Sám doma [VADAK] *DOKONČENO*

Prázdniny

Z pohledu Nikol:
Crrrrr. V rozmazaném pohledu beru mobil do ruky. Někdo mi volá, ale já vůbec nevidím kdo to je. ,,Anoo?" vytlačím ze sebe. ,,Tajná služba FBI, u telefonu Nikola Kovářová ?". Hned jsem věděla že je to Váďa, známe se od 2. třídy a jsme dobrý kámoši. ,,Co pak potřebuješ Vadime?" řekla jsem stručně. ,,Rodiče odjeli na 2 měsíce do Kazachstánu a já jsem nejel, nechceš u mě nějakou dobu být? Nechci tu bejt sám". Zabalila jsem si kufr a šla jsem k vietnamcům. Koupila jsem nějakej salát, rajčata, energeťáky a ještě nějakou zdravou výživu. Dorazila jsem k němu v 10:15. ,,Ahoj" s úsměvem mě pozdravil a objali jsme se. Vyložila jsem nákup na linku a společně jsme ho uklidili. ,,Já ti to zaplatím" řekl smutně Váďa. ,,Ne, jen mě na něco někdy pozveš ok ?" odsekla jsem s úsměvem. Společně jsme vyrazili pro Horiho. Kluci mají po vysvědčení tedy já taky ale dělám jako bych Ho neměla. Zašli jsme na pohár do místní cukrárny. Objednala jsem si malinovou a rybízovou. Hori je hrozně fajn a navíc jeho ségra je Defi. Slíbil mi že se s ní někdy uvidím. Bylo půl šestý a já šla k Váďovi a Hori šel domů. ,,Hrozně si se za ten den opálila". ,,Jo? A kde nejvíc nějak to nevdím" se smíchem jsem odpověděla. ,,Ve výstřihu" udělal takovej odpornej face a oba jsme se začali propadat za břicho. K večeři jsme si udělali míchaná vajíčka a restovanou zeleninu. Váďa se svlíknul do slipů. Má krásně vypracované tělo. Byla jsem vyčerpána a tak jsem si šla lehnout. Spala jsem ve vedlejší místnosti. Kolem jedné ráno začala bouřka. Chtěla jsem si k němu jít lehnout jenže jsem se styděla. Pak jsem ale slyšela kroky které mířili do mého pokoje. ,,Můžu si k tobě lehnout ?Hrozně se bojim bouřek." Přikývla jsem.

Je tu první část a ja doufám že se vám líbila. V dalších dílech to už bude pestré.. tak čauko :D