Sousedé v lavici

Kapitola 1

POV: Kryštof

Zase do školy mezi ty idioty.

Zaklapnu budík a posadím se na postel. Prohrábnu si své krátké kaštanové vlasy. Povzdechnu si a dojdu do koupelny, kde si opláchnu obličej vodou . Podívám se do zrcadla, můj výraz vypadá vcelku hezky.

Vzpomenu si na včerejší večer. Jo Lukáš mi dal zabrat. Ty pneumatiky byly vážně těžké.

Dojdu ke skříni kde si vezmu tmavě šedé rifle, červené tričko a černou mikinu. Když odcházím ze svého pokoje vezmu si batoh na jedno rameno a jdu na autobus.

Spolu se mnou tu je další hromada lidí. Když přijede bus chytnu se tyče a začnu sledovat ubíhající krajinu. Spolu se mnou tu je pár spolužáků ale nevěnuju jim žádnou pozornost. Cesta ubíhá velmi rychle a už jsem na záchodech s Jakubem.

„ Namoč to a hoď po Sofii“ řekne Jakub, velmi živě si dokážu představit ten její výraz. Pořádně tu papírovou kouli namočím a vyždímám. Ze záchodů jdeme na chodbu, kde je hlouček lidí a mezi nimi i Sofie. Potichu se k nim přiblížím. Namočený papír schovávám za zádama. Ohlédnu se abych se ujistil že mě Jakub sleduje. Kývne na mě a já se otočím zpět.

Hodím to na ní a trefím se do výstřihu. Jackpot + 50 bodů. Sofie začne strašně křičet a já s Jakubem utíkáme zpět na klučičí záchody.
„ Dobře ty!“ plácneme si a smějeme se při tom. Zrovna začne zvonit na hodinu a stále vysmátí se vracíme do třídy.

Můj pohled padne na Sofii, která na mě nasupeně čučí. Nevšímám si toho a jdu si sednout do první lavice k Martinovy. „ Zdravíčko“ pozdraví a odloží mobil „ Čau“ pozdravím ho a připravím si na hodinu.

No že bych byl zrovna vzorný to se říci nedá. Jeden sešit v salátovém vydání, potrhaná učebnice a jedna tužka která nepíše. Ty píčo ja si zapomněl koupit  novou.

„ Martine půjčíš mi propisku?“ zeptám se ho „ Jo na“ podá mi jí „ Díky“ ozve se rána a hned výbuch smíchu. Podívám se co se děje a zjistím že pod Lukášem křupla židle. Nedivím se jsou starý a jak se pohnete ihned zavržou.

„ A kurva “ zahlásí. Do třídy vtrhne starý to učitel Jabali „ Co se děje?! Uklidněte se!“ začne na nás křičet „ Lukáši odnes tu židli ke školníkovi a vem si jinou“ Odloží si věci na katedru a začne se svým nudným výkladem. Po chvíli mi na lavici přistane papírek.

Po skole všichni kluci n záchodech. Pošli to dál.

Papírek zase složím a dám ho Martinovy. „ Pane Slavíku příjde vám to normální?!“ Ojoj „ Ne“ „ Tak proč to děláte?“ divím se že mu nespadly zuby. „ Protože jsem chtěl“ odpovím prostě a celá třída se začne potichu smát. „ No a já váš možná chci poslat do ředitelny“ „ Tak se mějte“ zvednu se a než zavřu dveře tak mu provokativně zamávám. Byl rudý vzteky. To ten den hezky začíná.

ฅ⁠^⁠•⁠ﻌ⁠•⁠^⁠ฅ

Je konec školy a já čekám na záchodech. Čekám už dlouho pokud do 5 minut nepříjdou tak odcházím.

Najednou uslyším smích a jako první do dveří vejde Lukáš. „ Krýšo tos měl slyšet. Dofie prý měla 1v1 s Alexem na záchodech a vyrušil je při tom Formánek“ Ale mě nezajímá kdo koho šuká. „ Hm“ je jediný co odpovím.

„ Tak proč jsme se tady měli sejít?“  Zeltá se Tom „ No ja nevím jak vy, ale jí kdyby jsme si zítra zašly do klubu. Za nějakýma kočkama“ navrhne Šimon. Všichni začaly souhlasit a domlouvat se jen já jsem se nezapojoval.

„ Tak co Kryštofe?“ „ Asi půjdu v kolika kde?“ zeptám se. „ V 8 před devadesátkama“ řekne Šimon. Devadesatka je vyhlášený strip klub. „ Ok budu tam“  moc se mi nechce ale co už? Žijeme jen jednou.

Když jsme domluveni tak začneme odcházet, když v tom do mě vrazí Martin a oba spadneme na zem. Přesněji já na zem Martin na mě. Má fakt vypracovaný zadek... Počkat co?! Na co zo myslím?

„ Promiň, promiň nějak jsem se zamotal“ začne se omlouvat „ V-V pohodě“ když se zvedne podá mi ruku, kterou příjmu a postavím se. Najednou cítím jak se můj kamarád em... TEĎ NE!

Martin se lehce usměje a já taky. Co to se mnou je?  Bude to chtít panáka a do zítra to nepočká. Výjdu ze školy a jdu do jednoho obchodu. „ Dobrý den jednu placatku becherovky“ Sladce se usměji na slečnu které mohlo být tak 28-30 let.

„ Občanku“ řekne a sjede mě kritickým pohledem. Podám jí malou kartičku a ona začne zkoumat jestli není falešná. Vím že jsem hezký a vypadá. Mladě ale ona mě už zná tak nevím proč chce občanku.

„ Bude to 169 korun “ dán jí požadovanou částku a odejdu z obchodu domů. Mama s tátou jsou v práci takže nic nezjistí.

¯⁠\⁠_⁠(⁠ツ⁠)⁠_⁠/⁠¯

Omlouvám se za chyby.
Šája.