Loves Bastard

Tělocvik 1.část

Izuku:
Io dnes mám tělocvik zamyslel jsem se při balení učení a koukání na oblečení. Rychle jsem si skočil pro nějaký černý triko a volné kraťasy. Naštěstí jsem to měl a teď batoh. Shit to bude chvíli trvat.
Hledal jsem snad úplně všude možně, ale nikde nic. Pak mě napadlo jedeno místo kde by eventuálně mohl být vak. Podíval jsem se do starého šuplíku a byl tam celý černý. Juchu zajásal jsme si pro sebe a spěchal do školy.

Po cestě jsem narazil na Kiriho jak šel s Denkim ruku v ruce. Pousmál jsme se a šel za nimi. ,,ahoj Kiri a Denki." Pozdravil jsem je a oni mně nazpět. ,, Jsem rád Izuku, že si Bakuga proměnil." Usmál se, ale já jsme nic neudělal ,,za málo až tak moc jsem neudělal." Poškrabal jsem se na obličeji. ,,a jak vám to jde?" Zeptal jsme se a udělal milostný úšklebek. ,,Kolik jich umíš?" Zasmál se Kiri ,, Představ si, že na moje nementální zdraví až moc" zasmáli jsem se. ,,moc děkuji. Jseš tu sotva týden a udělal si tolik změn. Jak to dělaš?" Natáhl ke mě hlavu a já trochu popošel.
,, víš. Prošel jsem si toho až moc a tak vím co a jak." Hodil jsme falešný úsměv a společně jsme došli až ke třídě.

Sedl jsem si na své místo a v tom tu byla Uraraka. ,,jak jim to klape?" Zvědavě se zeptala ,,jde jim to náramně dobře."
Usmál jsem se ,,a co Bakugo?" Ajo já na něj zapomněl. Včera jsem utekl, ale asi zrovna dvakrát moje zdraví vědět nemusí. ,,on se asi má dobře. Nevim. Nic o něm nevím. Nedává nic najevo." Narovinu jsem jí to pověděl a ona mně objala. ,,to je v pohodě. Pomůžeš jedné duši tak i té druhé." Pustila mě a celá zčervenala. ,,heh~ jop máš pravdu!" Usmál jsem se, ale to zrovna zvonilo.

Bakugo:
Sakra nestíhám školu. Normálně kdybych ji nestíhal tak zůstanu doma, ale kvůli té brokolici musím jít, abych se ho zeptal na to co se stalo včera. Už jen kvůli tomu, že nebyl v pohodě. Kurva zmetek.

Rychle jsem doběhl do třídy a rozhlédl se okolo sebe. Byl tu i s ostatními. Kiri a Denki byli u sebe. Vlastně mě to ani nevadilo, už nemám se i co starat a tak mám víc času na sebe.

Začala hodina kterou jsme zase nevnímal, protože tomuhle všemu rozumím. Místo toho jsem se upřel na tu brokolici. Jak může být i při učení tak roztomilý?!. NE NE A NE!!  Je to tvůj rival, soupeř, závodník, ememei zápasník nemůžeš ho mít rád!.

Skončilo pár hodin a na řadě byl tělocvik.

Izuku:
Teď máme tělocvik na který jsem se těšil, protože už chci konečně ven.
Přišli jsme do šaten a tam si vzali oblečení. Pak jsme šli do šatny se převléct jako jenom kluci a pak čekat jen na učitele. Tělocvik máme s béčkem tak snad si to užiju.

Přišel jsem mezi ostatní kluky a vytáhl triko které jsem roztáhl. SAKRA! zaklel jsem kvůli špatnému triku které bylo na mně moc uplé, krátké a ke všemu s ramínky. Už jsme se chtěl jít omluvit, že cvičit nemůžu, ale Todorokimu jsem slíbil, že cvičit budu. Povzdechl jsem si a začal se převlékat.

Všeci se na mě dívali. Snažil jsme si nějakým způsobem zakrýt ramena, ale všeci se mi spíš dívali na břicho.
Ehe divné. Rychle jsem na sebe hodil triko a kraťasy. Ještě gumičku a byl jsem nachystaný.