8.

20 4 6
                                    

(570 slov)

Lily hned po jídle zamířila do knihovny. Potřepovala se trochu zrelaxovat a kdyby se náhodou zadařilo tak i něco najít co by jim ve vyšetřování mohlo pomoct. Procházela různé regály s knihami od kouzelných formulí až po černou magii, ale i tak nenašla nic co by ji zaujalo nebo co by jim mohlo pomoct s pátráním. I doufala v to že si to Albus rozmyslí a půjde se Uršuly zeptat, sice nevypadal na to že by se mu tam chtělo ale pokud by si Uršula nevymýšlela tak by mohli dostat nějaké důležité informace které se jim teď hodily.

Jak tak rukou šmátrala v polici tak se její ruka setkala s jinou, leknutím uskočila dál od police a podívala se komu ruka patří. Setkala se s bledě modrýma až našedlýma očima a  trochu pyhovatým obličejem.

„Ahoj, co tady hledáš?” zeptala se ho mile Lily protože chlapec vypadal zmateně.

„To co jsem hledal už jsem našel, hele nejsi náhodou ta která do mě nedávno narazila na těch schodech?” usmál se na ni chlapec.

Lily se na něj překvapeně podívala „ano jsem...ale jak si to poznal? Vždyť jsi slepý a vůbec co děláš v knihovně když nemůžeš číst?” Lily si uvědomila jak hloupě a nelidsky její otázka zněla ale teď už stejně bylo pozdě.

„Na to mám jednoduchou odpověď, existuje jedno kouzlo které slepým kouzelníkům a čarodějkám umožňuje číst, fascinující, že?”

„Ano to je” řekla Lily.

„A co hledáš ty ?” zeptal se jí chlapec.

„No... nevím jestli bych to měla říkat ale hledám něco co by nám pomohlo s vyšetřováním” vysvětlila Lily.

„Počkat, vy jste ti co vyšetřují tu vraždu?” vyhrkl fascinovaně chlapec.

„Pssst! Né tak nahlas” sykla na něj Lily.

„Jo jo jo, promiň, jinak se jmenuji Daniel...a ty?” řekl chlapec.

„Těší mě, já jsem Lily, Lily Potterová” řekla Lily a potřásla si s Danielem rukou.

„Páni ty jsi fakt Lily Potterová, Dcera slavného Harryho Pottera ?!” zamrkal překvapeně Daniel.

„Ano jsem...” řekla Lily a podívala se na špičky svých bot.

Potom bylo chvíli ticho, asi tak po půl minutě Daniel promluvil „ehm...mohl bych si sáhnout na tvůj obličej ?...abych si dokázal udělat obraz jak vypadáš” řekl potichu Daniel kterému se objevil na obličeji ruměnec.

„A-ano, jistě...” zakoktala Lily.

Lily na svém obličeji ucítila clapcovu ruku.  Daniel jí cvíli ošmatrával obličej a po chvíli Lily ucítila jak Daniel od jejího obličeje ruku odtáhl.

„Díky, fakt ti to nevadilo nebo nepřišlo nepříjemné?” zeptal se jí Daniel.

„Em... co mi nepřišlo nepříjemné?” nechápala Danielovu otázku Lily.

„No... to jak jsem ti osahával ten obličej, né všem lidem je příjemné když jim někdo sahá na obličej...” řekl Daniel který se tomu trochu zasmál.

„Ne vůbec, vůbec mi to nevadilo” usmála se dívka.

Zase zavládlo trapné ticho, oba dva tam stáli a dívali se na sebe.

Doufám že jsem neřekla toho víc než bylo vhodné. Pomyslela si Lily. Kdyby se to totiž dozvěděl někdo z profesorů a nebo dokonce její rodiče tak by to bylo v háji.

„No tak já už půjdu, zatím čau” řekl najednou Daniel, který se otočil a kráčel ke dveřím.

Lily se vzpamatovala a vykoktala ze sebe „tak ahoj...”

Lily tam ještě chvíli postávala a srovnávala si v hlavě co se teď tady událo. Ani vlastně nevěděla proč Danielovi o vyšetřování vůbec říkala. Nejspíš jí to jenom tak ujelo,  ale proč by Daniel žaloval. Nakonec si povzdechla a vydala se směrem k východu.

**********

Ahojky jsem tu zase s další novou kapitolou. Tato kapitola nám měla představit novou postavu, můžete mi napsat do komentářů co si o Danielovi myslíte. Ještě budu ráda když mi dáte votes nebo napíšete komentář, a my se zase uvidíme u další kapitoly. Tak zatím ahojky 💕😁

Další případ pro Potterovou Kde žijí příběhy. Začni objevovat