4.

149 6 22
                                    

Celý den jsem ho sledoval. Uraraka se na něho smutně koukala. Heh a to neví že nic takového ani nepsal.

Zvedl se a šel pryč ze třídy stejně jako pár dalších lidí. Také jsem se zvedl a šel jsem pryč abych ho mohl kontrolovat.

,,Ah Todoroki." zavolal na Kirishima.

,,Nazdar co potřebuješ?" optal jsem se zdvořile.

,,Bakugo říkal že se do konce týdne neobjeví ve škole." řekl mi a pokýval. Odešel jsem tedy na chodbu. Bohužel jsem ale ztratil toho zelenáče. Chodbou jsem se rozešel a hledal kde by mohl být. Nakonec jsem ho zahlédl za rohem, nic zvláštního seděl na lavičce a pravděpodobně přemýšlel. Nejspíše o svém telefonu a kde by mohl být, šel jsem tedy na záchod.

Doprdele kde jako může být vždyť se nemohl propadnout do země...

Přemýšlel jsem, když v tom mě někdo vytrhl z tranzu.

,,Midoriyo..." uviděl jsem stát před sebou Uraraku. Vážně ji nechci rozesmutnět tak co tady dělá?

,,Ano?" zeptal jsem se unaveně a jí stekla slza po tváři. Malinko jsem se vyděsil a chytl jí za ruce.

,,Pane bože neplakej co se stalo?" zeptal jsem se starostlivě. Byl jsem si jistý že nás nikdo nesleduje. Obejmul jsem ji. Ihned se na mě natiskla. Celá se třásla. Pohladil jsem ji po hlavě.

,,Promiň že jsem řekl to co jsem řekl. Ale ja jsem muse-" přerušili mě její rty na těch mých. Zaraženě jsem ztuhl když začala rty pohybovat proti těm mým. Polibky jsem se jí pokoušel oplácet, byl jsem ale nervózní. Když se ode mě odtáhla, bez jakéhokoliv slova odešla. Dále jsem se zaraženě koukal chodbou kterou odešla. Poté jsem se zvedl a taky odešel.

Když jsem chtěl vyjít ze záchodů uviděl jsem něco co docela namíchlo. Uraraka sklánějící se nad zelenovláskem. Jemně ochutnávala jeho rty a on se to snažil oplácet. Bohužel docela křečovitě. Nervózní?

Zalezl jsem zase za roh a čekal než se odpakujou pryč. Oba odešli. Bez jediného slova, divné...

Šel jsem zase do třídy, oba se tvářili jako by se nic nestalo. To se mi ale nelíbí, to že porušil co jsem řekl.

...

Konečně máme volnou hodinu. Brokolice však na oběd nešla. zase. Právě teď ho sleduju. Kráčí školními chodbami někam neznámo kam. Zalezl na záchody, konečně sám.

Jsem vytočený, pořád se mi ten jejich polibek promítá v hlavě. Rozrazil jsem dveře od toalet a za rohem se rozhlédl. Byl zavřený pouze jeden záchod. Tam musí být on. Zaklepal jsem.

,,Obsazeno." řekl potichu.

,, se neptám." pronesl jsem a vylezl na zeď tohoto záchodu. Sedl jsem si na zeď a zezhora se koukal jak sedí vystrašeně na zemi opřený o zeď. Seskočil jsem do prostorné kabiny záchodu a přešel k němu. Klekl jsem si před něj.

,, vás viděl..." pošeptal jsem a jemu se v očích zaleskl strach.

,,Naštval jsi . Fakt jsem věřil že se s nebudeš stýkat ani jinak komunikovat." odfrkl jsem si.

,,V tom případě si ji odchytnu taky." řekl jsem chladně.

,,Ne prosím." chytil za zápěstí. Jenom jsem se na něho koukal jestli to myslí vážně a vypadal rozhodně. Ruce jsem si položil vedle něj na zem, zapřel se za a nahnul se nad něho.

Skláněl se nade mnou. Byl tak blízko, bojím se...

Z ničeho nic mě políbil. On... mě políbil...

Co se to tady sakra děje...

Když se odtahl ihned zase natiskl své rty na ty mé. Z ničeho nic rty pohnul proti těm mým, pohyb jsem zopakoval a místností se rozléhaly pouze mlaskavé zvuky našich rtů. Proč to dělá? Já to nechci.

Z ničeho nic mi sundal sako a začal rukama rozepínat košili. Rukama jsem se ho pokoušel odstrkávat, marně...

Ani to s ním nehnulo. Když se odtahl od mých rtů, přesunul se na můj krk.

,,Todoroki..." pronesl jsem potichu a odvratil pohled. Když v tom mi začal věnovat polibky na krk. Lehce jsem zavrněl a rukama se zapřel vedle sebe. Oči jsem uvolněně zavřel a vydechl. Nemohl jsem si pomoct... bylo to... příjemné...

Ale z ničeho nic mou kůži na krku nasál.

,,Ne Todoroki!" rychle jsem mu dal ruce na hlavu a pokoušel se ho odstrčit. Rukama přejel po mé hrudi a zastavil se na bradavkách. V panice jsem ho chytil za ramena a silně odstrčil.

,,Nezlob, jinak vážně zajdu za Urarakou." pohrozil mi a já z něj sundal své ruce. Zpátky se přesunul k mému krku. Když znovu začal sát kůži na mém krku, lehce jsem sebou trhl.

,,Am jen... Todoroki prosím ne krk nebo to někdo uvidí..." řekl jsem opatrně a on se od mého krku odtahl.

,,Tak jo..." řekl neutrálně a já se zarazil. Vážně mě poslechl? Přesunul se tedy níž a začal mi sát bradavku. Rukou jsem si zakryl pusu a odvratil hlavu.

,,Chci tě slyšet..." řekl a oddělal ruku z mých úst. Znovu se přesunul k mým bradavkam a začal je sát, lehce jsem zavzdychal a on se pousmál. Náhle však přesunul ruce na mé kalhoty.

,,Todoroki prosím ne." řekl jsem vystrašeně. Jeho to však očividně nezajímalo. Rozepl mi pásek a stáhl kalhoty, sám si sundal sako. Nahnul se mezi mé nohy a začal líbat má stehna. Zaklonil jsem hlavu a lehce se začal třást.

Náhle se znovu objevil u mého obličeje. Začal mě líbat. Bylo to chtivé a dravé. Prstama mnul mé bradavky a jazykem vklouznul do mých úst. Jazyky jsme se třeli o sebe a já mu lehce kňučel do úst.

Když se odtahl znovu se nahl nad můj hrudník, začal mě různě kousat a sát po celém hrudníku a bříšku. Bolestně jsem se kousal do rtu a snažil se nic nedat na jevo. Prsty jsem mu vjel do vlasů a lehce ho za ně tahal od mě. On se však neodtáhl...

Bolestně jsem svíral oči a těžce dýchal.

Co mám dělat... proč to vlastně všechno dělá...

Takže jsem tu u další kapči guys
Teď budu možná malinko zla T-T
Ale další kapitola bude muset vyjit v úterý, celý víkend mám totiž výlet do Prahy s kamarády takže ji v neděli nestihnu vydat
Co vás ale možná více potěší je že v úterý vydám dvě kapitoly jako náhradu, takže se nemusíte bát, o nic nepřijdete
Snad se na nebudete příliš zlobit^^'
U další v úterý<3
Bye+-+

I HAVE NEVER BEEN | (TodoDeku) CZ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat