Příběhy Oriensu - Jedinečný

11. Kapitola - Jezerní vesnice

Když padla tma, Trinnis se ke mně přítulila. Nečekal jsem to, ale byl jsem rád.
"Dirio?" zeptala se.
"Ano?"
"Bojím se, že si nezvyknu. Těžko se mi zvykalo na temného elfa, odvykání bude těžké."
Usmal jsem se a silněji ji objal.

Na cestě už jsme celý jeden den, vypravili jsme se dnes ráno a dorazili asi do poloviny cesty. Nicco rozdělal oheň společně s Irtenem a tak jsme si udělali první tábořiště. V nejbližším městě bychom měli prý koupit stany, aby nebyla taková zima. Sice je přes den teplo, ale v noci bývají o mnoho chladnější. Einy s tím bude mít největší problém, ale Etanor se o ni stará a umí ji dopřát teplo svým objetím. Chyběla mi, ale vidím jak roste a čím dál tím méně jsem pro ni nutná část rodiny.

Slyšel jsem rámus a všiml si, že Nicco vstal a šel do tmy. Mimo planinu byl kousek od nás les, kde jsem sledoval, jak vyšplhal na strom a jen tam tak seděl. Neměl jsem v úmyslu cokoli dělat, protože Nicca znám a občas je zvláštní, ale zajímalo mě, co se mu sakra honí hlavou. Najednou jsem uslyšel šepot v mé hlavě.
"Pojď za mnou." řekl.

Když jsem k němu dolezl, usmál se.
"Odtud jde vidět jezero. Ze začátku jsem sem vylezl jen abych se rozhlédl po světlech měst, nebo vesnic, a když jsem si všiml světel u jezera, napadlo mě, že to bude Kaskaj."
"Zpomal, jak jsi mi šeptl do hlavy?"
"Díky zkouškám. Objevil jsem se v Minitoru a Avaron mi řekl, že to umím."
"A jak dlouho jsi to zkoušel?"
"Upřímně, dokud ses nepostavil, jsem nevěřil, že to vyšlo. Neměl mě to jak naučit, jen řekl že to umím."
"A co vše umíš teda?"
"Tak zaprvé se přenášet, něco jako by kouzelník použil teleportaci, akorát rychleji a jen do menších vzdáleností. Dále neviditelnost, tohle mluvení, které mě ale extrémně vyčerpává, přízračná čepel a pak vstřebávání života bytostí, které padnou mou rukou."
"A tvé základní schopnosti z toho všeho?"
"Ten přesun, přízračná čepel a neviditelnost. Mluvení do hlavy mi Avaron sám dal."
"Říkal jsi, že mluvení do hlavy jiným bytostem ti jen řekl, že umíš."
"Jo, ale způsobem jako... Teď už to umíš..."
"Ahaaa, třeba na to časem přijdeš, jak to používat více efektivně."
"Každopádně, zítra se dostaneme do vesnice u jezera, určitě bychom se tam mohli najíst, nakoupit stany a jiné zásoby a přespat na měkké posteli. Na další den se vydáme na ten ostrov uprostřed."
"Myslíš že by ve vesnici věděli, že se na ostrově nachází ten léčivý pramen?"
"Kdo ví, třeba je to jen vesnice, která našla jezero a údolí a tak se rozestavěla, nikdo nemusí vědět, co se nachází v jezeře."
"Obyčejná jezerní vesnice? To se mi nezdá Nicco. Můžeme se zeptat bez zmínění pramene."
"Pojď spát, je tady nahoře zima."

Z pohledu Arelin

Nicco nás dovedl do vesnice, kterou prý včera zahlédli, společně s Diriem, z koruny stromu. Byl to dlouhý den cesty ale není ani podvečer. Bylo pozdní odpoledne a já si říkala, že bych mohla skupině, do které nyní patřím, nějak pomoct. Nicco s Diriem jsou jako parťáci a šli společně zjišťovat informace. Jejich slečny kupovaly zásoby a Keya s Wrenem zařizovali nocleh. Jen já, Etanor a Gered jsme neměli práci, protože Irten a Kaito, kteří tomu jako jedni z mála rozumí, hledali elixíry, které by mohly v budoucnu pomoct. Etanor mě s Geredem poštouchla, ať jdu pomoct a vydala se za Keyou a Wrenem s Einy v náručí. Hravá a milá, malá dívka. Přišla jsem k Lenny a vzala její zásoby. Lenny se jen leknutě zarazila a pak se na mě usmála.

"Zásoby mi dejte, odnesu je a nějak je rozdělíme do všech vaků." pronesl Keya.
Dvě obrovské krabice nyní ležely na zemi. Bylo tam jídlo, kožešiny a dva mohutné stany pro pět lidí.
"Není to pro dvanáct lidí pořád málo?" zeptala jsem se.
"Pro deset, Einy většinou leží přítulená k Etanor, Diriovi nebo Trinnis a je malá, takže nezabírá skoro žádné místo."
"No a ten dvanáctý?"
"Ten drží hlídku." odvětil a mrkl na mě.
Úplně jsem zapomněla, že jsem se pořádně vyspala až v sídle Karka a úplně mi vypadly všechny ty neprospané noci.
Mám čtyři pokoje po třech postelích a rád bych, aby Nicco, Dirio a já byli spolu. Trinnis, Etanor a malá Einy mají druhý pokoj, aby Einy byla s někým, ke komu má náklonnost. Wren, Gered a Irten třetí. Arelin a Lenny jsem musel dát společně."
"Nemyslím si, že..."
Lenny mě umlčela malým píchnutím prstu do zad.
"A Kaito?" otázal se zaraženě Irten
"Ten se přisere k vám, ale na zem. Sám s tím souhlasil a Wrena na zem dávat nechci."