Summer with Summer

25. chaper /Happy B-Day!/

P.A.: Po dlouhé době, já vím :D Doufám, že se vám bude líbit. Je to poslední díl před Epilogem. Budu ráda za komentáře a votes :) Mějte se krásně Hanča P.S.: Psané na tabletu, chyby opravím až se dostanu na pc :)

„Vstávej zlatíčko!" šťouchal jemně do Summer její otec a vřele se na ni usmíval. Summer jenom něco zamručela, zavrtěla se a spala dál. Ale otec naléhal dále, a tak se mu po dalších neuvěřitelných dvaceti osmi minutách podařilo jeho dceru vytáhnout z postele a za jejího chraplavého ranního odmlouvání ji i dovést do kuchyně, kde na ní čekala narozeninová snídaně.

„Všechno nejlepší zlatonko moje," usmál se a pohladil jí po vlasech. „Hem. Díky tati," odpověděla Summer skoro nesrozumitelně, jelikož měla plnou pusu míchaných vajíček se slaninou. „Dneska si můžeš dělat úplně, co chceš, když máš ty narozeniny drahoušku," poznamenal její otec se zdviženým ukazováčkem, „ a nikdo tě nebude nijak rušit, ani to v tom překážet." „Takže tati, půjč mi prosím kreditku, já si dojdu do Diora nakoupit," pronesla z cela vážně vzápětí na to Summer a natáhla ruku ke svému otci, kterému se ve tváři objevil dost zaskočený výraz.

Stál tak asi tři minuty, pak hlasitě polkl a ze zadní kapsy svých kalhot vyndal peněženku, chvíli se v ní přehraboval a nakonec položil Summer na dlaň kreditní kartu zlaté barvy. Summer se rozesmála na celé kolo. „Heh tati, to si říkáš můj otec? Ty mě vůbec neznáš. Kdybys mě znal tak pochopíš, že jsem si dělala srandu!" „Už jsem se lekl holčičko," zasmál se a bylo vidět, jak se mu ulevilo.

Po chvíli ticha, kdy Summer stále jedla svou snídani a otec vedle ní seděl na židli a pozoroval ji se zvedl, popřál jí ještě jednou krásný den a oznámil jí, že musí jít do práce.

Když odešel, zůstala Summer doma skoro sama, byla tam s ní jenom Emily a ta byla zalezlá u sebe v pokoji a neprojevovala ani nejmenší náznaky toho, že by z něj ještě někdy plánovala vylézt. Oslavenkyně si blaženě povzdechla, zvedla se od stolu a přemístila se na gauč před velkou televizi, kterou malou chvilku na to pustila.

V poklidu si seděla a koukala na film, když jí najednou připadalo, že jí jako něco leze po rameni. Podívala se tam a zaječela. Na rameni měla obrovského pavouka. Ztuhla a hleděla na něj. Už nikam nelezl. Po bližším zkoumání přišla na to, že je to jen pavouk na dálkové ovládání, který se dal koupit ve zdejším Prank Shopu. „Bože můj, to je fakt debilovina!" zavrčela a setřepala pavouka z ramene na gauč a následně ho shodila na podlahu u gauče. „To je takovej fakan!" zaťala pěsti a počítala do deseti, aby se uklidnila.

Jakmile skončil film, tak jí zakručelo v břiše, a tak se vydala do kuchyně, aby si něco ulovila. Na kuchyňské lince byla plechovka jejích oblíbených solených oříšků, kterou s chutí popadla a vrátila se do obýváku, kde právě na nějaké filmové televizní stanici uváděli Harryho Pottera a Relivkii Smrti 1. část. Pohodlně se uvelebila na gauči, odklopila víčko od oříšků a zabrala se do filmu.

Po chvíli zašmátrala rukou na stolku, aby nahmatala plechovku, oči stále upřené na obrazovku. Nasypala si trochu na ruku a už si malou várku oříšků chtěla dát do pusy, ale najednou se zarazila. Podívala se na svou dlaň, kde se mimo oříšků v té chvíli vyskytovali i nějací velcí červy.

„Emily!" Zakřičela a blesku rychle se zvedla u gauče, dlaň stále plnou červů. Bez zaklepání vtrhla do Emilyiného pokoje, ale nikdo ta nebyl. Naštvaně zafuněla. „Ta malá zmije!"

Směs, kterou měla na dlani, vysypala zpět do pixly a vydala se hledat záškodnici, jenže po té jako by se zem slehla. Nikde nebyla – Koupelna. Záchod. Kuchyně. Její pokoj ani obývák. Nakonec to Summer zkusila i ve svém pokoji. Nic.

Hledání vzdala a zase se pohodlně usadila na gauči a zabrala se do sledování filmu. Celý zbytek dne se Emily nikde neukázala a Summer byla ráda, že už na ní nikde nečekalo žádné „milé" překvapení.

Když se Carol i její otec vrátili domů z práce, tak jí opět popřáli. Chvíli po tom jí volala máma, brácha, Coco, Caroline i David a přáli jí všechno nejlepší. Jednoduše už to vypadalo, že zbytek dne nebude obsahovat žádné červy, ale samá pozitiva. Tedy až na to, že se Emily stále neukázala, i když jak to tak vypadalo, Carol i Summeřin táta na to byli zvyklí.

Okolo jedenácté hodiny večer byla Summer už tak unavená, že se šla umýt a zalehnout do postele. Už umytá, ručník okolo těla, si šla do skříně vybrat něco na spaní. Jen co skříň otevřela, tak jí za hrozného vypísknutí zase rychle zavřela a následně vyběhla v již v polorozbalujícím se ručníku ven ze svého pokoje.

Srdce jí bušilo jako zvon, slyšela ho. Cítila jak je rudá a jak se jí polekáním a vztekem třesou ruce. Jen tak, tak si stačila chytit sklouzávající ručník, aby před vyděšeným otcem a Carol nestála tak, jak jí Bůh stvořil. Z jejího pokoje se ozýval šílený smích, Emily se mohla smíchy počůrat.

„Ty krávo jedna!" zaječela na ní Summer. „Víš jak jsem se lekla! Jsi totálně tupá?! Mohlo mě z tebe klepnout! Tohle je už vrchol, pavouci, červi a nakonec na mě vybafněš z mojí skříně?!"

„Všechno nejlepší Summer!" smála se Emily až jí tekly slzy.

„Víš co? Jdi do prd*le!" zaječela Summer, v obličeji celá bílá a zalítla nasupeně do svého pokoje. Z kterého za malou chvilku slyšela, jak Emily dostává dost drsné kázání od Carol.