ZLO 3

🧛🏻|14|🧛🏻

Normálně mám pocit, že týdny plynou až moc rychle, tento týden byl ale přesný opak. Pouze dlouhé hodiny nicnedělání.
Když se ten týden konečně dovlekl nastal očekávaný soud. Odpoledne přišli bystrozorové, nasadili mi pouta a odvedli ke Starostolci. Moc lidí tu nebylo, pouze Starostolec.

Popletal mě vyzval abych vypil sérum pravdy.

,,Jak se jmenujete?"

,,William Edward Raddle."

,,Víte, proč tu jste?"

,,Ano, jsem obviněn z vraždy."

,,Je to pravda?"

,,Ano, ale jednal jsem pod vlivem kletby Imperius."

,,Kdo na vás zakázanou kletbu použil?"

,,Můj otec."

Několik lidí zalapalo po dechu ,,To-to není možné."

,,Když myslíte."

,,Jdeme hlasovat. Kdo je pro to aby byl odsouzený?" Přihlásila se přibližně půlka Starostolce včetně Popletala.
,,A kdo je pro zproštění všech obvinění?"
To se přihlásilo jen o pár členů více.

,,Tímto všem oznamuji, že je William Raddle nevinný."

Potom odešel a já hned za ním. Přemýstil jsem se k sídlu Godrika Nebelvíra. Tušil jsem totiž, že matka bude právě tady. Když jsem se blížil těsně před obličejem jsem zachytil šíp. Podíval jsem se tím směrem, viděl jsem kluka, kterému mohlo být okolo dvaceti

,,Mnoho jsem o tobě slyšela, ale nikdy by mě nenapadlo, že vypadáš úplně stejně jako Tom."

,,Co tu chceš?!"

,,Pomstít se za to co mi Tom udělal."

,,Kdo v tom s tebou jede?"

,,Tvá matka, kdo také jiný?"

Měl jsem toho dost, proto jsem mu zlomil vaz a odešel. Ze začátku jsem viděl červenou barvu a později i Godrikův obraz.

,,Je tu matka?!"

,,Ano, je nahoře."

Rozešel jsem se dopředu, co jsem ale netušil bylo že na mě někdo vylije vodu. Uslyšel jsem za sebou Godrikův smích, obraz jsem proto sundal ze zdi a vyhodil ho z nejbližšího okna. Kouzlem jsem se osušil a vydal se do pokoje v němž jsem matku vycítil. Ani jsem se nenamáhal klepat a vtrhl do místnosti.

,,Williame, nezavřeli tě!"

,,Ty se do toho nemáš co plést, nejraději bych tě na místě zabil"

,,Tak proč to neuděláš?"

,,Jestli sis toho nevšimla už teď umíráš. Když jsi za mnou přišla poprvé podstrčil jsem ti lektvar aby jsi nezradila. Čas tvého úmrtí je přesně za šest a čtvrt minuty"

,,Zabiju tě!"

,,Já jsem jediný kdo má protilátku, ale nejsem si jist zda ti ji chci dát."

,,Udělám cokoli!"

,,Stačí mi, že zmizíš z Anglie, nebudeš se o mě zajímat a už nikdy o tobě neuslyším."

,,Souhlasím s tím."

Protilék jsem jí hodil do ruky. ,,Nezapomeň, že lektvar v sobě stále máš. Porušíš dohodu a jsi mrtvá."

Já sám jsem se přemýstil zpět na temné sídlo. ,,Williame, kde jsi byl?!"

,,Proč mám takovej pocit, že mě hlídáš jako kdybych byl tvůj syn."

,,Sakra, byl jsi dva týdny pryč a nikomu si nic neřekl."

,,Mohl ses zeptat matky."

Zašklebil se na mě. ,,To muselo být skvělé rodinné setkání."

,,Neprovokuj, matku v jejím zájmu již nikdy neuvidím."

,,A to jako proč, zase jsi jí vyhrožoval?"

,,Osobní tajemství, a teď uhni potřebuji si prověřit několik věcí."

,,Takže tě nezajímá koho Tom zabil při výrobě viteálů."

,,Ani ne, poznám to až se mě někdo zase bude snažit sestřelit šípem."

Dále jsem nic neřekl a odešel do svého pokoje. Na stole jsem uviděl dopis s pečetí ministerstva. Povzdechl jsem si a otevřel ho.

Vážený pane Raddle,
jak jistě víte vás otec dnes umřel a vám tudíž už nezbyl nikdo z rodičů. Vaše ostatní příbuzenstvo má týden aby se o vás přihlásilo. Pokud tak nikdo neučiní budete umístěn do sirotčince.

                           Oddělení pro ochranu dětí

Dopis jsem pohledem zapálil a dále na něj nebral ohledy...