Magic In The Air

18

Chvilku trvalo než se Adam uklidnil, vybrečel a nakonec doslova usnul vyčerpáním. Možná je to lepší než aby se trápil svými myšlenkami, přeci jen, když spí tak nemusí nad ničím přemýšlet  Ráno jsem vstal dřív než Adam, takže jsem ho nechal spát, nechal jsem spát i Kuličku, která se k nám v noci připletla, a šel si udělat kafe. Mezitím, co se mi vařila voda, jsem zkontroloval kalendář, co je potřeba dneska udělat. Vlastně nic moc, jen musím vzít Kuličku k veterináři na kontrolu a to je tak všechno. Tak uvidíme jak zvládne cestu tentokrát, když jsem si jí sem vezl, tak byla docela v klidu, tak snad nebude nějak extra vyvádět.
S povzdechem jsem si zapil kafe a šel si sednout na gauč. Tak snad to tady Adam zvládne, uvidíme v jakém stavu bude až se vzbudí po tom, co se včera stalo. Je mi ho líto, nezaslouží si takhle trpět.
Pustil jsem si televizi a přepnul to na nějaký náhodný kanál, kde zrovna něco dávali, abych se trochu vypl a nemusel moc přemýšlet. Za těch pár měsíců co Adama znám se změnilo tolik věcí, jen zatím těžko říct jestli k lepšímu nebo k horšímu, to poznáme časem. ,,Chybí mi můj zdroj tepla a lásky.'' objevil se u mě Adam. ,,Ježiš, jsem se tě lekl.'' vydechl jsem. Kdy sem přišel? Nevšiml jsem si, že by přicházel. Vypadal pořád ještě tak na půl spící, jen si ke mně lehl, položil si hlavu na můj klín a zavřel oči. Usmál jsem se, hrnek odložil vedle sebe a Adama přikryl, aby nenastydl. Vzal jsem si hrnek k sobě, aby se nevylil a koukal na televizi na něco, co tam zrovna běželo, měl to být nějaký rádoby zábavný pořad, ale no, nic moc to nebylo. 

Dopil jsem kafe, opatrně položil Adama, tak abych ho nevzbudil a mohl jít něco dělat. Už je půl desáté, je třeba začít chystat Kuličku, i když to asi nebude problém, když hajá s Adamem na dece. ,,Kam jdeš?'' podíval se na mně rozespale. Sedl jsem si před něj na zem, aby na mě viděl. ,,Musím vzít Kuličku k veterináři, tak tady budeš chvilku sám, ano?  My budeme za hodinku zpátky, ano?'' zeptal jsem se s úsměvem. Vypadal takhle hrozně rozkošně, rozespalý, zachumlaný do té huňaté deky, prostě k sežrání. ,,Uhm,'' přikývl, ,,já si zajdu domů pro nějaké oblečení ať tady nechodím pořád v tom samém.'' ,,Jsi si tím jistý?'' pohladil jsem ho ve vlasech. Nebyl jsem si úplně jistý jestli to bude dobré po tom, co se stalo včera. ,,Dneska by neměl být nikdo doma.'' ,,Dobře.'' kývl jsem. Moc se mi to nelíbilo, ale co mu na to můžu říct, je dospělý a pokud se na to cítí tak prosím. ,,Půjdu se převléknout a pojedu.'' Dal jsem mu ještě rychlou pusu do vlasů a šel se převléknout, ještě díky bohu spící Kuličku jsem dal do přepravky a vyšel ven. 

Kulička je v pořádku, za týden má jít na očkování a pak bude mít zase půl roku klid. Byla překvapivě klidná, i v autě, i u veterináře, za to já jsem byl lehce nervózní,  co se děje doma, snad je všechno v pohodě a nic se nestalo.
Přišel jsem domů, odložil si věci, Kuličku vypustil z přepravky ať se trochu proběhne a šel se podívat po Adamovi, překvapivě nikde nebyl, v ložnici, v koupelně, v obýváku, prostě nikde. Už se mi začínaly v hlavě honit nejčernější myšlenky, když jsem ale zaslechl klíče v zámku, oddechl jsem si. Šel jsem do chodby, abych se ujistil, že je Adam v pohodě, ale vypadalo to, že je všechno jen ne v pohodě.