Sám doma [VADAK] *DOKONČENO*

Maroko

*o 4 dny později*

Z pohledu Nikol :

Konečně ! Dočkala jsem se, letíme už dnes večer. Je kolem osmé ráno a Váďa ještě spí. Zvedla jsem se a šla k jeho rodičům do pokoje, protože tam jsou schovaný kufry. Potichu jsem je připravila do pokoje kde Vadík spal. Opatrně jsem začala jeho a moje oblečení dávat do kufrů když v tom se probudil. Bože co já to jsem za krávu. ,,Proč balíš ty kufry ?" divně se na mě podíval a já se vystrašeně podívala na něj. ,,Letímeee na dovolenouuuu" zařvala jsem na celý byt, chudáci sousedi. ,,C-cože ?" vykoktal na mě jeho krásně rozespalím hlasem. ,,Musím nás nachystat, večer nás Defi naloží, pojedem na letiště a pak poletíme na Maroko" s úsměvem jsem mu oznámila novinku. ,,Nikol doufám že jsi nic neplatila !" zamračil se na mě. ,,Néé, klídek o nic se nestarej, počkej tu chvíli" šla jsem do kuchyně a udělala mu vafle až do postele. ,,Ježišii Nikol, ty jsi můj andílek" né asi Vadime tohle jsem fakt nevěděla řekla jsem si pro sebe a usmála se. Mezitím co to Váďa jedl jsem šla dochystat kufry.

*o 6 hodin později*

Vyšli jsme před barák. Já šla jako dáma a Váďa táhl dva plný kufry, chudák. Defi už na nás čekala v autě. My jsme jen nastoupili a sledovali cestu. Ani ne za půl hoďky jsme byli na požadovaném místě. To letiště je tak velký že se bojím že vůbec neodletíme. ,,Vadí? Já se docela bojim vždy jsem byla na letišti s mámou a ta to zařizovala" řekla jsem mu rozklepaným hlasem. ,,V pohodě, už jsem letěl sám" uklidnil mě. Čekali jsme docela dlouho, ale byli jsme se tam podívat po různých krámech a já ještě vyměnila peníze. Už nás vyvolávali takže jsme rychlím krokem došli k letadlu a vyšli schody. Letušky nám nabídly bonbón aby nám nezalehli uši. Samozřejmě nebyla bych to já kdybych ho nesežrala dřív než jsme vzlítli. Let byl úžasný. Stmívalo se takže jsme viděli svítící města po námi. Chtělo se mi neskutečně spát. Opřela jsem se o Váďovo rameno a on mi při tom vlepil pusu do vlasů. Stejnak jsem neusla. Uteklo to hroozně rychle a my už měli vystupovat. Vystoupili jsme a šli do místního letiště si vyzvednout kufry který se vozili po páse. Když už jsme svoje našli tak nás naložili do autobusu a jeli jsme na náš hotel. Bylo to tu hrozně krásný. Dorazili jsme na hotel a byli se zapsat na recepci kde byla hrozně příjemná paní. Číslo našeho pokoje je 169, haha to se jen tak nestává ( :D ). Vyjeli jsme výtahem do druhého patra a odemkli si kartou náš pokoj. Byl krásný. Měl krásné povlečení na kterém byli růže, na nočním stolku bylo šampaňské a skleničky. No co víc si přát. Je tu posun času takže tu máme 6 ráno. Šli jsme se dospat tak na dvě hodinky. Hned co jsme vstali jsem si na sebe dala moje plavky které mi Váďa zavázal. Asi 50 metrů před hotelem bylo moře. Vybrali jsme si lehátka a já se šla smočit do vody. Po chvíli za mnou přišel i Váďa který mě nosil v rukou a házel do vody kterou jsem se nalokala. Fuuj. Vylezla jsem naštvaně z vody a Váďa za mnou utíkal. ,,Promiň krásko" dělal na mě psí oči. ,,Neprominu, leda že by si mě vzal na zádech na bar" ani jsem to nestihla doříct a on mě měl v náručí a utíkal se mnou k baru. ,,Teď jsem ještě víc naštvaná" škádlila jsem ho. ,,Nevzal si mě na záda" skřížila jsem ruce na hrudi. Otočila jsem se zády k němu a objednávala jsem si u hezkého číšníka či kdo to byl. Vzala jsem si svoje pití a šla za Váďou. ,,Ten byl pěknej co ?" provokovala jsem ho. ,,Alee prosimtě koukej na mě" povyšoval se Váďa. ,,No jó, jsi hezčí" uznala jsem. Celej den tady byl boží !

Děkuju moc za krásné ohlasy a máte tu nový kratší díl ! :D Jinak opravdu mi dejte ve¨ědět o tom Cinetubu v Plzni, protože tam nechci být sama :D Peace s váma :D