tvůj poslední výdech✨️ [stalin27🧿]

nějaký svinstvo [8]

Calin
Nechtělo se mi nechávat Petra samotného a musel jsem dodělat píseň, takže jsem ho odnesl do studia. Položil jsem Petra na gauč a přikril ho dekou. Posadil jsem se k pracovnímu stolu a vyndal z batohu růži od Petra. Příjemné zahřání na hrudi mě donutilo se pousmát. Dal jsem růži do vázi na stole a podíval se na skoro prázdný papír.

Tahle písnička musí vzbuzovat emoce, musí být silná. Musí všem ukázat naši né úplně lehkou cestu, protože překážek je spousta a jsou pouze dvě možnosti, buď se otočíš a vzdáš to nebo ji přeskočíš. Koukl jsem se na spícího Petra. A já se nechci otáčet, chci aby jsme tu překážku přeskočili společně.

Za mraky pomalu vycházelo slunce, nemohu uvěřit, že jsem nad tím ztrávil celou noc, ale mám to! Mám naši společnou píseň. Radostí jsem se zvednul ze židle a prokřupl si klouby.
,,Co tady dělám?'' Zeptal se Petr.
,,Donesl jsem tě, včera ses pěkně zřídil." zasmál jsem se.
,,Jakto? Vždyť jsem nic nepil." Zabručel a já se nahlas zasmál.
,,Hele mám dobrou zprávu." Řekl jsem a ukázal Petrovi papír s písní. Rychle se zvedl a vyrval mi jí z ruky.
,,Caline, to je senzační!" Rozzářily se mu oči. Byl jsem rád, že se mu to líbí, vždyť jsem tu písničku psal pro něj.
,,Růže," šeptl.
,,Jo to..leží mi na stole." Vysvětlil jsem a podrbal se na krku.
,,Jó, vždyť..líbí se mi ten název." Koukl se mi do očí. Byl tak roztomilý, ty jeho ďolíčky když se usmívá a upřímné oči, je prostě skvělej.

Došel jsem domů a posadil se na gauč. Jsem rád, že jsem si ujasnil, že s Petrem chci chodit a že ho miluju. Už zbývá jen abych mu to řekl. Z přemýšlení mě vyrušil telefon, volala mi má matka.
,,Ahoj mami," zvedl jsem telefon.
,,Ahoj broučku, mám špatnou zprávu," vyděsila mě, ,,nemáme peníze, aby jsme platily náš dům a už vůbec abychom pomáhali i s tvým barákem. Našli jsme si byt, pro nás tři, ale je ve Velké Británii." Jako bych stratil slova. To je naprosto příšerné. Ale co jsem mohl dělat nevydělávám tolik abych si mohl platit sám. Musím opustit Petra a odstěhovat se, ale teď se od něj musím držet dál. Nechci aby bolelo až odjedu.