Milostné psaníčka {Fyolai}

~1~

Chlapec s tmavými vlasy seděl sám vzadu u okna a beze zájmu si opisoval text napsaný na tabuli.

Po chvíli si všiml,že mu na lavici přistál zmuchlaný kus papíru.

Nenápadně ho vzal,koukl se na učitele,který psal něco na tabuli.

Po té papír rozbalil a rychle přečetl text načmáraný na něm.

'Od kdy krysy umí psát?'

Fyodor moc dobře věděl,od koho ten papírek je.

Natočil se tak,aby spatřil hnědovlasého chlapce,jak se mu směje.

Dazai.

Rozhodl se,že jeho vzkaz bude ignorovat a tak se raději vrátil k zapisování do sešitu.

V ten moment,co odložil propisku,také zazvonil zvonek,který dával učitelům a žákům na jevo,že hodina končí.

Jenže to by nebyl Mr. Kunikida,aby neřekl jednu ze svých oblíbených vět:

"Hodinu končí vyučující! Takže se všichni vraťte na svá místa!"

Třídou se rozlehlo spoustu nadávek a nešťastných vzdechů.

"Kdo bude chtít odejít z této třídy,bude mi muset ukázat svůj sešit,kde bude mít opsané vše,co je na tabuli."

Fyodor měl velkou chuť se smát,když si představil obličej Dazaie,který neměl určitě napsaný ani řádek.

Překvapivě,nebyl jediný který měl napsané všechno.
Za Kunikidou šel i černovlasý chlapec,Ranpo,o kterém se říkalo,že je to nejchytřejší student na škole.

***

Fyodor měl namířeno ke své skříňce.
Když došel k ní,všiml si bělovlasého chlapce,který mu nebyl vůbec povědomí.

Proto usuzoval,že je tu nový.
Nevěděl proč,ale chlapec mu něčím připadal zajímavý. Nebyl však schopný říct,jestli v dobrém nebo špatném slova smyslu.

Mezitím co přemýšlel nad bělovlasým
chlapcem,odemykal skříňku.

Jenže co nečekal,byla obálka,která mu z ní vypadla.

Nevěřícně se na ten kus papíru díval.
Byl to jeden z dalších stupidních vtipů?
Mohl to být Dazai,nebo někdo takový...

Obálku opatrně otevřel.

Byl v ní vloženy narůžovělý kus papíru,zdobený spoustou samolepek se srdíčky.

Rychle očima text přelétl. Vypadalo to,jako dost opravdové, milostné psaníčko.

Fyodor sice měl za to,že to je nějaký vtip a že to nemusí řešit ale stejně papír opatrně složil zpět do obálky a strčil jej do jedné z učebnic.

***

Když uslyšel přípravné zvonění,rychle spěchal do třídy.
Pomalu došel k poslední lavici,batoh si hodil pod ní a potichu si začal připravovat věci.

Ani ne za minutu do třídy vešel jejich třídní učitel,Ougai Mori.

Byl to ten typ učitele,o kterém se říká že má rád malé děti a proto učí.

Fyodor se však nikdy nezabýval tím,jak tato pověra vznikla,nebo kdo ji vymyslel. Nechápal však, Proč by někdo kdo má rád malé děti učil na střední škole,kde by našel maximálně tak bandu přiblblích puberťáků.

~

Učitel došel pomalu ke svému stolu a až teprve po tom začal mluvit.

"Vítám vás. Než začneme hodinu, mám pro vás novou zprávu. A to,že se k vám od dnes připojí nový žák."

Učitel se odmlčel a teprve poté co každému kdo seděl ve třídě věnoval upřený pohled, zavolal na člověka za dveřmi,aby vešel do třídy.

Byl to chlapec. Ten stejný chlapec,kterého potkal na chodbě asi 10 minut zpátky.

"Prosím, mohl by jsi se představit pár slovy?"

Chlapec přikývl a začal mluvit.

"Ahoj všichni,jmenuji se Nikolai Gogol. Je mi 16. Pocházím z Ukrajiny a miluji ptáčky kvízy."

S tím se koukl na učitele. Ten jen pokrývl ve znamení že to stačí.

"Děkujeme Nikolai. Teď se můžeš posadit kam chceš."

Chlapec se rozhlédl po třídě. Všiml si,jak na něj skoro ze zadní lavice mává nějaký hnědovlasý chlapec.

Rozešel se tedy tím směrem, jenže si všiml černovlasého chlapce,který koukal z okna a vypadalo to,že si pomalu ani nevšiml že se Nikolai zastavil před jeho lavicí.

"Ehm,promiň můžu si sednout vedle tebe?"

Fyodor se na něj letmo koukl, přikývl v souhlas a poté se zase obrátil k oknu.

"Jsem Nikolai."

Nastavil k němu ruku.
Fyodor byl zaskočený. Proč se s ním chce vůbec bavit?
Ale i tak,mu ruku pevně stiskl.

"Fyodor."

____________________________

Čauky!!
Vítám vás u nového slibovaného příběhu!! Doufám, že se bude líbit. <3