Chci moc poděkovat @sejkyskaLynch a @NikkiNovotn (doufám, že jsem to napsala správně) za ty komenty. Moc mi to pomáhá a alespoň vím, že to tady někdo čte :D
Můj plán vyhýbat se Rossovy dokonale vycházel dva dny, až doteď.
Těď zrovna mířim k Lynchům.
Ano, tam kde je ten kluk, co mi zlomil srdce. Možná si myslíte, že přeháním, ale v tu chvili, co jsem ho viděla líbat se s Avery jsem to tak cítila.
Vůbec netuším, jak se mám v jeho přítomnosti chovat. Mám ho seřvat? Né, to bych byla jako nějaká chysterka a totálně bych se prozradila. Nebudu to řešit. Kašlu na to.
Tak jsem se zamyslela, že jsem si ani nevšimla kde jsem. Stojím před jejich dveřma. Super.
**Ross**
Je den jako každý jiný a my sedíme u telky a sledujeme nějaký pitomý seriál. Už asi dva dny jsem se neviděl s Kate. Vůbec netuším proč. Byla nemocná? Nebo řešila nějaký problémy? Na to asi nepřijdu. Jinak, kolem mě a "mojí holky" je teď hrozný povyk. Proč nikdo se nestará sám o sebe ? Vždyť to bylo úplně jinak!
Abych to přiblížil : Přišla mi SMS, abych přišel do parku v 12:00 nebo nějak tak, a když jsem tam dorazil, byla tam Avery a než jsem stačil něco říct, vrhla se na mě a políbila. Byl jsem totálně zmatenej (což jsem furt), ale vysvětlil jsem jí, že se mi líbí někdo jinej. Jenom se ušklíbla, mykla rameny a odešla. Nevím proč, ale vypadá to, jako by to celý připravila a ty novináře tam zavolala, ale nechci vypadat jako naivka tak se v tom nebudu nějak moc rejpat.
V mém přemýšlení o Avery mě vyrušil zvonek a jelikož byl jsem tu sám v obýváku (oni už všichni odešli? Jsem to ani nepostřehl) šel jsem otevřít.
"Ahoj" řekl jsem celý nadšený, když jsem zjistil že přišla Kate.
"Čau" odsekla a tvářila se naštvaně.
"Děje se něco?" Fakt nechápu co s ní je, ale chci jí pomoct.
"Nic, mělo by?" Ušklíbla se, bezzeslov mě obešla a vyrazila za Rydel.
Je nějaká divná. Kruci musím zjistit co s ní je.
***Kate***
Jsem fakt vytočená a zároveň se cítím provinile, jak jsem se k němu chovala. No co, přece mužů hrát chvilku uraženou ne? Problém je v tom, že já to nehraju a druhý problém je, že Ross nemá ani páru o tom, že jsem se do něj zamilovala, což mi to nasrání fakt ztěžuje.
Už je osm večer a já to zvládám celkem dobře, no teda alespoň zvenku. Uvnitř se cítím fakt blbě.
Musím ale uznat, že to vyhýbání Rossovy mi jde docela dobře. Tak první hodinu jsme strávily s Delly u ní v pokoji, pak jsem se šla napít a potkala jeho, chtěl něco říct, ale přišli kluci a já poznala, že to je ta chvíle se vypařit. Zbytek dne jsme byly v obchoďáku a teď zrovna trčíme na zahradě s Rydel, protože jít dovnitř se koukat s klukama (včetně JEHO) na televizi fakt nechci, i když je venku tma, že se pomalu nevidíme.
"Nejlepší" na tom je, že mi teď Rydel oznámila, že musí vyřídit jeden hovor (práce) a mobil má nahoře,takže jsem tu vlastně zůstala sama.
Připadám si trochu jak magor, že tu stojím ve tmě,sama a na cizí zahradě.
Jenže tenhle okamžik, kdy si připadám jak cvok vyrušily nečí paže na mém rameni. Otočila jsem se v domnění, že je to Rydel, ale byl to Ross.
"Co tu děláš?" Vyhrkla jsem zmateně a doufala, že odejde.
"Přišel jsem za tebou, snad nemůžu?" Vypadal zraněně, jako mále štěně... Panebože co to tu plácám?
"Ne, to fakt nemůžeš!" Odsekla jsem, ale ani jsem to nechtěla říct, prostě to ze mě vypadlo.
"Proč ne ? Já tu ale chci být s tebou.. víš.. chyběla si mi" v ten moment co to řekl mě začalo hřát u srdce, ale jen na okamžik ,než se vrátili starý vzpomínky.
"Nemáš být náhodou se svojí přítelkyní?" Když jsem to řekla, Rossovy zajiskřily oči a já čekala co z něj vypadne.
"Ty snad žárlíš" Ušklíbl se.
"Nežárlim!" Musela jsem si stát za svým, i když jsem věděla, že to není pravda.
"Ale jojo" dloubl do mě, ale než jsem stačila cokoliv říct, už zase pokračoval.
"A mimochodem to není moje přítelkyně, někdo mi poslal SMS, že se sejdem v parku a když jsem tam přišel vrhla se na mě" po tomhle mě spadla brada
"navíc mě se líbí někdo jiný" Super musí to furt vytahovat .?
"Ehm.. Ty" až teď jsem si všimla, že Ross stojí těsně u mě, ale byla jsem tak v šoku, že jsem dokázala říct jen
"Cože?"
"Jo Já vím, že je to divný a že ty do mě nejsi zamilovaná ale -
Těď jsem pochopila, že musím něco udělat a tak jsem mu skočila do řeči.
"Ale já jsem do tebe zamilovaná" když jsem to ze sebe dostala nemohla jsem se mu podívat do očí, tak jsem koukala na zem, jenže on mě nadzvedl bradu, takže jsem se mu tam musela podívat. Oba jsme se začali přibližovat a najednou jsme se políbili.
Bylo to krásný, božský přímo dokonalý.. lepší, stokrát lepší než v tom snu. Cítila jsem milóny motýlků v břiše a doufala že to nikdy neskončí.
