14

3 1 0
                                    

"Už jste zpátky! Zvládli jste to!„ řekla Amél. "Bylo to tak tak„ řekl Aaron. "L-lidi„ všichni jsme se otočili na Chris. Ta hned upadla na zem. "CHRIS„ zakřičela jsem. Viděla jsem, jak se drží za bok. V jejích očích byla pouhá smrt. "Ne to ne„ zajíkala jsem se. Ostatní také brečeli. Tohle je na mě moc. "Zítra odcházíme, ale nejdřív...Chris přeneseme dolů. Jeremy a Aaron ji vzali a odešli dolů. "Chris...„ zajíkala se Amél. Když přišel Aaron a Jeremy, nezvládla jsem to a upadla na kolena. "Je to moje vina. Věděla jsem, že ji nemám brát s sebou. Promiň Chris„ rozbrečela jsem se od znova. Aaron ke mně přišel a odnesl mě k oknu. Tam mě položil a posadil se ke mně. Jeremy uklidňoval Amél, takže si nás nevšímali. Aaron vzal můj obličej do svých dlaní a zadíval se mi do očí, které zalévaly oceány smutku. "Nemůžeš za to„ řekl a s tím mou hlavu pustil. Spadla jsem mu do klína. Utěšoval mě a konejšivě mě hladil po zádech i po hlavě.

Už jsme na cestě do lesa, kde máme dneska přespat. Aaron mě celou dobu držel za ruku a hladil ji po hřbetu. "Tady bych zastavila. Už jsme dostatečně daleko od toho všeho„ řekla jsem. Jo a taky od mrtvoly Chris. Tahle věta mě sžírala celou dobu. Roztáhla jsem si spacák a odešla pryč. Nikomu to nevadilo, ale Aaron šel se mnou. Vytáhla jsem cigaretu a zapálila ji. "Už to nezvládnu Petersi„ řekla jsem mu. Podíval se na mě s nechápajícím výrazem. Ale posadil se ke mně. "To zvládneme Rambo„ řekl. Zasmála jsem se. "Víš, co je divné? Že ještě před dvěmi týdny jsi byl můj úhlavní nepřítel a teď....teď bych bez tebe už nežila. Takhle moc jsi mi pomohl„ přiznala jsem. "Oliv já...chápu, že jsme byli nepřátelé kvůli mně, ale ve skutečnosti jsem tě nikdy nechtěl ztratit. Byla jsi pro mě vše. Žádná jiná nebyla TY„ řekl a přisedl si blíž. Podívala jsem se na něj. "Jo a už mi neříkej Petersi, Nelsonová„ řekl, vzal mou tvář do jeho dlaní a políbil mě. Nejdřív jsem nespolupracovala, byla jsem totiž překvapena. Potom jsme však cítila tu energii a také se přidala. Je to takové jako si to pamatuji. Něžné, upřímné a plné lásky. "Miluju tě„ řekl.


Aaron:
Je ráno a já hledám Oliv. Večer někam odešla, říkala, že jde na cigaretu a že chce být sama. "Neviděli jste Oliv?„ zeptal jsem se Jeremyho a Amél. "Ne„ řekli oba. Vyrazily jsme se ji hledat. Už jsme ušli fakt dálku a tak jsme se rozdělili. A potom..."OLIV„ zařval jsem přes celý les. Amél a Jeremy za mnou doběhli a zůstali stát. Amél upadla na zem a začala vzlykat, to stejné jsem udělal já. To posledních co si pamatuju, bylo tělo vysíci nad mojí hlavou a výkřiky mé a Amélii.

PTÁM SE PROČ

You've reached the end of published parts.

⏰ Last updated: Sep 12, 2023 ⏰

Add this story to your Library to get notified about new parts!

The last reason/czWhere stories live. Discover now