jeho jiskra patří mě(TRANSFORMERS)

10.kapitola

. . .

' už to je nějaký čas co Storm není k dostižení.... Kde sakra je ?'

"Hmmm... Storm se neukázala 2 hodiny
Kde sakra vězí?" Zeptala se Sofi. Já jsem jí jen tiše sledovala. Pak ale ticho přerušil všem známým hlas Optimus vešel do stanu a zeptal se " Kde je Storm?... Není k dostižení?"

Já jsem se Sofi na sebe podívali pak Sofi řekla že Storm odešla na procházku a že se vrátí až se jí bude chtít. Optimus jen zaraženě a zároveň zamyšleně koukal do země. Pak jen kývl zeptal se Kde by jí mohl hledat a my mu řekli že sami nevýme kde je a kdy se zjeví.

Optimus tam dál stál zeptal se" mohl bych tu být s vámi  a povídat ,teda pokud neřešíte nic o čem bych neměl vědět"

"Proč ne?"řekla jsem

"Ale ne v mém stanu". Ozvala se po mě Sofi. "Nepůjdeme k řece?"Zeptala se Sofi.

Já s Optimem jsme jen kývnutím hlavy dali najevo souhlas, Sofi se zvedla a pomalím krokem jsme šli k řece. Po cestě k řece jsme potkali Storm jak se vrací zpět do tábora ale byla trochu divná něco mi na ní nesedělo. Se Sofi a Optimem jsme šli za ní.

Všimla si nás a počkala. Nedalo nám to. Museli jsme vědět kde byla a co dělala jsme její kámoši

   Můj pohled

Viděla jsem jak ke mě jde Optimus se Sofi a El tam nesměla chybět samo sebou. Jen co přišli blíž ke mě zavalili mě otázkami

"Kde si byla tak dlouho?"

"Nestalo se ti nic?"

A takový ty starostliví kecy.

"Guys ujišťuji vás že sem v pohodě fakt mi nic není"

Ti tři se na mě dívali a měřili pohledem dokud jsem neřekla" hele neměli jste vy tři náhodou někam namířeno?... Nebo jste mě šli hledat?"

"Vlastně obojí" řekl Optimus. "Mám na to obhajobu... Potřeboval jsem s tebou mluvit...o...něčem důležitém....a JE TO OSOBNÍ jen pro ty měně chápavé!". Přitom se otočil otočil na El a ta než štíhlá něco říct tak jí Optimus propaloval optikami a Sofi se jen otočila a pronesla "kdyby jste mě hledali budu u sebe ve stanu čauu". Já jsem jen kývla a rozloučila jsem se sním mezitím co se Optimus s Eleanorou propalovali pohledem.

El na optima zavrčela pak se otočila aby doběhla Sofi. Optimus rezignovaně vydechl a zaměřil svůj pohled na nebe na kterém bylo vidět pomalu zapadající slunce.

Musela jsem přerušit to otravné ticho" O čem si chtěl mluvit?"

"Kde si byla?... Ale teď musíš odpověď a nelži mi jsem tvůj kamarád a kamarádům se do optik nelže!"

Vydechla jsem a nadechla se" byla jsem za tím conem kterého jsem potkala na té misi.... On je totiž můj přítel.... Takže jsem ho byla navštívt a dál už radši pokračovat nebudu". Při tom jsem se trochu zamodrala a Optimus si toho všim  a řekl :

"Dál už pokračovat nemusíš to je pravda... Jasně jsem pochopil podle tvého pohledu co si sním z velkou pravdě podobností dělala ".

Zmodrala jsem a zakryla jsem si obličej aby nebyl vidět jak jsem v obličeji celá modrá. Optimus se začal smát ale pak se uklidnil tak pronesl: "hlavě ať nejsi těhotná to už by mohl být průser jen tě varuji předem ale kdybys fakt byla budu tě krýt jsi můj kámoš a to kámoši dělají " podal mi servo na uzavření kamarádského slibu a já ho vřele přijala.