My dvě a BTS

13- Že by konec??

AMI:

Jsme naprosto v pohodě Jimin je prostě debil. Jo fakt  jsme v pohodě. Už mě s tím Léňa štve jak se mě na to furt ptá.

„ Tak ještě musíme sem.“ ukazovala jsem na nemalý obchod ve kterém jsme ještě nebyly.

Nejvíc mě zaujali topy úplně vzadu. Tam jsme chvíli vybírali. Snad jako skoro v každém obchodě tam pouštěli hudbu. Najednou pustili písničku od BTS a Jimin tam měl zrovna sólo.

„ Ami nechceš jít pryč?“ ptala se Léňa opatrně.
„ Ne proč.“ já.... Zžíralo mě to uvnitř ale nechtěla jsme to dát na jevo. Snažila jsme se vypadat vpohodě. Asi mi to šlo ale nevím Léňa mě nechala. Nejvíc to dorazilo to když jako na potvoru pustili Dear Army.

„ Ami co toh-“ Rozbrečela jsme se. Léňa se na mě zrovna v tu chvíli otočila.

„ Ami, neplakej to bude dobrý....“ vypadala že fakt neví co říct. Objala mě.

„ N-ne to n-ne-bude do-do-brý... J-já ho fakt mi-miluju... J-já ho chci zpátky...“ vzlykala jsem jí do ramene. Já ho chci zpátky! Už na něj nejsem vůbec naštvaná já ho potřebuju!!

Já ho mám tak ráda. Milovala jsme ho od prvního okamžiku kdy jsem ho spatřila. Btw BTS jsem začla poslouchat když jsem viděla BTS video na jeho narozky. Možná vám přijde divný že ho chci zpátky když jsem se s ním vlastně jenom jednou vyspala. Já ho milovala celou dobu co poslouchám BTS. Jeho oči, vlasy, prsty......
Hned jsem na něm všechno milovala.

I kdybych to chtěla napravit, nemůžu se ani napsat. Prostě to nedokážu. Nevím proč ale nejde to........

Když mě Léňa dostala domů, zavřela jsem se do pokoje. Nedokázala jsem do vyhledávače ani nikam jeho jméno. Už  jsem ho chtěla napsat do googlu ale jakobych nevěděla jak. Úplně jsem tam viděla J, i, m, i, n ale nedokázala to napsat.

Sakra takhle to dál nejde. Musím se sebrat. Ne jako dneska ráno. Musím se s tím pomalu smířit.

„ Ami, pojď se najíst.“ volala Léňa z kuchyně.
„ Už jdu.“

„ Hele Ami  já to s tím Jungkookem dneska zruším a zůstanu tady s tebou jo?“
„ Ani náhodou jen jdi, já to zvládnu..“ nebude si přece kvůli mě rušit nebo předělávat program jen ať jde. Ať je alespoň ona šťastná..

„ Ami fakt tu s tebou nemám zůstat?“ ptala se když už stála ve dveřích.
„ Ne, jen běž a uží si to. Jen se vrať na nic sem...“ řekla jsem s lišáckým úsměvem.
„ Hele Jo přijdu.“ řekla jakože naštvaně.
„ Tak ahoj!“
„ Ahoj“

LÉŇA:

Cítila jsem se hrozně jí tam nechat. Ale co jsem mohla dělat...

„ Kookie!!“ běžela jsem ho obejmout jakoby jsme se neviděli celou věčnost. Jo vždyť jsme se neviděli šest dní jestli umím počítat.
„ Noona!“ padla jsem mu do náruče. Nadechla jsem se jeho vůně. Awwww to mi chybělo.

Tentokrát jsme šli na večeři. On za mě utrácí!! Vždyť tohle je tak drahá restaurace. Musel si vzít kšiltovku a sluneční brýle, aby ho nikdo nepoznal.

Normálně by si vzal roušku ale když jsme byli na jídle tak to úplně nepřipadalo v úvahu.

Za chvíli k nám přicupital číšník. Objednali jsme si jídlo. Mě to chvíli trvalo. Musela jsem nějakou dobu hledat BZL jídlo XD. Teď mi došlo že Jk vlastně neví že usem BZL. No ono to je ve finále stejně jedno. Teď jsou důležitější věci k řešení....

