Láska na první pohled (CZ)

20.ČÁST

Zastavili jsme před obrovským krásným domem. No ona to byla spíš vila než dům, ale bylo to boží.

"To je tvoje..?" Zeptala jsem se s pusou otevřenou do písmene O.

"No jo.. Je.." Usmál se na mě.

"Bydlíš tu sám?" Zeptala jsem se znovu a nestačila jsem se divit.

"Bydlím tu sám, ale někdy je tu nuda takže tu většinou nejsem. Chodím sem nejčastěji jen přespávat." Chytl mě za ruku a vedl mě k brance kterou následně odemkl. Vešli jsem k hlavním dveřím a já jsem se z hluboka nadechla.

Jen se nad mým gestem zasmál a odemkl i hlavní dveře.

Zase jsem se nestačila divit. Trochu mě zatahal za ruku abych se vzpamatovala.

Vešli jsme obrovskou chodbou. Z ní jsme prošli do kuuchyně a z kuchyně následně do obrovského obýváku. Je to tu jak palác. Co se týká vybavení tak to má velmi moderní a stylové. Z obýváku vedli dveře do obrovské zahrady s velikánským bazénem. Bylo to naprosto úchvatné. Zvlášť, když ten bazén je ještě podsvícený. Je to dokonalé!! Z obýváku jsme prošli zpět do kuchyně.

"Dáš si něco?" Zeptal se mile.

"Když tak jen vodu, děkuji." usmála jsem se a pustila jeho ruku, protože do teď pevně, ale jemně zároveň, svíral mou dlaň.

"Dobře" Vyndal dvě sklenice a nalil do nich vodu.

"Tu máš" jednu mi podal. Vděčně jsem se na něj usmála a on jen přikývl. "Na co si připijeme?" Zeptal se a já jsem se na něj tázavě podívala.

"Vodou?" Zeptala jsem se se smíchem.

"Proč ne" Odpověděl také se smíchem.

"Tak na zdraví?" Podívala jsem se na něj.

Nesouhlasně zakroutil hlavou. "Na nás" řekl a svou sklenicí jemně ťukl o tu mojí.

"Na nás" potichu jsem zopakovala.

Napila jsem se a svou sklenici odložila. On udělal to samé. Chytl mě opět za ruku a vedl mě po schodech nahoru do dalšího patra. Bylo tu několik dveří. Otevřel první. Nakoukla jsem dovnitř. Byla tam jen postel, noční stolek a skříň.

"Pokoj pro hosty" Vysvětlil. Jen jsem přikývla a on dveře zase zavřel. Přešli jsme k dalším dveřím které otevřel. Byla za nimi obrovská koupelna. ALe když říkám obrovská myslím tím opravdu obrovská. Byla tam velká vana do které by se vešlo snad 5 lidí. Ne to ne to zas přeháním, ale byla opravdu veliká. Dále tu byl sprchový kout, umyvadlo, zrcadlo přes jednu celou stěnu a další vybavení jako například pračka a takové ty spotřebiče.

"Páááni.." Jen se pousmál a dovedl mě k dalším dveřím. Než je otevřel podíval se mi do očí. Pak pomalu dveře otevřel a za nimi jsem viděla, že je to jeho pokoj. Měl ho opravdu dobře vybavený. Celý pokoj byl sladěný do černo-zelené. Bylo to úchvatné. Měl tu obrovskou skříň přes celou stěnu. Psací stůl na kterém měl položený notebook a dva kožené pytle na sezení, jeden černý se třemi zelenými pruhy a druhý zelený se třemi čenými pruhy. Oči se mi zastavily na obrovské manželské posteli.

"Chceš jí vyskoušet?" Zeptal se Marek.

Nevěřícně jsem se na něj podívala, ale hned jak mé oči spatřili jeho obličej pochopila jsem, že si dělá srandu. Zasmál se nejspíš nad mým výrazem.

"Snad sis nemyslela, že jsem to myslel vážně..?" Zeptal se mě teď už s posmutnělým výrazem. Jen jsem sklopila hlavu, protože jsem si myslela, že to myslel vážně.

Chytl mě za bradu a zvedl mi hlavu tak abych se mu dívala do očí.

"Slíbil jsem ti, že počkám dokud nebudeš připravená. Navíc známe se jen chvíli asi by to ještě nebylo vhodné." Povzbudivě se na mě usmál a já jsem se zastyděla jsem jsem si mohla něco takového myslet. To už ale přitiskl své rty na mé a jemně mě líbal.

Najednou přestal, chytl mě do náruče jako princeznu a odnesl mě na postel kam mě doslova hodil. Postel byla příjemně měkká.

"Tohle ti nedaruju." Zasmál se šibalsky. Mé ruce mi držel nad hlavou a začal mě lehtat.

"Nééé! Prosím né! Prosímm přestaň..." Dělala jsem psí oči, ale nazabíralo to.

"Co za to?" Zasmál se opět šibalsky.

"Ehm....Co pusu...?" Sladce jsem se na něj usmála.

"To beru" Pustil mě a já jsem ho něžně políbila.

Jsem s ním opravdu šťastná.