Stalker, Cizinec A Řeč Přes Zprávy ✓ - W/ Nik Tendo

Pán Voňavka a Černá Vrána I

Jenn mi vždycky říkávala, ať se u ní chovám jako doma. Já jsem ji to opětovala. Vytáhla jsem ingredience a začala dělat slibované palačinky. Když byly hotové, namazala jsem je vším, co doma měla. Od džemu, až po Nutellu. Nechala jsem par holých a zvolala spací královnu. ,, Spací královno, vstááávame !" zaspívala jsem a dost falešně. Vůně z kuchyni přesahovala až do ložnice. Začala nasávát vůní čerstvých palačinek. ,,Mmm, já tě žeru i s palačinkami !" prohlásila, já se zasmála. Obě jsme že pobraly zpět do kuchyně. ,,Mmňam," kousla si a zamrmlala, oči prohodila někde k sousedům. ,,Jsou to jen palačinky," řekla jsem a taky si kousla do mňamky před námi, ,, Málem jsem zapomněla," začala jsem hledat kakao a mléko. Kakao jsem nasypala do hrnku, zalila mlékem, dala do mikrovlnky a následně dala šlehačku. Posypala skořicí.. Ještě jen třešnička chybí. Jenn se začala smát.

Od rána jsem měla skvělou náladu, co bylo výjimečně. Nechtěla jsem jí dnes kazit a tak jsem vše brala s rezervou. Počasí taky přálo; slunce co šlehalo do očí, jasné světlo a hlavně horký vzduch, který mě hned ovalil, jakmile jsem otevřela balkón. Zaostřím zrak, když vidím podobnou siluetu. Osoba ukáže prstem, abych šla dolů. ,,Potřebuju si asi něco vyřídit.., hned jsem zpátky," řekla jsem své kamarádce.

Netušila jsem, co by se mnou chtěl takový člověk se mnou probrat a to po ránu. Každopádně, cítila jsem se skvěle, tak proč ne.

Dostavila jsem se ven, před vchodem na mě čekal Nik. ,, Tvé rady už nepotřebuju, šly k čertu," mile jsem se usmála, jenže on zachoval vážnou tvář. ,, Chtěla si se mnou spolupracovat, abys zjistila jeho pravou tvář, že ?"
,, Chtěla, ale už nechci," znovu se usměju. On si povzdechl a oběma rukama mě chytl poblíž temena. ,,Choval jsem se k tobě jako kokot. Dělal jsem si z tebe srandu a pak vše pochopil. Omlouvám se a chci ti pomoct. Vše je lepší, když jsou v tom dva," taky se usmál, ale mírně. Podívala jsem se na jeho dlaně, jak mě drží a prohlédla si ho celého. ,,No nedívej se na mě tak," řekl. ,, Dřív mi řekni, jak mi chceš pomoct, senseji," obrátila jsem oči v sloup. ,,Za prvý, myslím to vážně a chci, aby sis to taky myslela. A za druhý, pohrajeme si s ním..," zíral mi hluboko do očí, až se mi z toho udělalo špatně. ,,Hm. Prv mi řekni, co s tím máš společnýho."
,,To, že ti pomáhám, slečno Hillová," narovnal si záda, ruce u hrudi překřížil. ,, Odkdy znáš moje příjmení ?!"
,,Nho," zachechtl se, ,,V klubu si mi o sobě řekla pár věcí..," odmlčel se. ,,No to snad ne.."
,, Například, že jsi hrozně žárlivá. A že nenávidíš svou mrtvou mámu.."
,,To na mě nezkoušej ! Je mi to matka, jasně že jí miluju. Ale jen.. Mě nikdy nedokázala pochopit..," ztisila jsem se. ,,Oo, ty můj chudáčku," falešně si mě přitulil a když jsem ho odtáhla, začal se smát. ,, Nesnáším tě a nespoléhám se na tebe," otočila jsem se a zazvonila na zvonek, ať mi Jenn otevře dveře. ,, Jennifer Lorencová ? To je ta, které si lila víno do úst ?"
Zamyslela jsem se. ,, Dobře. Teď si víc, než podezřelej," zvedla jsem jedno obočí. ,, Bože, však jsem tam byl, neasi, vole. A kdybych byl stalker, nepomáhal bych ti. Říkam ti to asi po padesáté.."
,, Ukaž mi tvůj telefon. Sám se nepřiznáš..," nastavila jsem ruku. ,,Říkám ti, že nejsem on !" zařval. ,, Dobře." obejmula jsem ho. Ale ne jen tak. Z kapsy mu vytáhla telefon a rychle se zavřela do chodby. Nervózně bouchl. Zábrana. Jaký má kód ? Em.. 111197.. Ze srandy jsem zkusila své narozeniny, ale už dopředu věděla, že to fungovat nebude ... Pořád tam stál, posmívala jsem se mu. Pak přišel ten čas, kdy jsem se podívala na obrazovku. To, co jsem uviděla, mě rozšlahalo na kousky. "Proč se to odemklo ?!" Ale šla jsem do zpráv. Hledala své jméno a číslo. Nikde nic. Otevřela jsem dveře a podala mu telefon.. ,,Fajn, věřím ti. Ale proč kurva máš můj datum narození jako své heslo ?!"
,, Tvůj datům narození ? Vždyť jsou to random čísla, jak že datum narození ?" nechápavě, se na mě podíval. ,, Nevím," řekla jsem a vstoupila zpět do dveří. ,, Počkej, ty psychopatko," oslovil mě, ,, Večer v sedm se sejdeme. Budeš tu, nebo u sebe ?" Povzdechla jsem. ,, Nevím."
,, Napíšu ti na Instagram. Máš tam své jméno ?" Přikývla jsem a odešla.