It's okay, to be gay! book 1. [CZ]

Part 10

Ethan's pov

,,Už podruhé vám říkám, že jsem tomu útočníkovi prostě do obličeje neviděl.'' Vychází  z mé pusy nekontrolovatelně nasupený hlas. 
Dva detektivové, kteří vyšetřují tu krádež a ublížení na zdraví seděli jakou připoutáni u stolečku se židlemi. V jedné ruce diktafon a v druhé zápisník. Na tuhle moderní dobu mi to připadalo přiliš historické. Celou dobu pokládali otázky, některé byly více než osobní. Ryan seděl na svém křesle a mě se honil hlavou jen ten dialog, který jsem před pár hodinami slyšel od černovlasého chlapce. Při své zamyšlenosti mi byla pokladena další otravná otázka.
,,Takže si to celé zrekapitolujeme. Šel jste domů tady od pana Ryana. Co jste tam dělal?'' 
Vzpomněl jsem si, jak jsem ho tlačil ke zdi. Jeho vystrašené oči se jen bály, co bude. Všechna ta bolest, která mnou procházela, to moje období, které se táhlou už od doby, kdy nastoupil na naší školu. 

,,Doučoval mě'' Odpověděl jsem stroze, ale nepřítomně.

,,Chcete říct, že vás doučoval po své měsíční absenci ve škole?''

,,Ano.. on je na matematiku uplný genius. A biologie mu jde taky.'' Podíval jsem se na něj, ale on uhnul pohledem. 
,,Takže vás tady Ryan doučoval matematiku a biologii. Pak jste šel od něj domů rovnou k sobě?''
Nechápa jsem, proč se ptá zrovna i na tohle.
,,Ano, šel jsem k sobě domů.''
,,A tam bylo rozsvíceno, že?'' 
,,Ano, když jsem vešel,byl tam muž v černém. Něco ukazoval rukama a zbytek už si nepamatuju. Vím jen, že jsem ucítil prudkou bolest v krku a spadl jsem. Probudil jsem se až druhý den tady v nemocnici.''
,,Jistě. No to bychom měli asi všechno, tak vám děkuji chlapci. Budeme se je snažit najít. Zatím bys měl Ethane někde zůstat, protože váš dům je teď místo činu. Rodiče ti určitě zavolají.'' Zašveholil policajt, oba si nás prohlédl a pak odešel. 

Můj výslech byl druhý v pořadí, vůbec netuším, na co se ptali Ryana, ale vypadal rozrušeně. Jeho obvykle přívětivý úsměv teď vypadal uplně zlomeně. Najednou se zvednul, ale já ho stačil zachytit a přitáhnout si ho k sobě. Chtěl se mi vytrhnout a taky se mu to podařilo.

,,Ryane, počkej, co se stalo, na co se tě ptali?''
,,Nech to být, nemusí tě to zajímat.'' Další jeho obvyklá odpověď. Zamířil po chodbě doprava, určitě šel ke své sestře..



Ryan's pov

Zrovna když mě vyslýchali, museli jsme odejít dolů, jelikož Ethan by asi těžko šel někam pryč.
Posadil jsem se na židli, věděl jsem, že mě budou vyslýchat, a tak jsem na to byl připavený.

 . . . 

,,Ale měl jste čas, abyste se dostal do jeho domu, kde už čekal komplic a bodl ho.'',,Můžete mi sakra říct, proč bych to dělal?'',,Proč byste doučoval místního frajera, ještě ke všemu zadarmo? V tomhle není žádná dobrosrdečnost.''
,,Chtěl jsem mu jen pomoct, to je špatně nebo co? Dělá to ze mě snad zloděje nebo vraha?''
Policisté se na sebe ušklibli, už tak mi působili celkem trauma a teď se mi ještě šťourali v mých osobních věcech.
,,Nemáte žádný důkaz''

,,Ale máme motiv''
,,Jaký motiv?''
,,Co třeba neopětovaná láska? Mladý kluk se právě přistěhuje.. nemá kamarády.. bojí se, že se všichni dozví, že je gay... najde si fotbalistu, který potřebuje doučovat. Postupem se do něj zamiluje, ale pak mu dojde, že je heterosexuál. Tohle mi příjde jako dostatečný motiv, co myslíš, Robe?'' Zeptá se jeden policista druhého a ten jen drsně pokývne hlavou. Jak tohle můžou doprdele vědět? No jasně, přemýšlej. Ještě předtím, u jeho baráku tě vyslýchali. A teď si dali dohromady pět a pět a mají tě na háku. Možná až na malou podrobnost a to, že by si ho nikdy nezabil. 
Můj výraz je zděšený, z úst mi odchází jen kyslík a něco jako řeč, jakoby se rázem stratila. 
,,Jak.. jak se opovažujete mě z tohohle obviňovat?? Nikdy, NIKDY bych mu neublížil. NIKDY!!!!!!!!!!'' Zakřičím na ně. Tímhle výslech končí a já se vracím zpět do pokoje, kde je Ethan.