Z malé holčičky vyroste krásná a sebevědomá žena. Neměla však rodiče, kteří by se o ni postaraly a vychovaly ji. Pomalu, ale jistě objevuje svět a zjišťuje, že není takový, jaký si ho představovala. Došlo jí, že se nemůže stát nájemným vrahem, proto...
"Ne, to je dobrý. Já už vážně spěchám." přešlápla jsem z jedné nohy na druhou.
"Tady máš. Napij se." podal mi Thor nějakou skleničku. Nakonec jsem si teda dala.
A pak další a další a... Potom jsem to přestala počítat. Bylo to fakt dobrý. Všechny starosti zmizely a já jsem měla pocit, že je mi skvěle.
"Hele hoši. Budete mě muset omluvit. Mám teď rande s Lokim." rozesmála jsem se na celé kolo. Pár lidí se na mě divně podívalo, ale pak si zase hleděli svého.
"S mým bratrem?! Cože?" zatvářil se Thor vážně, ale pak se neudržel a taky se začal smát. Přidal se i muž s lukem a mně došlo, že jsem málem prozradila, co se chystám udělat.
"Dělám si srandu pánové. Jdu na záchod. Tak zatím." zamaskovala jsem to a rozešla se pryč.
"Uvidíme se!" zavolali za mnou jednohlasně.
Došla jsem až k jeho cele. Nevím, jak se mi tam povedlo trefit, když jsem tak opilá, ale o to jsem se nestarala.
"Jseeeem taaaadyyyy!"
"Co tak řveš?! Mluv tiše!" okřikl mě.
"Jdeš pozdě! Rychle otevři!" začal mi rozkazovat.
"Teď tady řveš ty." ohradila jsem se.
"Okamžitě otevři ty blbý dveře, nebo tě roztrhnu jak hada!"
Tentokrát mě to nijak nevyděsilo. Právě naopak, přišlo mi to vtipné.
"Ty se na mě zlobíš?" ukázala jsem na něj a udělala jsem psí oči.
"Ty jsi opilá?" zatvářil se Loki zmateně.
"Jenom takhle maličko." ukázala jsem dvěma prsty. Najednou jsem ale ztratila rovnováhu a málem jsem spadla.
"To určitě. Vypadáš, jakoby si toho vypila litry. Užij si kocovinu. Ale teď mě okamžitě osvoboď, ať odsud můžeme vypadnout!" zase křičel. Nelíbí se mi, když na mě křičí!
"Víš co? Taky tě tu můžu nechat, jestli jsi na mě naštvaný..."
"Ne, počkej. Já nejsem naštvaný." najednou se mu změnil výraz a začal se usmívat:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Víš co? Když mě odsud dostaneš, tak ti dám odměnu." nabídl mi.
"Já chci odměnuuu." zaprosila jsem jako malé dítě.
"Skvěle. Tak zmáčkni ten velký červený čudlík, dobře?"
Zmáčkla jsem to tlačítko, otevřela se cela a z ní slavnostně vyšel Loki. Chvíli jsem měla pocit, že hraje taková ta písnička, aby to bylo dramatičtější... Tá tá tá, tá ta tá, tá ta tá. Tá tá tá, tá ta tá, tá ta tá.
