ZLO 3

🧛🏻|1|🧛🏻

Byly dny, kdy bych za normálních okolností již měl zbalené věci do školy. Celé dva měsíce jsem dokola přijímal dopisy od té samé osoby. Lester Fitzgerald se ten idiot, který mi ani pokoj dát nemohl, jmenoval. Psaní jsem povětšinou ani nečetl, o jejich likvidaci se staral oheň v krbu. Ten ale zničehonic zezelenal, vystoupil z něj právě ten člověk. Na pomyslný seznam povinností jsem si ihned připsal jeho vraždu.

,,Co tu kurva chceš?!" Vyjel jsem po něm.

,,Co se s tebou děje?"

,,Co se děje?! Já jsem úplně v pohodě, jestli sis nevšiml!"

,,Williame, je mi to líto."

Měl jsem co dělat, abych ho na místě nezabil. Co tady ksakru chce? ,,Běž pryč."

Bez namítání mi zmizel z očí.

V rychlosti jsem načmáral vzkaz na kus pergamenu. Ještě jednou se mě pokusíš kontaktovat a já osobně se postarám o tvou smrt. Zněla jediná věta. Pomocí mávnutí ruky jsem ho poslal příjemci

Theodore Nott

Seděl jsem v kupé s ostatními zmiozely ze svého ročníku. William tady ale chyběl. Netušil jsem, proč se rozhodl odejít, už vidím jak se po něm budou učitelé shánět. Nejvíce s otázkami okolo něj budou zasypávat mě, já to ale příliš řešit nechtěl.

,,Theo, jaký byli prázdniny?" Ptal se mě Blaise.

,,Nic zajímavého." Odpověděl jsem suše.

,,Hele, kde je vůbec William? Neviděla jsem ho tu." Ptala se Pansy.

Pokrčil jsem rameny a odpověděl. ,,Skončil se školou, prý už se neplánuje vrátit."

,,Ale, to nemůže být pravda!"

,,Buď zticha Pansy, všichni víme, že se o něj zajímáš jenom proto, že se ti líbí."

,,Sakra přestaňte ho vyslýchat!" Vložil se do toho Lester Fitzgerald, u kterého jsem ani nevěděl, proč tady je.

*
Byla první hodina...

Sice to bylo přeměňování, které mi šlo ale nějak jsem nic nevnímal.
McGonagallová si mě po hodině nechala v učebně a spustila.

,,Pane Notte, nevíte proč se pan Raddle nedostavil do školy?"

,,Nechtěl."

,,Nechtěl? Vždy mi připadalo že za učení by dal vše."

,,Proč by měl? Všechno věděl ještě, než sem začal chodit."

,,Dobře děkuji, již vás nebudu zdržovat. Mám vám ještě od pana ředitele vyřídit aby jste se u něj po této hodině zastavil."

Vyšel jsem na chodbu a zamířil do ředitelny. Ať už to mám prosím za sebou! Chrlič mě bez řečí pustil a já zaklepal na dveře. Jakmile jsem byl vyzván na vstoupil jsem.

,,Pane Notte, mám jednu prostou otázku. Kde je pan Raddle?"

,,Nevím."

,,Proč se sem již nevrátil?"

,,Já to nevím, nejsme přátelé natolik aby mi všechno říkal."

,,Tak mi jen řekněte zda je pan Raddle smrtijedem."

Několikrát jsem si všiml jeho potetované ruky, byl jsem ale připraven zapírat. ,,Ne, mohu jít?"

,,Zajisté."

Zamířil jsem na kouzelné formule s myšlenkou, že zase budu muset dalšímu profesorovi říkat, kde William je.

William Edward Raddle

Seděl jsem na okenním parapetu a shlížel nejbližší okolí. Byl jsem naštvaný, před nemalou chvílí totiž dorazila sova s denním věštcem. Byl jsem zvyklý na to, že se o mě píše, na to aby mi ale začali připisovat všechny vraždy jsem nebyl zvědavý.

,,Williame?" Do mého pokoje vstoupil otec.

,,Četl jsi to?" Otočil jsem se na něj.

,,Byl jsi už z něčeho obviněn tolikrát, že je to už jedno."

,,Ano, ale zákony se mění."

,,Mám mezi bystrozory své lidi."

,,A to si myslíš, že by mi pomohli vysekat se z problémů? Ne, nesnáší mě."

,,Nějak to vyřeším."

,,Své problémy řeším zásadně sám. Tebe do toho tahat nebudu." Vstal jsem a obešel ho. ,,Děsně se tady nudím, psal ti poslední dobou Tifian?" To byl koneckonců můj druhý strýc.

,,Ne. Měl jsem za to, že ty jsi jeho oblíbený synovec."

Odfrkl jsem si. ,,Už dva roky se on ani Zixy neozval. Já zásadně první nepíšu. Sakra, proč je tady taková nuda?! Ještě další den a budu litovat, že jsem se do té prokleté školy nevrátil." Vyhrnul jsem si rukávy košile. Na skrývání znamení jsem se již úplně vykašlal po tom, co jsem o sobě četl onen článek.

Otec s pár dalšími slovy o tom, že si musí něco zařídit mimo sídlo, odešel a já zase osaměl. Chytil jsem se za vysokou tyč a přitahoval jsem se nahoru. Potřeboval jsem nějak zahnat čas, což jde s nesmrtelností opravdu špatně.