Příběhy Oriensu - Jedinečný

16. Kapitola - Odkaz Rafa

Arelin se chytla za břicho hned po tom, co Einy dořekla svou větu. Otočila se k nám a já viděl, jak ji z ruky kape čím dal tím více a více krve.

Pohled Diria

Potom, co Arelin upadla Keyovi do náruče jsem ucítil závan vzduchu. Jakoby kolem mě něco proběhlo. Zanedlouho jsem si všiml vlnění obrazu, jakobych koukal nad oheň. Chytl jsem se toho a pěsti udeřil pod to. Zasáhl jsem břicho onoho stvoření, dokud jsem si nevšiml, že se zviditelnilo.
"Vrah?" zeptal se Nicco a Keyovi podal lahvičku nějaké látky od Gajád, co Arelin pomůže.
Přitom, jak na mě neznámý koukal jsem ho rukojetí mého meče udeřil do hlavy a tím ho uspal.
"Pokecáme si s ním, až se probudí, tohle musel být amatér. Šlo to až moc snadno."
"Nebylo jich více?"
"Nche, nebylo." odvětila Niccovi Arelin."

Prodloužila se nám cesta do Madamy, protože jsme čekali, až se očividně nájemný vrah uráčí vyspat. Arelin byla naštěstí v pořádku, ikdyž byla lehce paralizována, tak krev Gajád udělala své.

Všichni jsme se sešli u Arelin.
"Já ho znám. Tedy ne osobně, ale poznávám schopnosti i oděv. Vždy chodí sám. Je od Rafa, asi předpokládá, že se mise nezdařila, nebo jsem zemřela, nebo utekla. Poslal ho na mě. Amatér to není, je silný a rychlý, ale Dirio je očividně rychlejší a k tomu chytřejší."
"Umí se zneviditelnit, už to je známkou síly." podotkl Nicco.
"Je to jeho vrozená schopnost, občas to tak bývá, už jsem slyšela i o člověku, co uměl procházet zdmi."
"Je to opravdu vše, co umí?"
"Ano Nicco, mělo by to být vše."

Takže jsme měli co dočinění s profesionálním nájemným vrahem.

"Jedna věc mi přijde zvláštní. Neměli by jste mít stejný oděv?" zeptal jsem se Arelin, když jsme byli o samotě společně s Trinnis. Která odpočívala.
"Vím co si myslíš. Ale ne, každý měl svůj vlastní a společně s nášivkou Rafova erbu. On ji má očividně na hrudní části obleku, já ji měla na rameni." odvětila a ukázala na své rameno, kde měla pouze očividný zbytek látky po stržené nášivce.
"A kde ji máš teď?"
"V kapse, chci ji spálit společně se svou minulostí, ale teprve až zjistím, co se dělo, dokud jsem se bez paměti neprobudila ve stalrimské skupině vrahů a šejdířů." odpověděla se smutným tónem, který nepatrně doprovázel tón odhodlání.

"Já a Arelin bychom ho pohlídali, vyslechli a pak dorazili do Madamy. Musíme se ho zbavit." řekl Nicco, když jsme se dohadovali, kdy dorazíme do Madamy.
Irten si tím pádem šel lehnout, aby si odpočinul.
"Takže tu zůstanete tři?" zeptal jsem se a podíval se na Lenny.
Ta se na mě usmála.
"Nene, necháme tu jen Arelin a Nicca. Nicco vraha vyděsí a Arelin vyposlechne."
"Hraj, že Arelin zabil. Stejně si i Arelin musí chvilku odpočinout. A my vyrážíme." pravil rázně Keya a šel vzbudit Irtena.
Ta hodina mu musela stačit. Nedivil bych se, kdyby byl první z těch, co usnou, až se v Madamě usadíme.

"Myslíš, že to zvládnou?" zeptala se mě Lenny.
"Vím, že to zvládnou. Nicco umí vyděsit, takže info snad dá. A pokud ne, aspoň víme díky Arelin, že je Rafův. Jediné co chceme vědět je, jestli jde po mně, nebo po Arelin. Pak může umřít."

Pohled Nicca

"Schovej se za strom, já si vylezu nad něj. Chceme-li ho vyděsit, musíme vymyslet nejzvláštnější scénář." řekl jsem Arelin.
Koukla na mě a pak na vraha.
"Jeho tak snadno nevyděsíš."
"Ty jsi mě neviděla, když jsem se snažil vyděsit jistého chlápka, co měl pod palcem Trinnis."
"Ty jí máš rád, viď?"
"Byl jsem jeden z prvních, s kým začala více otevřeně mluvit. Dokud byl s náma její majitel, moc se s nikým bavit nechtěla. Jakmile jeji majitel odešel, okamžitě citově přilnula k Diriovi. Nevím jak to začalo, ale nějak to začalo."
"A Lenny? Co mezi vámi je? Nějak jsem nepostřehla, co se tehdy stalo."
"Znám ji od dětství, proto k sobě cítíme to, co cítíme. Jednou jsme si dali slib a já si na něj vzpomněl až teď." odvětil jsem a přesunul se na strom, protože jsem postřehl, že vrah začal rychleji dýchat.