Loki - podle písní...

Angels

(Názvy jsou dělané vždy podle písničky! Nijak to nesouvisí s dějem... Vážně mě nenapadlo, jak tam dát anděla. Na to je ještě moc brzo. Tak tam aspoň dám nějaké věty z té písničky...)

Pomalu jsem otevřela oči a protáhla jsem se. Kde to jsem? 

Byla jsem v nějaké ložnici. Byla docela prostorná. Dokonce tam byla koupelna, což jsem zjistila, když jsem se snažila najít východ. Zkusila jsem tedy vzít za kliku u druhých dveří. Zamčeno, bezva. Šla jsem se podívat k oknu, abych zjistila, kde vlastně jsem.

Vyhlédla jsem ven a rychle se podívala jinam. Byla jsem hrozně vysoko a já mám strach z výšek. Fajn, takže panelák. Najednou se otevřely dveře a dovnitř vtrhl bůh falše. 

"Dobré ráno." popřál mi posměšně.

Já jsem se na něj podívala a na chvíli jsem byla zmatená. Vypadal šťastně! Už nebyl tak zasmušilý, jako jsem ho znala. I když ho znám teprve dva dny. Nebo tři? Jak dlouho jsem spala?

"Máš štěstí opovážlivá midgarďanko! Mám dobrou náladu a nemám na tebe čas. Zatím se vyhneš trestu, který tě čeká. Ale neboj se, vrátím se hned, jakmile ovládnu planetu!" oznámil sarkasticky a podal mi jablko. 

"Najez se. Až se vrátím, zabiju tě pomalou bolestivou smrtí!" vytvořil se mu úsměv na tváři a já jsem na sucho polkla. 

On chce ovládnout planetu a potom mě zabít?! Je to psychopat. Neměla jsem se zaplést do něčeho, co je takhle velké. 

Loki za sebou zabouchl dveře a já jsem se posadila na postel. Až teď jsem si všimla mojí obvázané nohy. Tak tohle dělali ti doktoři... 

Chtěla jsem použít svoje schopnosti, abych se odtud dostala, jenže jsem pořád měla ten náramek. Když jsem se ho pokusila sundat. Obdržela jsem pořádný šok. Nevzdávala jsem se a zkusila to ještě jednou. To byl ještě větší šok. Upadla jsem do bezvědomí.

...

"Vy jste Elen Smith?" proudila mě hlasitá otázka těžce ozbrojeného vojáka.

"A-ano." vykoktala jsem pořád ještě ospalá a zmatená.

"Potřebuju, abyste šla s námi dobrovolně, nebo vás budeme muset uspat!" nařídil hrubě.

"Fajn, už jdu. Dnes jsem si toho zažila už dost a další potíže nebo bezvědomí vážně nechci!" 

Nebránila jsem se a jim to vyhovovalo. Snad to takhle bude prozatím lepší. Ale jakmile se mi naskytne příležitost k útěku, tak zdrhám!

"Poslal vás Loki?" zeptala jsem se.

"Loki?" zasmál se jeden z agentů. Bylo jich tam tak pět. "Loki prohrál. Poslali nás Avengers..." odpověděl docela mile jeden z nich. 

Takže Avengers vyhráli! Loki mi nemůže ublížit! Jsem v bezpečí od toho psychopata!

Ale co se mnou chtějí udělat Avengers?

Došli jsme ven z budovy. Před námi stálo auto, do kterého jsme nastoupili. Přijeli jsme ke Stark Tower. 

"Páni." vydechla jsem. Byla obrovská. Musela stát strašně moc peněz!

Ti agenti mě vzali dovnitř a nastoupili jsme do výtahu. Jeli jsme strašně dlouho. Kolik má tahle věž sakra pater? 

Najednou se výtah zastavil a agenti mě popohnali, abych vystoupila. Byli jsme v patře plném dveří. Postavili jsme se před jedny z nich.

"Je to jen malá holka! Nemá to srovnané v hlavě Tony... Měli bychom ji nechat jít." ozvalo se za dveřmi, před kterými jsme stáli. 

"Možná máš pravdu, ale pro svět je nebezpečná! Zničila mi oblek jedním pohnutím ruky!" zařval druhý hlas a já jsem pochopila, že se jedná o mě. Baví se o tom, co se mnou bude, bezva!