Láska na první pohled (CZ)

21. ČÁST

Ráno jsem se vzbudila a hodinu dřív než jsem obvykle vstávala. Věděla jsem, že už stejně neusnu tak jsem jen zavřela oči a přemýšlela o včerejšku. Na naše dlouuuuhé loučení hned potom co mě odvezl kousek od našeho domu.

"Už vážně musím" řekla jsem snad už po desáté.

"Ještě neee" seděli jsme v jeho autě a líbali se na rozloučenou. Chytl mou ruku a nechtěl jí vůbec postit hajzlík jeden.

"Vážně budu muset" Podívala jsem se mu do očí.

"Hele, kdo tu ráno vstává do školy hmm?"

"No sice ty, ale já musím napsat někomu z holek aby mi vyfotily a poslaly úkoly."

"Hmm, ale ty to můžeš udělat třeba zítra odpoledne zatím co já budu zavřený v té smradlavé nemocnici a drhnout tam podlahy." Zakřenil se. Bylo to hrozně vtipné. Dostala jsem takový záchvat smíchu až mě z toho bolelo břicho. Marek se na mě jen díval a smál se taky.

"Dobře, dobře udělám to zítra, ale domu musím, protože mamka není zvyklá, že jsem tak často dlouho venku."

"Nechci tě pustit.." Podíval se na mě smutně. "Nevím kdy se zase uvidíme, protože do pátku dělám v nemocnici do 7 večer. Viděl bych tě zase až v sobotu.."

"Nějak to vyřešíme. Každý den si můžeme volat a kdyby jsme se měli vidět až v sobotu tak spolu budeme celý den a pořádně si to užijeme!"

"Dobře noo..."

"Vážně musím.. Tak pa." Políbila jsem ho tentokrát už opravdu naposled.

"Zavolám ti." řekl a mrkl na mě. Usmála jsem se, vystoupila z auta a odešla směrem k domovu.

Při vzpomínce na naše líbání mi ruka automaticky vystřelila k mým rtům. Tak moc bych na nich zase chtěla cítit jeho polibky.

Napsala jsem Markovi, ale ten neodpovídal. Celý den jsem se nějak poflakovala. Napsala jsem holkám ať mi pošlou úkoly na různé předměty a pomalu se všechnu látku doučovala. Když mě to přestalo bavit pustila jsem si můj oblíbený film LOL s Miley Cyrus. Miluju Kyla je tak sladký!

Bylo něco po 6 hodině, když jsem dostala šílený nápad!

Vyskočila jsem jak kdyby mě bodla včela a běžela do koupelny. Vysprchovala jsem se nalíčila a hezky oblékla. Vzala jsem si světlé džíny a k tomu košili, která nebyla na první pohled hezká, ale mě hrozně slušela. Vzala jsem si kabelku, naházela do ní vše potřebné a seběhla dolu. V kuchyni byla mamka a Alice s taťkou byli v obýváku.

"Mami mohla bych jít prosím ven?"

"Proč bys nemohla? Jen na sebe dávej pozor" Usmála se na mě.

"A mami..?"

"Ano?"

"Mohla bych tam být trochu dýl než obvykle?" Udělala jsem na ní psí oči. Mamka se pousmála.

"Dobře a do kolika tak? Já jen jestli na tebe máme čekat."

"Do 10 budu doma." Sladce jsem se na ní usmála a dala jí pusu na tvář.

"Ale dávej na sebe pozor víš co všechno se může stát.."

"Neboj, budu mít doprovod.." Sladce jsem se na ní usmála a myslím, že jsem se i začervenala.