2.chapter (1st July)

2K 230 15
                                    

P.A.: Děkuju moc všem za votes a komentáře. Jsem opravdu ráda, že se vám SWS líbí. Tento díl jsem měla v plánu postnout až v neděli nebo v pondělí, ale ani v jeden z těchto dní nebudu moc na příjmu, takže vám to sem dávám teď. Budu ráda za komentář a vote :) xx Hanča


Mělo by bejt trestný budit studenta majícího prázdniny dříve něž v devět ráno.

Matka mě vzbudila, že prej mám dojít s Fluffy na veterinu... že prej kašle.

Ano kašlala. A pak mámě poblila blůzku, kterou měla na sedačce.

Byl kravál. Ale osobně si myslim, že je lepší poblitá blůzka než poblitá sedačka. Ovšem vysvětlit to v té chvíli mojí matce, bylo řekněme, že více než extrémně obtížné.

Myslela jsem, že po mě něco hodí. Klidně by mohla. Nejlepší by bylo, kdyby po mě hodila tou soškou jelena, kterého štvou psi. Tu jsme totiž dostali od jednoho našeho vzdáleného strýčka k Vánocům. A je to děs. Pracholapka.

Ale abych se vrátila k té krávě debilní, tedy Fluffy. Tím, že se láska vyblinkla byl problém vyřešen. Jednoduše se potřebovala zbavit chlupů, kterejch se nalízala. Klasila, to co kočky dělaj. Skoro celej den se mejou, když teda nespěj.

Tak trochu si myslím, že to Fluffy hodila mámě na blůzu, protože zrovna slyšela slovo veterinář. Je to ligický, když se nad tím člověk zamyslí.

Nikomu se přeci nedělá dobře, když je vlastně zdravej a musí k doktorovi. Důkazem toho je i jedna moje spolužačka, ta když šla na preventivní prohlídku, tak byla tak vystreslá, že vohodila doktůrkovi zeď i s takovou tou tabulkou, na který jsou ty číslice a písmenka, který jsou buď děsně velký nebo zase příšerně prťavý, a člověk je musí přečíst. Když je nepřečte, tak skončí jako já s brejlema. Na dálku. Ty malý písmena jsou tak zákeřný svině. Spletla jsem si B s D. Jenže to byly takový ty malý tiskací zmetci, a ty se některejm lidem pletou, i když je maj napsaný na papíře, kterej leží před nima na lavici.

Koukám, že se do toho zase zamotávám. To je jedno. Vrátím se k té mojí spolužačce.

Ta měla děsnou smůlu. Ten doktor tady byl novej, každá holka k němu chtěla chodit, jelikož je to děsnej kus. Bohužel má malou dceru a velice příjemnou manželku. (Není to fakt myšleno ironicky, přísahám)


Candy dneska odletěla za tatíkem do Švédska, do Malmö. Což je třetí největší město Švédska, ležící v nejjižnější provincii. Na Švédsko je tam prej teplo. Za to může Golfský proud.

Odkud, že tohle všechno vím? Candy. Za tohle všechno může Candy. Hodně hodin mi hučívá do hlavy o Švédsku, o její napůl rodné zemi. Tak dlouho o něm mlela, že jsem si ho taky zamilovala a někdy se tam budu muset podívat.


Další hlášení na téma bratr jeho stupid girlfriend a já.

Dneska se ozval. Prej přijedou až zítra nebo pozítří. Proč? Protože Husa namluvila Bobánkovi, že neletí letadlem, ale že pojedou pěkně autem. Z Bostonu do Jacksonvillu na Floridě autem. Když auto nemaj. Zajímavý.

Teda neměli. Brácha si ho musel pučit. A muselo bejt červený. Jinak by prej nejela. Chvíli jsem doufala, že brácha půjčí třeba černý, ale ne. Asi jí fakt miluje. Nechápu, jak může.

Je blbá jak štoudev na vodu. Láska je fakt slepá.

Štoudev se na mě prej moc těší a má pro mě dárek. Doufám v pořádnou zásobu lepicí pásky, abych jí mohla umlčet vždycky, když jí budu mít plný zuby. Což bude permanentně, protože ona asi na chvíli neumí držet klapačku.


Končim. Nejsem unavená, ale jdu ven s Gigi.

Zase napíšu,

s Fluffy na klíně a vroucným přáním, ať dárkem od štoudve je hromada lepicí pásky.

Summer

Summer with SummerKde žijí příběhy. Začni objevovat