Kdo z nás dojde na konečnou...

41. Cela aneb rozhodnutí

Draco ležel v cele. Tma mu nevadila a na tvrdou a studenou zem byl zvyklý od otce.

Vždycky, když ho naštval, skončil tady. A i když se matka snažila mu pomoct, otec vždycky vyhrál.

Vždycky skončil jako jeho loutka, jako vězeň vlastního domu, otce. Vlastní rodiny.

Ležel tu už skoro dva dny a díval se do stropu. Přemýšlel, co asi dělá Blaise. Jestli našel Thea se Zrzkou. Jestli je v pořádku. Jestli... Žije.

Ptal se, sam sebe jestli Zrzka přišla na to jak zničit ten viteál. A jestli Theo hledá nějakou knihovnu.

Nevěděl, proč ho sem Bellatrix poslala, zatím neudělal nic, za co by ho mohla otevřeně zabít. Nedal ji žádnou záminku a
svůj úkol bral smrtelně vážně, opravdu je potřeboval najít. Ne kvůli broži, ne kvůli Bellatrix a vlastně ani ne kvůli zničení viteálu, ale kvůli sobě.

Kvůli Hermioně, Blaisovi a všem, kteří se o ně obávali. Kvůli jejich klidu. Svému klidu.

Koukal do stropu a přemýšlel. Jak se má asi Hermiona?

,,Třeba už ji nikdy neuvidím?" Probleskne mu hlavou a dál kouká do stropu. Myšlenka na to, že už ji možná neuvidí, ho přivedou k naprosto šílené myšlence.

,, Požádám ji o ruku. Hned, co se vrátím." Ta myšlenka mu pomáhala usínat. Jemně rozzářila jeho oči, duši, kterou už nemohlo nic spasit.

Duši rozzežranou na kousky temnotou. Jenom ona ho chránila před smrtí. Před koncem.

Myšlenka na jeho milou a na to, že až ji uvidí, ukáže ji, jak nejlépe umí, že jí miluje.

***

,,Kurva!" Zařvala Ginny a hodila knížku o zeď.

Byla frustrovaná. Docházela ji neděje. A ona nějakou měla?

Ne. Naděje ji opustila hned v knihovně.

Theo, který si doteď poklidne četl, okamžitě vyvalil oči a urychleně zamumlal ochranné kouzlo.

Nebyl by to Theo, aby nezachránil knihu.

Když se knížka zastavila ve vzduchu a přešla bez úrazu, výrazně si oddechnul.

,, Výš ty jak je ta kniha stará a cenná?" Vyjekl a zrzka se na něj podívala jako kdyby spadnul z jahody.

,, Upřímně? Ne, nevím a je mi to u prdle... Já potřebuju najít něco, čím ten viteál zničím a vím, že Nebelvírův meč, to nebude, protože zmizel... Baziliškův zub to taky nebude, protože ho McGonagallová nechala pro bezpečí zničit... A zložár nepřipadá v úvahu, protože nás nechci zabít... Takže je mi naprosto jedno, že tohle je třebaže jediný výtisk, ale já nedostala odpověď THEODORE!!!!" Supěla a začínala chodít dokolečka.

Úplně cítila jak jí konečky prstů prochází vztek. Chtěla něco rozbít, ale vzhledem k Theovu zdraví závislém na knížkách jenom nakopla svojí bundu, která se válela na zemi.

Theo se nadechnul. Nechtěl to udělat a když to udělá, možná je to připraví o život, ale když to neudělá, tak možná nikdy nezjistí  jak zničit tu věc...

,, Uklidni se, přece jsme tušili, že v Londýnské národní kouzelnické knihovně nic moc nebude." Řekl a pořád seděl ve svém oblíbeném křesel.

Nabíral odvahu, aby jí to prozradit.

,,Dracův a můj otec byli už od mládí, dobrými přáteli. Byli zamilovaní do temné magie. Milovali ji a ubírali se těmito směry. A sbírali všechny možné knížky." Pomalu odříkával a díval se Ginny do tváře aby viděl její reakci.