15. ČÁST

239 25 0
                                    

Pohled Denisa

"Ahoj..." políbil mě na tvář a dal mi překrásné rudé růže.
"Ehm...Ahoj..." začervenala jsem se.. "Děkuji moc, ale to jsi nemusel..."  Byla jsem z toho rande i tak strašně nervózní...a tohle to ještě zhoršilo. Pořád jsem se bála abych něco nepokazila, abych se neztrapnila. Abych něco špatného neřekla....Neví proč, ale z tohohle rande jsem byla nervóznější než kdy jindy...
"Ale chtěl jsem...Mimochodem krásně ti ladí k šatům.." Začervena jsem se znovu..
"Děkuji.... Půjdeme?" Zeptala jsem se a on jen přikývl... "Kam to vlastně jdeme?" Byla jsem hrozně zvědavá..
"Uvidíš.." Grrrr nesnášela jsem když mi někdo něco nechtěl říct.....
"Jdeme?" Usmál se..
"Jo.." Oplatila jsem mu úsměv..
Chytl mě za ruku a vedl mě směrem k parkovišti. Odemkl stříbrné auto Octavia a nasedli jsme dovnitř. Nastartoval a vyjeli jsme.... Sjeli jsme z hlavní silnice na nějakou polní cestičku a tam zaparkoval a vystoupil...
"Chceš mě znásilnit v lese?" Zasmála jsem se...
"Jo!" 
Otevřel kufr a vytáhl z něj košík přikrytý utěrkou...
"Piknik?" zeptala jsem se s očekáváním..
"Ne tam mám věci na to znásilnění.." řekl s naprosto vážným výrazem..Nebyl tam ani náznak že si dělá srandu
"Po-očkej dě-děláš si srandu že jo-o?" Zakoktala jsem se..
"Ne myslím to naprosto vážně!" zase ta vážná tvář..
Chytl mě prudce za ruku a táhl mě k lesu...Strašně jsem se bála..
"Pokud nebudeš křičet možná to i přežiješ!" 
"Nee prosím ne.." Už jsem plakala...Zmocnila se mě panika a strach..nevěděla jsem co mám dělat..Příště nesednu do auta s člověkem kterého skoro neznám..Teda jestli nějaké příště bude... "Prosím nedělej to..."
To už se ale zastavil...Podíval se na mě....On se smál! Byla to jen sranda! Ufff...Nikdy mě nikdo takhle nevyděsil..
"Dělal sis srandu, že jo?! Zeptala jsem se pořád trochu nejistě...
"Jasně že jo! Neboj se! Promiň..." Políbil mě... 
"V pohodě jen už mě prosím tak neděs!" Smála jsem se s ním...
Chytl mě opět za ruku, ale už jemně a vedl mě k lesu..
"Už tam budeme?" zeptala jsem se zvědavě ..
""Neboj ještě kousíček.."
Došli jsme na kraj lesa a tam bylo tak krásné místo... Marek odkryl utěrku a vytáhl deku...Společně jsme ji roztáhli. Sedla jsem si a Marek zečal vyndavat připravené jídlo a pití...
"Oběd..?" Zeptala jsem se..
"Jojo.."
"Super.. Mám hlad jako vlk.."
"Já už taky.." pousmál se..
"Kdopak vařil?"
"No já, kdo jinej?!" Zasmál se..
"No já nevím..." Smála jsem se s ním..
"Dobrou chuť!" 
"Dobrou chuť!"
Připravil nám domací bagetu plněnou kuřecími nudličkami...Bylo to vynikající..
"To je výbolný." řekla jsem s plnou pusou i když je to neslušné...Ale musela jsem mu to pochválit...Proti tomuhle je ta bageta z automatu nic...
"Moje specialita.." mrkl na mě..
Když jsme dojedli uklidil talíře a skleničky ve kterých byl jablečný džus... 
"Tohle mě musíš naučit!"
"klidně.." pousmál se..
"Tak co teď?"
"Chci ti něco ukázat..."
"Fajn.."
"Počkej tu jen to udnesu do auta.."
"Dobře.."
"Hned jsem tu..." Políbil mě na tvář..
"Pospěš si.."
"Neboj.." Chystal se odejít, ale já jsem ho chytla za ruku přitáhla si ho a políbila... Nejdřív byl vykulený, ale pak mi polibky oplácel..
"Wouu tohle bych od tebe nečekal..."
"To viš.." cítila jsem že jsem se trochu začervenala... "Brzy!" Dala jsem mu pusu na tvář..
"Neboj se.." Usmál se...vypadal u toho tak sexy...

Takže zlatíčka, omlouvám se, že tenhle díl je po celém týdnu, ale nějak nebyl čas ani moc nálada... Chtělo by to trochu povzbudit hvězdičkou...<3 
Miluju vás.....Denny..<3

Láska na první pohled (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat