji.

Roh přeletěla rychlostí blesku a do někoho vrazila. Hlavně ať to není Dolohov.

,,Omlouvám se," vyjekla, když se podívala a dívala se do tváře Narcisse.

,,To nic zlatíčko, před kým utíkáš?" zeptala se, když si uvědomila, že Lisa těžce oddechuje a neustále se ohlíží.

,,Hledám svého bratra, aby mě ochránil před Kate a všemi těmi stvůrami." pošeptala a hned, jak slyšela kroky okamžitě se schovala za Narcissu.

Uvolnila se až když se zpoza rohu objevila černá čupřina a modré oči vysokého mladíka. S kočkou?

,,Taky jsi sestřičko, Kate tě hledá, ale neboj, nedáme tě jí." zašeptal a pak se otočil k Narcisse.

,,Děkuju, sestra by jí asi ukřižovala." usmál se a objal Lisu.

,,Ony to nejsou sestry?" zeptala se Narcissa, která nechápala tyhle vztahy.

,,No, s Kate jsme ji našli na ulici, ujali se jí a společně na ulici vyrostli. Já s Kate jsme opravdový sourozenci a Lisa jí nikdy moc nepřirostla k srdci, byla pro ni jenom další člověk, kterého jsme museli uživit. Zato pro mě je to moje malá sestřička, viď?" prohlásil a rozcuchal ji, jak se na staršího bratra sluší a patří.

,,Jo a Kira asi hledá svého majitele. Posledních patnáct minut neustále mňouká." prohlásil těsně před tím, než se s Lisou vydal někam zašít, aby je Kate nenašla.

,,Liam je šikovný kluk se srdcem na správném, ale ta Kate se mi nelíbí." prohlásila Narcissa, když se s Kirou dívala za odcházejícími sourozenci.

,,Tak jo, ale teď jdeme za Blaisem. Doufám, že ví, co dělá." povzdechnula si a rozešla k salónku, kde se teď Blaise s Bellou nacházeli.

Věděla, že Blaise hraje nějaké hry plné intrik, a i když svoji sestru milovala, svého syna a jeho přátele milovala stejně a chtěla žít ve světě, který je správný. Nechtěla žít ve světě zrůd.

Vážně doufala, že Blaise s Dracem ví, co dělají.

,,Tak utíkej. " prohlásila a pustila špióna do salónku, kde se odehrávalo jedno z důležitějších zasedání smrtijedů a kterého se Narcissa s hrdostí odmítla zúčastnit. A když viděla přibližujícího se Liama i s Lisou a oběma jim hrál vyděšený výraz na tváři byla ráda.

Opatrně si vzala od Liama Lisu a povzbudivě se usmála. Ten jí málem políbil a potichu zaplul do místnosti.

Chudák dítě.