Rozpolcený a Nerozhodný

20. Právě v čas

Vyndala jsem z kapsy mobil, abych se na něco podívala, ale než jsem stačila udělat, co jsem zamýšlela, do očí mě praštila notifikace o zmeškaném hovoru od Wishe. Mám mu zavolat zpátky? Co když se jednalo o něco důležitého a co když už je pozdě?! Co dělat, co dělat, co dělat?! Panikařila jsem a začala se shánět po Toxovi, aby jsme mohli jít do Andytaleu.

Nom pov.

Celý jsem zkoprněl, když jsme uslyšeli zvonek. Wish otevřel, ztuhnul a dveře ihned zabouchnul a přitiskl se na ně zády. ,,Jsou tam, Ink a Dust." řekl šeptem. Stardie mě popadnul za ramena. ,,Musíte mě schovat! Prosím!" žadonil Stardie a skoro brečel. ,,Dobře." řekl jsem a otevřel úložný prostor sedačky. ,,Vlez tam." rozkázal jsem. Stardie neváhal a vlezl do sedačky, kterou jsem zavřel a pro jistotu si na ní lehl.

Dust doslova vyrazil dveře takovou silou, že odletěli dva metry daleko společně s Wishem. ,,Wishi!" vykřiknul jsem a přihnal se k němu, abych ho mohl případně léčit. ,,Co tady vůbec chcete?" zeptal jsem se vyděšeně. ,,Vůbec ses nezměnil, Nome." zavrtěl hlavou Dust ,,Pořád jsi stejně milý, vyděšený, slušný a hlavně špatný lhář." ušklíbl se. ,,Vždyť jsme spolu prohodili sotva dvě věty." řekl jsem monotónně a trochu zmateně. ,,Jsme tu pro našeho syna." ,,Vy máte syna?" ozval se slabým hlasem Wish. ,,Jo, a vy byste měli příště vymyslet lepší schovku než gauč." řekl Ink a otevřel úložný prostor gauče, kde byl Stardie. ,,Ahoj?" řekl Stardie. Ink ho vytáhl z gauče a my jen čekali, co se bude dít.

,,Stardie? Ty s nimi nepůjdeš, že ne?" zeptal jsem se. Na Stardieho tváři se rázem ukázal zlomyslný a strašidelný úsměv. ,,A proč bych tu měl zůstat? Dokonce přemýšlím, že vás zabiju... tátovi to vadit nebude a Ink vás taky nemá moc v lásce... aspoň budu mít víc LV. Poslední slova?" viděl jsem, jak se nad Stardieho hlavou objevil Gaster blaster. 

Moje oči zaplnily slzy. Zavřel jsem oči a čekal na smrt, ale místo toho jsem uslyšel mě známý hlas. ,,Jen se o to pokusíš a já zařídím aby jsi neexistoval!"

Andy pov.

,,Rychle!" řekla jsem, když jsem vzala pro jistotu do ruky pánvičku a pak jsme s Toxem vběhli do portálu a zastavili se až u stromu vprostřed louky v Andytalu. ,,Měli jsme vzít s sebou Flye." řekl provinile Tox. Jen jsem mávla rukou, ať to nechá bejt. 

Přišla jsem ke stromu a jen tak tak uhnula, když ze stromu někdo spadnul. ,,Jsi v pohodě?" zeptala jsem se kluka se zelenými vlasy a červenozeleným ocasem. ,,Jo, nejspíš, mimochodem já jsem Rain." ,,Rádi tě poznáváme. Já jsem Anna, ale říkej mi Andy." Všimla jsem si dalokohledu na jeho krku. Stolker. Pomyslela jsem si, ale pak jsem uslyšela ránu z vily a rozběhla se tam.

Vrazila jsem dovnitř, připravila svou pánvičku do obranné pozice a po rychlém zmapování situace se obranářsky postavila před zraněného Wishe a vyděšeného Noma. ,,Jen se o to pokusíš a já zařídím, aby jsi neexistoval!" zavrčela jsem výhružně na Stardieho. Dust položil Stardiemu ruku na rameno, aby na chvíli přestal. ,,Zdravím tvůrkyně." ,,Zdravím Duste, Inku a Stardie." řekla jsem znechuceně.