„ Hele už vymyslel Jimin jak to napravit? Přece jenom pozítří odlétáme. Ami už mu odpustila, fakt se jí po něm stýská. Ona ho miluje celých sedm let od doby kdy na jeho narozeniny viděla BTS video...“

„ Jo tomu bych i věřil, ale Jimin mi nic neříkal ani nepsal prostě nic.. tak nevím“
„ Hm asi bychom to měli nechat na něm. No a jak je na tom to sólo album?“

Odvedla jsem řeč jinam. Nechtěla jsem to zkazit... Když mi odpovídal že mu Jimin nic neříkal tak vypadalo že mu není moc příjemný bavit se zrovna o tom.

Tu večeři jsme si moc užili. Pak jsme zašli na chvíli k němu domů.

Jen jsme tak seděli na gauči a povídali si. Momentálně nám to vyhovovalo oboum.

„ Kookie nechceš letět na pár týdnů zase ty do Česka? Sice mi pak začíná škola, ale chci si tě užít!“
„ Lásko ty mi snad čteš myšlenky já ti teď chtěl říct že jsem si koupil lístek do Česka jestli ti to neva...“
„ Ooo že se ptáš, jsem nadšená!“ a dala jsem mu pusu.

Málem jsem zapomněla že musím být na noc doma. On mě ale včas odvezl domů. Říkala jsem mu to, že chci být na noc doma. On mě fakt má rád....

„ Ami jsem tady!“
„ No konečně, teda cooo.“ zasmála se
Pustily jsme si film a ušlý u něj.

Ráno už nás a Ami čekalo balení a nákup suvenýrů... Zvládly jsme to celkem rychle už jen zbývalo rozloučit se s kluky.

Měli jsme sraz u Jk doma. Ami a já jsme dorazily trochu dřív. Důvod aby se Ami nemusela potkat s Jiminem. Rozloučila se se všemi. Pak jí Kookie odvezl domů já ještě čekala na Jimina.

„ Yoongi budeš mi chybět!“ objala jsem mého nejlepšího kamaráda.
„ Ty mě taky..“ řekl a rozcuchal mi vlasy.

I s Taem, Namem, Jinem a Hobim to proběhlo stejně. Teda Yoongi a Nam mi budou chybět asi nejvíc. Jeden nudný den se Nam totiž nabídl že nás zabaví. Strávily jsme s ním celý den a bylo to super.

Jiný to bylo až s Jiminem.
Když jsem ho objala zašeptal mi do ucha.
„ Mám plán...“ věřila jsem mu ale i tak...

JIMIN:

Neměl jsem ponětí jak to udělám. Musel jsem ale nějak Léňu uklidnit. Musím se o to alespoň nějak snažit. Kdyby to vyšlo lístek mám furt zaplacený....

Tak je tu ten osudný den... 15. Srpna! Letadlo jim odlétá v jednu. Takže mám zatím dost času. Dal jsem si snídani.

Byl jsem celkem v klidu. Bylo to divný. V jedenáct už to na mě přišlo. Přišel snap od Léni. Byla tam ona, Kookie a i Ami. Když jsem jí zase viděl všechno to na mě dolehlo. Bože už je jedenáct a já furt nevím jak. Už to nedávám.

Ani nevím co dělám. Došel jsem k autu. Vydal jsem se směr letiště. Jel jsem tak rychle jak jsem mohl. Jako na potvoru jsem zůstal v koloně. Kolik je? Sakra, sakra, sakra!! Už je čtvrt na jednu.

Ve vzteku a stresu jsem ani nepřemýšlel a vjel na chodník. Povedlo se mi předjet všechna auta v koloně. Ještě je to na letiště deset minut a už je půl jedný. Já to nestihnu.

Zaparkoval jsem u letiště. Truskme vbehnul do budovi. Nějak jsem tam podlezl pásky a zátarasy a už jsem čekal ve frontě do letadla, který letělo do Česka. Proč je ta fronta tak dlouhá. Rychle jsem našel lístek.

Ami zrovna dávala ochránce svůj lístek.
„ Amiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii!!!!!!!!!!!!!! Volal jsem na ní. Neslyšela mě zkoušel jsem to ještě několikrát.

„ Jk, Leni můžu k vám!?“ doběhl jsem k nim a udýchaně je prosil.
„ Jasně pojď před nás dělej!!“ pak už mě rychle odbavili.

Běžel jsem dál.
„ Amiiii!!!!!“

Tak pokračování příště....pro BangtanGirlyGirl💜💜💜💜