14. ČÁST

223 9 0
                                    

Pohled Marek

Vzbudil jsem se v pět ráno a už jsem nemohl usnou. Pořád jsem musel myslet na dnešní rande. Chci aby bylo dokonalé. Nevím proč, ale z dneška jsem hrozně nervózní. Denču znám teprve chvilku, ale moc mi na ní záleží. Už teď by mě dost bolelo, kdybych o ní přišel. Asi jsem se do ní fakt zamiloval. Prostě jsem neodolal a musel jsem jí napsat i když ylo tak brzy. 
Já: Dobré ráno zlatovlásko. <3 odepsala hned takže už byla vzhůru..
Ona: Dobré ráno broučku <3
Já: Jakto, že nespinkáš? <3
Ona: Nemůžu spát... :((<3
Já: Já taky ne..:((<3
Ona: Proč nemůžeš spát....? <3
Já: Noo... Ze dneška jsem hrozně nervózní a zároveň se na to moc těšim....<3
Ona: Ufff aspoň nejsem jediná kdo to tak cítí...<3
Já: A jak ses vyspinkala? <3
Ona: Dobře a ty? <3
Já: Jo dobře... Zdálo se ti něco? <3
Ona: Nooo...něco joo.... <3 A tobě? <3
Já: Mě bohužel nic... :/<3 Copak se ti zdálo? <3
Ona: Alee...To nestojí za řeč... ;))<3
Já: Ale já to chci vědět... ;))<3
Ona: Nooo...tak dobře.... Zdálo se mi o nás dvou....  byli jsme na dovolené v Paříži... Pořád jsme se líbali. Měli jsme jednu velkou postel, ale k ničemu nedošlo.... Bylo to hrozně romantický a krásný!<3
Já: To je hezký sen...Pokud chceš múžu ti ho splnit, ale ne teď třeba k našemu prvnímu výročí co říkáš? <3
Ona: To by bylo krásné, ale to od tebe nemůžu přijmout... :(<3
Já: Neboj, budeme se na tom podílet oba takže můžeš a navíc já bych to pro tebe udělal moc rád...<3
Ona: Tak dobře noo...<33
Já: Když už jsme oba vzhůru co to rande dát už od rána..?<3
Ona: To zní skvěle, tak v kolik a kde? <3
Já: Já nevím...kolem 9? A kde to si řekni ty....<3
Ona: Jojo v 9 by šlo....tak třeba na náměstí...<3
Já: Určitě! Moc se těším...<3
Ona: Já víc..<3
Já: Já víc! <3
Ona: Dobře...Musím vstávat, tak v 9 na námku!<3333 Pa :-*
Já: Pa <3 :-* 

Vstal jsem z postele a šel jsem se pomalu osporchovat. Umyl jsme si vlasy a přemýšlel jsem jestli si mám vzít čepici nebo ne...Nakonec jsem se rozhodl, že si jí vezmu. Šel jsem ke skříni a hledal co si vezmu na sebe. Nakonec jsem si vybral černé kalhoty, šedé tričko a černou mikinu. Rovnou jsem si to vzal na sebe a šel jsem se nasnídat. Udělal jsem si jednoduché müsli s mlékem. Nečekaně už bylo osm hodin a já jsem se pomalu připravoval k odchodu. Hodil jsem do kapsy telefon, klíče a peněženku a ještě jsem se zamyslel jestli půjdu pěšky nebo jestli pojedu autem. Vypral jsem si auto. Kdyby náhodou, auto se vždycky hodí a na parkovišti nikomu překážet nebude. Na náměstí jsem byl už v půl deváté, tak jsem ještě skočil do květinářství a nechal jsem si  udělat 3 rudé růže. 
Čekal jsem uprostřed náměstí a bylo teprve třičtvrtě na devět. Nemohl jsem se dočkat a ručičky na hodinách jsem posouval očima. Bylo za 5 minut devět a já už jsem byl úplně na prášky. Sedl jsem si na lavičku, vytáhl jsem mobil a koukal jsem co je nového na facebooku abych nějak zabil čas. Projížděl jsem nejnovější příspěvky, ale v tom mi někdo zakryl oči dlaněmi. Byla to ona. Poznal jsem jí podle vůně. Když  jsem se otočil stála tam. Byla překrásná. Měla na sobě rudé šaty. Vážně jí moc slušeli. 
"Ahoj..." políbil jsem jí na tvář a dal jí růže.
"Ehm...Ahoj..." začervenala se.. "Děkuji moc, ale to jsi nemusel..." 

Láska na první pohled (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat