Kdo z nás dojde na konečnou...

24. Astorie, z části pravda aneb Hermiona ovlivněna

Hermiona spokojeně uklízela knížky do regálů v knihovně a vůbec nevěděla co se na ni chystá.

***

,,Musím Grangerovou a svého Dráčka nějak oddělit." Šeptala si Astorie, když procházela po chodbě.

,, Paní ředitelko, ale já jí to musím říct. " Uslyšela Dracův hlas.

Astorie se přikrčila za rohem a poslouchala.

,,Draco, víte, jaká Hermiona je." Řekla ředitelka. ,,Ta věštba má zachránit náš svět před vaší tetou."

,,Já vím ale se vám musím s něčím svěřit." Řekla Draco nejistě.

,, Když jsem se vrátil z té schůze. Tak jsem se strašně zřídil. Bellatrix mi totiž dala za úkol Hermionu zabít. A jak jsem se zřídil, tak si pamatuju, jak jsem jí řekl: Nenávidím tu věštbu, která nás spolujuje. Nenávidím Bellatrix, která řekla, že tě musím zabít a nenávidím tebe, protože tě miluju. A já teď nevím, jestli si to pamatuje." řekl a omluvně se na McGonagallovou podíval.

,,A proč jste za mnou nepřišel" zeptala se McGonagallová přes svoje brýle.

,,Já jsem byl ale vy jste tam nebyla. Svěřil jsem to Severusovi a ten mi řekl, že mám přijít ráno." Řekl a podíval se na profesorku jako malé ustrašené dítě.

,, Stejně jí to neříkejte." Povzdechla si Minerva a dala mu ruku na rameno.

,,Ale co když na to přijde. To se semnou rozejde." Řekl a Minnie viděla že jí opravdu srdečně miluje.

Dál už Astorie neposlouchala a běžela najít Hermionu. V hlavě se jí totiž zrodil plán.

***

Hermionu našla až v knihovně úplně ve stejné činnosti. Skládala knížky.

Přišla k ní.

,, Grangerová?" Zeptala se a Hermiona se na ni podívala.

,,Ano Astorie.? " Usmála se na ni, zatímco Astorie se dívala co nejsmutněji dokázala.

,,Mrzí mě, že musím být poslem špatných zpráv ale Draco - " začala ale byla přerušena Hermionou. ,,Co je s Dracem je v pořádku? Stalo se mu něco?"

,,Je v pořádku ale... Teď jsem slyšela, jak říkal že tě nemiluje a dělá to jen kvůli té věštbě." Řekla a předstíraným smutkem.

,,Cože" zeptala se Hermiona zpracovávající tuto zprávu.

,,On mě nemiluje?" Zeptala se pro jistotu.

Astorie jen zakroutila hlavou.

Hermiona si to v hlavě začala skládat. Musí vidět nejdříve tu věštbu až pak může skládat závěry.

,,Di - díky." Vyjekla Hermiona, která běžela do svého pokoje. Nikdo nesmí vidět, že brečí.

Doběhla do svého pokoje a zabořila hlavu do polštáře.

Po hodině domlouvání slovy: Hermiono Jean Grangerová přece nebudeš brečet kvůli takovému ubožákovi.

Se zvedla a sednula ke stolu.

Musí na odbor záhad. Musí vidět tu věštbu. Začala psát dopis od svého otce.

Milá Hermiono,

Moc se nám po tobě stýská.

Ne. To ne. To není dobré.

Ahoj zlatíčko,

doufám že se máš lépe než tvoje matka. Leží ve čtyřicítkách, zvrací a bolí jí hlava. Moc by si přála, kdybys přijela, ale jestli to nebude možné tak pošli alespoň dopis. Moc jí potěší a mě taky.