Probudil jsem se s nehoráznou bolestí. Taky jsem se neprobudil sám, ale zvonil mi u hlavy otravný budík. Ihned jsem ho vypnul a schoulil se do klubíčka. Doprdele jak jsem ležel že mě všechno tak bolí?
Když jsem se podíval na telefon uviděl jsem docela nevšední čas. Je o dvacet minut později než mám normálně vstávat. Rychle jsem ignorujíc bolest vyskočil z postele. Což jsem si hodně rychle rozmyslel poté co jsem zacítil ostrou bolest v mé zadnici. Nahle jsem se ale rozhlédl a něco jsem zjistil.
Já nejsem u sebe v pokoji...
Opatrně jsem šel ke dveřím a ty otevřel. Když jsem se rozhlédl zjistil jsem že nejsem vůbec u sebe doma. Vypadá to tady jako v nějakém paneláku.
Rychle jsem vběhl do koupelny a tam se zavřel.
,,Doprdele kde to jsem a co tady dělám..." neklidně jsem se začal rozhlížet po místnosti. Když jsem však spatřil zrcadlo málem jsem omdlel.
,,Cože..." nevěřícně jsem se přiblížil k zrcadlu.
Probudil jsem se dneska brzo, zdála se mi noční můra takže jsem se probudil o dost dříve před budíkem. Ihned jsem celý pomačkaný vztal, přešel příjemně vyhřátou místností a šel do koupelny.
Oplachl jsem si obličej a usušil ručníkem. Dneska se mi spalo vážně úžasně. Prohlédl jsem se a zarazil se. Přiblížil jsem se k zrcadlu a sáhl si na obličej.
,,Cože?!"
,,Někdo si ze mě dělá prdel že ano?" pronesl jsem nevěřícně. V zrcadle jsem uviděl stát Midoriyu. Abych to trošku upřesnil, sebe jsem neviděl a Midoriya dělal úplně stejné pohyby jako já. I hlas mám jako on...
,,Izuku jsi v koupelně?" uslyšel jsem za dveřmi ženský hlas.
,,Ano ano." vylezl jsem a uviděl před sebou stát zelenovlasou paní.
,,Máš nachystanou snídani, pojď mi říct co se včera stalo. Proč jsi vlastně tak brzo vzhůru když nejdeš do školy?" zeptala se a já se vyděsil. Já... jsem v jeho těle...
,,Ale ne všechno je v pohodě do školy normálně jdu, už je mi dobře... amm... mami?" řekl jsem nejistě svůj typ a ona posmutněla.
,,Izuku neměl by ses tolik přemáhat." řekla a s povzdechnutím odešla. Rychle jsem si do pokoje zaběhl pro uniformu kterou měl naštěstí na židli a běžel zpátky do koupelny.
Chtěl jsem se začít svlékat, jenomže pak jsem se ptal sám sebe jestli je to dobrý nápad...
,,No převléct se stejně musím." začal jsem se svlékat a pohled se mi zasekl na zrcadle. Uviděl jsem jeho lehce vypracované tělo poseté velkými modřinami. Ihned jsem se zděsil a podíval se sám. Přejel jsem lehce rukou od břicha až po krk a zastavil jsem se na pár modřinách.
ČTEŠ
I HAVE NEVER BEEN | (TodoDeku) CZ✔
Fanfiction,,Izuku jsi v koupelně?" uslyšel jsem za dveřmi ženský hlas. ,,Ano." vylezl jsem radši ihned. ,,Máš nachystanou snídani, pojď mi říct co se včera stalo. Proč jsi vlastně tak brzo vzhůru když nejdeš do školy?" zeptala se a já se vyděsil. ,,Ale ne...