15

7 1 0
                                    

Vzbudil jsem se do deštivého rána, zašmátral jsem vedle sebe, ale Adam už tam neležel. Trochu ve mě hrklo, ale snažil jsem se zachovat klid, i když to tak nemuselo vypadat, z postele jsem vystřelil jako střela a šel do obýváku, nakoukl jsem do kuchyně, tam byl Adam, stál u plotny, v uších měl sluchátka a něco vařil. Oddechl jsem si a šel k němu, když si mě všiml, tak se usmál, sluchátka si vyndal a odložil je na mikrovlnku. ,,Dobré ráno." usmál se. Byl jsem rád, že se zase usmívá, lepší než to jeho včerejší rozpoložení. ,,Dobré, co kuchtíš?" zeptal jsem se ho. ,,Uhm, polévku, rajčatovou." podíval se na mne s úsměvem. Nechal jsem ho ať si dělá, co potřebuje, udělal si kafe a sedl si ke stolu v kuchyni s nějakou práci, vždycky je co dělat.
,,Budeš jíst teď nebo až později?" otočil se na mne. ,,Asi až později." usmál jsem se na něj. ,,Dobře, tak já to nechám tady, tak si pak kdyžtak naber." Sám si nabral a sedl si ke mně, práci jsem na chvilku nechal práci, zavřel počítač a podíval se na něj, vypadal, že mu to chutná. ,,Jak se ti spalo?" zeptal jsem se, abych na něj jen tak nekoukal. ,,Dobrý, tobě?" podíval se na mne. ,,Mě taky dobře." usmál jsem se.
Adam s najedl a šel si trochu odpočinout, já jsem ještě něco málo napsal a šel za ním do obýváku. ,,Už jsi to dodělal?'' podíval se na mne, když jsem si k němu sedl. ,,Ještě ne, ale to nespěchá, můžu to dodělat zítra.'' usmál jsem se. Trochu nejistě se na mne podíval a lehl si tak, že měl hlavu na mých stehnech. ,,Nevadí?'' zeptal se nejistě. ,,Nevadí.'' usmál jsem se a pohladil ho ve vlasech. ,,To je příjemný.'' usmál se po chvilce. Taky jsem se usmál a pokračoval dál. Bylo to příjemné tam jen tak prostě sedět, být s ním, snad chápete, co tím myslím. ,,Co tak normálně děláš, když jsi tady sám?'' podíval se na mne. ,,Co je zrovna potřeba, pracuju. vařím, uklízím, to připomíná, že je potřeba vynést koš, a jinak vlastně nic moc.'' pousmál jsem se. ,,Co děláš ty?'' ,,Eh, teď vlastně už nic moc, teď když už jsem odmaturoval, tak mám až do konce června teoreticky volno, ještě budeme muset jít do školy zařídit nějaký věci ohledně vyřazení, to bude na konci června, ale no co vlastně normálně dělám?'' zeptal se spíš sám sebe. Usmál jsme se nad vzpomínkami na svůj poslední školní měsíc, taky jsem jen seděl doma a přemýšlel, co budu dělat dál mezitím, co ostatní lítali po klubech a zapíjeli maturitu. ,,Už jsem z toho všeho zblblej.'' usmál se. ,,Nevadí, můžeš být v klidu, já jsme taky po maturitě pořádně nevěděl, co dělat.'' odvětil jsem mu. ,,A cos dělal?'' ,,Našel jsem si práci, udělal si řidičák, adoptoval si kočku a to je vlastně tak všechno.'' 

Magic In The Air Kde žijí příběhy. Začni objevovat