Vzpamatuj se!

3.

Hned jak jsme přijeli domů, Martin se šel do obýváku dívat na televizi a já se začala chystat. Přece jen jsem žena a přípravy mi trvají trochu déle, hlavně dnes, když se chci pořádně předvést. Nanesla jsem si trochu výraznější make-up s kouřovými stínu a pečlivě nanesla tvářenku. Vlasy jsem natočila na jemné vlny a nechala volně rozpuštěné, aby mi padaly na záda. Zabralo mi to více než hodinu a tak jsem spěchala do ložnice vybrat ty pravé šaty. Běhala jsem mezi ložnici a obývákem jako na módní přehlídce až mi Martin pomohl vybrat modré minišaty bez ramínek s černou stuhou pod prsama, černé páskové sandálky na podpatku a černé psaníčko.
"Páni, tebe si budu muset dneska obzvlášť pohlídat." složil mi Martin kompliment.
"Ále, vždyť já bych tě stejně za nikoho nevyměnila." dala jsem mu pusu a už ho poháněla, aby se šel obléct.
Během pěti minut byl zpět v černých riflích a modré polokošili, abychom k sobě ladili. Nastříkala jsem na sebe parfém a popadla klíče. Klub Perla máme jen deset minut pěšky, takže jsme ruku v ruce vyrazili a těšili se, jak budu všem ukazovat prstýnek.
U vchodu jsme zaplatili vstupné a zamířili na bar, kde jsem si objednala mojito a Martin pivo. Kousek dál stáli naši kamarádi, tak jsme se za nima natěšeně vydali. Schválně jsem držela skleničku tak, aby byl vidět prstýnek a netrvalo dlouho a první se chytl. Rozjela se hlučná diskuze, kde nám všichni blahopřáli a přípíjeli nám.
"Martine, půjčím si tvoji Gábinku na jeden tanec než z ní bude vdaná paní. Neboj, ohlídám ti ji." zakřičel Jakub přes hudbu a aniž by čekal na odpověď, už mě táhl na parket. Jen co jsem dotančila s Jakubem, uz přišel Ondra. Po chvíli se přidali i další a přišli i holky. Všichni jsme se dobře bavili, jen Martin za námi nepřišel. Věděla jsem ale, že na tanec moc není, tak jsem ho nenutila. U stolu se zrovna s někým bavil a ukazoval na mě, usoudila jsem, že se chlubí a zamával jsem na něj. Nijak nereagoval, ale asi ho nenapadlo zamávat zpět.
Odešla jsem s Luckou na toalety a ona ze mě tahala detaily o svatbě a znovu mi blahopřála, tak jsme se trošku zdržely. Když jsem přišla zpět ke stolu, Martin se tvářil hrozně divně a oznámil mi, že jdeme domů. Sice jsem se dobře bavila, ale viděla jsem, že je bez nálady a nechtěla jsem ho tam nutit zůstat, tak jsem se rychle se všemi rozloučila a už mě Martin táhl ven. Po cestě domů neřekl ani slovo a já přemýšlela, co se mohlo stát. Zjistila jsem to hned po příchodu domů.
"S kým jsi byla, ty špíno, na těch záchodcích? S Jakubem, Ondrou nebo s někým jiným o kom ještě nevím? Nebo jsi tam měla rovnou všechny? Je mi z tebe špatně, takhle se rozdávat na špinavých záchodcích. Takhle sis představovala oslavu zásnub, že si ještě se všema svýma milencema užiješ?" spustil na mě jen co zavřel vchodové dveře a já jen stála s otevřenou pusou v absolutním šoku.
"Co to říkáš, vždyť jsem tam byla s Luckou." snažila jsem se o vysvětlení ale vůbec mě neposlouchal.
"Nebo a nima spíš pravidelně? Jsi obyčejná štětka jako všechny ostatní. Vůbec ničeho si nevážíte. Tolik potřebuješ pozornost všech, nestačí ti, že tě jeden muž miluje a chce si tě vzít." pokračoval ve svém monologu a já proti němu stála jako opařená.
"Říkáš nesmysly, byla jsem tam s Luckou. Vždyť miluju tebe, proč bych to dělala."snažila jsem se ho překřičet.
"Drž hubu, lhářko!" zařval na mě až jsem o krok ustoupila.
"Jsi vůl a trpíš bludama když chlastáš. Radši se z toho vyspi a ráno..." ani jsem to nestihla doříct a přistála mi taková facka, až jsem narazila o zeď vedle mě. Byla jsem v takovém šoku, že jsem klesla k zemi, schoulila se do klubíčka a s rukou na tváři na něj zírala. Čekala jsem, že mě zvedne a omluví se, ale jen se na mě zhnuseně podíval a odešel do obýváku. Ještě asi půl hodiny jsem tam ležela v prenatální poloze neschopná pohybu až jsem se konečně zvedla a, oblečená jak jsem byla, lehla do postele.