Stalker, Cizinec A Řeč Přes Zprávy ✓ - W/ Nik Tendo

Nostalgie

Po celou dobu jsem si myslela, že za úchvatnou vůní se skrývá on. Je dost mazaný na to, aby jí skrýval pod voňavkou. Nemyslela jsem, že by se mi před tváří objevili dva muži s tajemstvím. Všechno nachvíli ztrácí význam, no mě neztrácí nic.

Akorát stojím před kuchyňskou linkou a dívám se do prázdna. Mé nekonečné přemýšlení přeruší náhlé otevření dveří. ,,Čau, nerad ruším," zatáhl mě za ruku a vedl do výtahu. Nemusela jsem se ptát, protože jsem věděla. "Něco jsem slíbila," hloupě jsem se zašklebila.

Zastavili jsme venku, před bytovkou a on rozhodně nečekal. Vrhl se na mé rty, jedním očkem jsem si všimla blondýnku pár metrů od nás. V podstatě jsem nevěděla, co mám dělat, a trošku jsem ho odtáhla. ,,Co to děláš ?" tiše se zeptal. ,,Je fajn líbat někoho, s kým ani nechodíš ?"
,,Taky se ptám. Ty jsi začala."
Ale zkusila jsem to. Nebudeme si lhát, umístil se mi někde hluboko v srdci, až se to zdá být děsivé. Bojím se, že se stanu jedna z těch.. Zatřáslo mnou.

Nakonec jsem se odtáhla a směřovala pohled na jeho oči. ,, Já tohle nemůžu dělat," řekla jsem nejistě. ,,Co je špatného na polibku ?" odfrkl si. ,,To, že mi zamotáš hlavu, ojedeš mě a vytratiš se," řekla jsem rázně a zamýšlela se.

~ Stála jsem před krátkovlasým, potetovaným klukem, který mi hleděl do očí a při tom se usmíval. ,,Babe, věř mi, nejsem takovej," pomalu ke mně přístupoval. Polkla jsem nasucho a trochu se oddálila. ,, Proč bych ti měla věřit ? Dovedeš si sem holku, svlékneš jí těsně před tím, než sem vkročím. V čem nejsem dost dobrá ? V čem je ona dobrá ?" do očí se mi vtrhly slzy a těžce jsem je dokázala udržet. Jedna se mi skutálela po tváři, pak druhá. On chytil mou tvář do svých dlaní a palcem poutíral slzy. ,, Víš, je těžké si zvykat na něco nové, když mám rád staré. Rád jako rád.. Když po tobě tak číhají, proč se nepobavit a nevyužit jejich služeb ? To jsou lačné kurvy. Ty jsi drahá žena, která mi ukazuje směr. Promiň mi to," obejmul mě.~

Pamatuji si, jak mi bylo v jeden den řečeno, že vzpomínky, sny, můžou být vize a spojené s minulostí či budoucností. Bylo mi jasné, že jsem s ním něco měla. Pořád jsem stála před ním, on si všiml mého zamyšlení se.

Narovnala jsem své tělo a cítila jsem, jak mi buší srdce. Zeptala jsem se ho: ,,Mezi náma něco bylo, že ?" V tu prostou chvíli přikývl, mě se zdálo, jak ztrácím kontrolu nad svým tlakem. ,,Co nás rozdělilo ?" opět jsem se zeptala. Odfrkl si. ,,Nic, psychopatko."

Vše se zhoduje se stalkerem, jen je divný, že jsem viděla obou na jednom místě. Pán Voňavka určitě tuší, že jsem si na jeho přítomnost zvykla..
—

Venku bylo chladněji a všude poletovaly suché listy, které vydávaly šuštěcí zvuk za každým, když přišel studený vánek. Občas jsem se chvěla zimou, občas jsem se podívala směrem k Nikovi. Nenápadně.

Když jsem ho požádala o vysvětlení, co má znamenat stalker a on, zůstal tajemný.

,, Pojď," řekl a následovala jsem jeho kroky, které vedly k jeho autu. Otevřel kufr a vytáhl koženou bundu. ,,Nikdy jsem nečekal, že na to přijdeš sama. Každopádně, tohle je tvoje," podal bundu, ,,V jeden takový den, neboli v noci, jsi jí měla oblečenou a učil jsem tě, jak střílet pistolí." Bundu jsem si navlékla a cítila nostalgií. ,,Odkud jsi měl zbraň ?"
,, Každý z labelu jí máme," zavřel kufr a otočil se ke mně. ,,A ty víš, že se srazily dvě holky. Možná jsem s tebou chodil ještě před tím vším. Kdo ví ?" mrkl na mě a usmál se, ,,Jinak ti chci připomenout..," neztihl dopovědět, skočila jsem mu do řeči: ,,Ty mi chceš připomenout.. ? Je dost možný, že jsi stalker a snažil ses mi vše připomenout, aby jsi se ujistil, jestli si na tebe vzpomínám.. Protože jsem očividně byla jiná, než ostatní," Vše jsem si vysvětlila nahlas a v jeho přítomnosti. Začal se smát a smích na něm zanechával hřejivý úsměv. ,,Dominiku, proč ?" Napodobil dívčí hlas a znovu se začal smát. Nechápavě jsem se na něj podívala. ,,Tak si mi vzlykala, když jsem tě brával sebou na koncerty. Neměla jsi to tam ráda, protože nesnášíš nové lidi. A taky si tak vzlykala, když jsem do sebe vtlačil drogy, nebo když jsem ti nedovolil se se mnou hrát."
,,Dominiku ? Jmenuješ se Dominik ?"
,,To je další překvapení, jinak,"  zachichotal se a zatáhl mě za ruku.

Celou cestu jsem mlčela a raději se na nic neptala. O pár minut jsme zastavili u nějaké budovy, prošli bráničkou, dostavili se ke dveřím, které Dominik otevřel. Prošli několika schodama, otevřeli další dveře a když jsem uviděla, obalamutila mě vzpomínka. Už druhá, za tenhle den.

~ Byla jsem tu poprvé, ale bylo to skvělé. Kluci hráli PlayStation, nějaké holky hrály stolní fotbal a já jsem seděla vedle toho nejbližšího. Dominika. Ha, nebyly potřeba slova, spíše písmena. Seděli jsme vedle sebe a psali si. Nikdo nevěděl a nikdo neviděl..~

Oťukala jsem se a vstoupila dovnitř. Tváře jsem sice neznala, ale ptali se mě, jak je možný, že pořád s ním chodím. Chodím ?

V jednu chvíli, kdy mě Dominik doprovodil na záchod, někdo nemusel jít jen na záchod. Doufala jsem, že to cítí stejně. Políbila jsem ho.

Je jen záhadnou, jaký dárek od něj dostanu k narozkám, které jsou přesně za několik dní..

ja jen doufám, že se vám to líbí a přeji krásné prožití tohoto dne. 😀🌹 možná že něco ještě vydám...